Česky English Deutsch Francais

Okres Plzeň-sever

Území

Rozloha 1323 km2.
Podíl orné půdy (průměr ČR) 42,3 % (39,3 %).
Podíl lesů (průměr ČR) 39,3 % (33,4 %).
Krajinná charakteristika Georeliéf území okresu stoupá od jihozápadu (údolí Mže) a jihovýchodu (údolí Berounky) zvlněnými planinami k severozápadním vrchovinám (až 727 m n.m.) s občasnými sopečnými exoty.
Příslušnost do VÚSC Plzeňský kraj.

Obyvatelstvo, osídlení

Počet obyvatel k 31.12.2001 (podíl žen) 73 576 (50,6 %).
Podíl věkové skupiny 0-14 let (průměr ČR) 17,7 % (16,6 %).
Podíl věkové skupiny 60 let a více (průměr ČR) 18,2 % (18,2 %).
Počet obcí k 1.1.2002 102.
Města (počet jejich obyvatel podle sčítání lidu 1.3.2001) Nýřany (6 925), Třemošná (4 645), Horní Bříza (4 524), Kralovice (3 504), Kaznějov (3 005), Plasy (2 632), Město Touškov (1 717), Kožlany (1 414), Manětín (1 249).
Podíl obyvatel připadající na města (průměr ČR) 40 % (71 %).
Charakteristické rysy osídlení Směrem na sever se v okolí Plzně prohlubuje sídel­ně geografický kontrast mezi velkoměstskou aglomerací a řídce osídlenou krajinou s nečetnými a malými městy; těžištěm osídlení je průmyslový areál v těsné blízkosti Plzně.

Zaměstnanost, podnikání, trh práce

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v 1.-4. čtvrtletí 2001 (podniková metoda( 13 756.
Průměrná měsíční mzda v roce 2001 v Kč (průměr ČR) 12 962 (14 642).
Počet podnikajících fyzických osob k 31.12.2000 10 644.
Počet nezaměstnaných k 31.3.2002 2 286.
Míra nezaměstnanosti k 31.3.2002 (průměr ČR) 6,09 (9,08).
Volná pracovní místa k 31.3.2002 160.

Ekonomika

Sektory s hlavním podílem na tvorbě ekonomického produktu: průmysl, zemědělství.

Hlavní průmyslová odvětví: průmysl stavebních hmot, strojírenský, elektrotechnický, chemický průmysl.

Přehled průmyslových podniků s 100 a více zaměstnanci, které mají ústředí na území okresu (pramen a uspořádání dat: Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů, výpis k 1.7.2002):

    Počet zaměstnanců
Obchodní jméno Sídlo 2000
a více
1500- 1999 1000- 1499 500- 999 250- 499 200- 249 100- 199
KERAMIKA HORNÍ BŘÍZA, A.S. HORNÍ BŘÍZA     l        
DIOSS NÝŘANY, A.S. NÝŘANY     l        
SKLÁRNA HEŘMANOVA HUŤ, A.S. HEŘMANOVA HUŤ         l    
SCHOELLER KŘEŠICE, S.R.O. KŘEŠICE       l      
ZIEGLER AUTOMOBILTECHNIK, SPOL. S R.O. NÝŘANY       l      
EKER, SPOL. S R.O. TŘEMOŠNÁ         l    
BEST, A.S. RYBNICE         l    
AKTIVA, A.S. KAZNĚJOV         l    
STROJÍRNA ROKYCANY, SPOL. S R.O. DÝŠINA         l    
GÜHRING, S.R.O. LÍNĚ-SULKOV           l  
ATMOS CHRÁST, S.R.O. CHRÁST U PLZNĚ             l
STÖLZLE-UNION, A.S. HŘMANOVA HUŤ             l
NET KRALOVICE, SPOL. S R.O. KRALOVICE             l
DTM INDUSTRIES, S.R.O. MANĚTÍN             l
ZT METAL, A.S. KRALOVICE             l
B&BC, A.S. ZBŮCH             l
VYSOKOTEPLOTNÍ A UŽITKOVÁ KERAMIKA, SPOL. S R.O. HORNÍ BŘÍZA             l
FINTEC PRODUKTION, SPOL. S R.O. NÝŽANY             l
SCHALMALBACH-LUBECA CZECH REPUBLIC, S.R.O. DÝŠINA             l

Zemědělské výrobní oblasti (podíl orné půdy v %): obilnářská (99), pícninářská(1).
Převládající zemědělská produkce: obiloviny, brambory, technické plodiny, maso, mléko.

Dopravní infrastruktura

Poloha v silniční a železniční síti ČR:

Počet zvnějšku přicházejících komunikací: dálnice silnice pro motorová vozidla silnice I. třídy čtyřpruhové silnice
I. třídy ostatní
železnice s vlaky EC, IC ostatní železnice s rychlíky vedlejší železnice
· ze severního kvadrantu       1   1 1
· z východního kvadrantu   1     1    
· z jižního kvadrantu       2   1  
· ze západního kvadrantu         1 1  
Podíl trasy v % při nejrychl. spojení z okraje okresu do vybraných sídelních center:              
· Plzeň       100   100  


Délka silnic k 31.12.1994 900,0 km.
Délka silnic v km na 100 km2 (průměr ČR) 68,4 (69,0).
Délka silnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) 123,9 (53,1).
Délka železnic k 31.12.1994 115,8 km.
Délka železnic v km na 100 km2 (průměr ČR) 8,8 (11,9).
Délka železnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) 15,9 (9,1).
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 16. 9. 2002 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2024