Okres Blansko
Území
| Rozloha | 942 km2. |
| Podíl orné půdy (průměr ČR) | 33,7 % (39,3 %) |
| Podíl lesů (průměr ČR) | 43,8 % (33,4 %). |
| Krajinná charakteristika | Střed okresu vyplňují plošinaté sníženiny (Blanenský prolom a Boskovická brázda), jinak převládá vrchovinný georeliéf (500-700 m n.m.), na jihovýchodě má krasový charakter. |
| Příslušnost do VÚSC | Jihomoravský kraj. |
Obyvatelstvo, osídlení
| Počet obyvatel k 31.12.2000 (podíl žen) | 107 809 (50,9 %). |
| Podíl věkové skupiny 0-14 let (průměr ČR) | 18,0 % (16,6 %). |
| Podíl věkové skupiny 60 let a více (průměr ČR) | 18,3 % (18,2 %). |
| Hustota obyvatelstva na km2 (průměr ČR) | 115 (130). |
| Počet obcí k 1.1.2001 | 130. |
| Města (počet jejich obyvatel k 31.12.2000) | Blansko (20 522), Boskovice (11 563), Letovice (6 673), Adamov (5 054), Velké Opatovice (4 224), Rájec-Jestřebí (3 571), Kunštát (2 535), Olešnice (1 787). |
| Podíl obyvatel připadající na města (průměr ČR) | 51 % (71 %). |
| Charakteristické rysy osídlení | Jih okresu se železářskými tradicemi charakterizuje síť lidnatých a nezemědělských sídel se silnými pracovními vazbami na Blansko a Adamov; boskovický region má rozptýlenější sídelní strukturu s menší průměrnou velikostí sídel. |
Zaměstnanost, podnikání, trh práce
| Evidenční počet zaměstnanců k 31.12.1999 | 30 475. |
| Podíl připadající na zemědělství, lesnictví a rybolov (průměr ČR) | 7,9 % (5,2 %). |
| Podíl připadající na průmysl a stavebnictví (průměr ČR) | 52,8 % (43,0 %). |
| Podíl připadající na ostatní odvětví (průměr ČR) | 39,3 % (51,8 %). |
| Průměrná měsíční mzda v roce 2000 v Kč (průměr ČR) | 11 201 (13 491). |
| Počet podnikajících fyzických osob k 31.12.1999 | 13 525. |
| Počet nezaměstnaných k 31.3.2001 | 3532. |
| Míra nezaměstnanosti k 31.3.2001 (průměr ČR) | 6,77 (8,68) |
| Volná pracovní místa k 31.3.2001 | 1 119. |
Ekonomika
Sektory s hlavním podílem na tvorbě ekonomického produktu: průmysl, cestovní ruch.
Hlavní průmyslová odvětví: průmysl strojírenský, textilní, stavebních hmot.
Přehled průmyslových podniků s 250 a více zaměstnanci, které mají ústředí na území okresu (pramen a uspořádání dat: Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů, výpis k 19.6.2001):
| Počet zaměstnanců | ||||||||
| Obchodní jméno | Sídlo | 5000 a více |
4000 - 4999 | 3000 - 3999 | 2000 - 2999 | 1000 - 1999 | 500 - 999 | 250 - 499 |
| METRA BLANSKO A.S. | BLANSKO | l | ||||||
| ADAMOVSKÉ STROJÍRNY, A. S. | ADAMOV | l | ||||||
| MINERVA BOSKOVICE, A.S. | BOSKOVICE | l | ||||||
| MORAVSKÉ ŠAMOTOVÉ A LUPKOVÉ ZÁVODY A.S. | VELKÉ OPATOVICE | l | ||||||
| TYLEX LETOVICE, A. S. | LETOVICE | l | ||||||
| ADAST - SYSTEMS, A.S. | ADAMOV | l | ||||||
| UNIVA,A.S. | BLANSKO | l | ||||||
| APOS BLANSKO,A.S. | BLANSKO | l | ||||||
| ADAST BLANSKO, A. S. | BLANSKO | l | ||||||
| NOVIBRA, SPOL. S R. O. | BOSKOVICE | l | ||||||
| MORAVSKÉ KERAMICKÉ ZÁVODY A.S. | RÁJEC-JESTŘEBÍ | l | ||||||
Zemědělské výrobní oblasti (podíl orné půdy v %): obilnářská (56), řepařská (31), bramborářská (13).
Převládající zemědělská produkce: obiloviny, kukuřice, brambory, technické plodiny, mléko, maso.
Dopravní infrastruktura
Poloha v silniční a železniční síti ČR:
| Počet zvnějšku přicházejících komunikací: | dálnice | silnice pro motorová vozidla | silnice I. třídy čtyřpruhové | silnice I. třídy ostatní |
železnice s vlaky EC, IC | ostatní železnice s rychlíky | vedlejší železnice |
| · ze severního kvandrantu | 1 | 1 | 1 | ||||
| · z východního kvadrantu | 1 | ||||||
| · z jižního kvadrantu | 1 | 1 | |||||
| · ze západního kvadrantu | |||||||
| Podíl trasy v % při nejrychl. spojení z okraje okresu do vybraných sídelních center: | |||||||
| · Brno | 50 | 50 | 100 | ||||
| · Praha | 94 | 4 | 2 | 100 |
| Délka silnic k 31.12.1994 | 662,5 km. |
| Délka silnic v km na 100 km2 (průměr ČR) | 70,2 (69,0). |
| Délka silnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) | 61,2 (53,1). |
| Délka železnic k 31.12.1994 | 61,6 km. |
| Délka železnic v km na 100 km2 (průměr ČR) | 6,5 (11,9). |
| Délka železnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) | 5,7 (9,1). |
Poslední aktualizace stránky 27. 2. 2002 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2025