Česky English Deutsch Francais

Okres Jičín

Území

Rozloha 887 km2.
Podíl orné půdy (průměr ČR) 52,3 % (39,3 %)
Podíl lesů (průměr ČR) 21,5 % (33,4 %).
Krajinná charakteristika Území okresu leží na rozmezí pahorkatin křídové tabule s pískovcovými skalními městy (Prachovské skály) a vyšších a členitějších vrchovin oblasti Podkrkonoší (max. 678 m n.m.).
Příslušnost do VÚSC Královéhradecký kraj.

Obyvatelstvo, osídlení

Počet obyvatel k 31.12.2001 (podíl žen) 77 952 (51,0 %).
Podíl věkové skupiny 0-14 let (průměr ČR) 17,5 % (16,6 %).
Podíl věkové skupiny 60 let a více (průměr ČR) 20,0 % (18,2 %).
Počet obcí k 1.1.2002 111.
Města (počet jejich obyvatel podle sčítání lidu 1.3.2001) . Jičín (16 582), Nová Paka (9 330), Hořice (9 181), Lázně Bělohrad (3 813), Sobotka (2 302), Kopidlno (2 208), Libáň (1 704).
Podíl obyvatel připadající na města (průměr ČR) 58 % (71 %).
Charakteristické rysy osídlení V sídelní struktuře je typický výskyt pouze malých měst (i okresní centrum je jedno z nejmenších v ČR), která však dobře mikroregionálně fungují; venkovské osídlení je pokročilé ve sféře kvalitativních suburbanizačních přeměn.

Zaměstnanost, podnikání, trh práce

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v 1.-4. čtvrtletí 2001 (podniková metoda) 19 055.
Průměrná měsíční mzda v roce 2001 v Kč (průměr ČR) 12 357 (14 642).
Počet podnikajících fyzických osob k 31.12.2000 13 365.
Počet nezaměstnaných k 31.3.2002 2 439.
Míra nezaměstnanosti k 31.3.2002 (průměr ČR) 6,19 (9,08).
Volná pracovní místa k 31.3.2002 591.

Ekonomika

Sektory s hlavním podílem na tvorbě ekonomického produktu: zemědělství, cestovní ruch, průmysl.

Hlavní průmyslová odvětví: textilní, strojírenský, potravinářský průmysl.

Přehled průmyslových podniků s 100 a více zaměstnanci, které mají ústředí na území okresu (pramen a uspořádání dat: Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů, výpis k 1.7.2002):

    Počet zaměstnanců
Obchodní jméno Sídlo 2000
a více
1500- 1999 1000- 1499 500- 999 250- 499 200- 249 100- 199
MILETA, A.S. HOŘICE   l          
CONTINENTAL TEVES CZECH REPUBLIC, S.R.O. JIČÍN       l      
RONAL CR, S.R.O. JIČÍN       l      
DRUHÁ SLÉVÁRNA BLANSKO, A.S. LÁZNĚ BĚLOHRAD       l      
KRKONOŠSKÉ SÝRÁRNY, A.S. JIČÍN         l    
ZPA NOVÁ PAKA, A.S. NOVÁ PAKA         l    
AEG COMPONENTS, S.R.O. JIČÍN         l    
DEPRAG CZ, A.S. LÁZNĚ BĚLOHRAD           l  
OPTIMA, K.S. STARÁ PAKA             l
SKLOPÍSEK STŘELEČ-EXIMOS, A.S. MLADĚJOV             l
MASOKOMBINÁT JIČÍN, SPOL. S R.O. JIČÍN             l
SILNIČNÍ TECHNIKA, A.S. NOVÁ PAKA             l
P-KVARTET, S.R.O. NOVÁ PAKA             l
VKUS, VÝROBNÍ DRUŽSTVO JIČÍN JIČÍN             l
SQS VLÁKNOVÁ OPTIKA, S.R.O. NOVÁ PAKA             l
LPM, S.R.O. JIČÍN             l
E&M MANUFACTURING CZECH REPUBLIC, S.R.O. PECKA             l
ALUCON, S.R.S. LÁZNĚ BĚLOHRAD             l
ZKS MILTEX, S.R.O. MILETÍN             l

Zemědělské výrobní oblasti (podíl orné půdy v %): řepařská (75), obilnářská (25).
Převládající zemědělská produkce: obiloviny, kukuřice, cukrovka, zelenina, ovoce, technické plodiny, maso, mléko.

Dopravní infrastruktura

Poloha v silniční a železniční síti ČR:

Počet zvnějšku přicházejících komunikací: dálnice silnice pro motorová vozidla silnice I. třídy čtyřpruhové silnice
I. třídy ostatní
železnice s vlaky EC, IC ostatní železnice s rychlíky vedlejší železnice
· ze severního kvandrantu       1   1 1
· z východního kvadrantu       2   1 1
· z jižního kvadrantu       1   2 2
· ze západního kvadrantu       2     2
Podíl trasy v % při nejrychl. spojení z okraje okresu do vybraných sídelních center:              
· Praha 70     30   100  
· Hradec Králové       100   100  
· Liberec   20 30 50   100  


Délka silnic k 31.12.1994 889,8 km.
Délka silnic v km na 100 km2 (průměr ČR) 99,9 (69,0).
Délka silnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) 115,2 (53,1).
Délka železnic k 31.12.1994 148,6 km.
Délka železnic v km na 100 km2 (průměr ČR) 16,8 (11,9).
Délka železnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) 19,1 (9,1).
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 4. 9. 2002 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2024