Okres Žďár nad Sázavou
Území
| Rozloha | 1672 km2. |
| Podíl orné půdy (průměr ČR) | 40,7 % (39,3 %). |
| Podíl lesů (průměr ČR) | 34,3 % (33,4 %). |
| Krajinná charakteristika | Celé území okresu má vrchovinný charakter s rozsáhlými plochami planin ve výškách cca 550-600 m n.m., na severu je vyšší a členitější masiv Žďárských vrchů (max. 836 m n.m.). |
| Příslušnost do VÚSC | Kraj Vysočina. |
Obyvatelstvo, osídlení
| Počet obyvatel k 31.12.2001 (podíl žen) | 125 684 (50,6 %). |
| Podíl věkové skupiny 0-14 let (průměr ČR) | 19,9 % (16,6 %). |
| Podíl věkové skupiny 60 let a více (průměr ČR) | 16,8 % (18,2 %). |
| Počet obcí k 1.1.2002 | 195. |
| Města (počet jejich obyvatel podle sčítání lidu 1.3.2001) | Žďár nad Sázavou (24 434), Velké Meziříčí (11 869), Nové Město na Moravě (10 516), Bystřice nad Pernštejnem (9 141), Velká Bíteš (4 901), Svratka (1 595). |
| Podíl obyvatel připadající na města (průměr ČR) | 50 % (71 %). |
| Charakteristické rysy osídlení | Velký poválečný průmyslový impuls zcela přeměnil bývalé malé město Žďár; silná regionální imigrace do sídelních center okresu značně populačně oslabila venkovská sídla, která rovněž vykazují nízkou míru suburbanizace. |
Zaměstnanost, podnikání, trh práce
| Průměrný evidenční počet zaměstnanců v 1.-4. čtvrtletí 2001 (podniková metoda( | 29 559. |
| Průměrná měsíční mzda v roce 2001 v Kč (průměr ČR) | 12 151 (14 642). |
| Počet podnikajících fyzických osob k 31.12.2000 | 16 647. |
| Počet nezaměstnaných k 31.3.2002 | 4 497. |
| Míra nezaměstnanosti k 31.3.2002 (průměr ČR) | 7,35 (9,08). |
| Volná pracovní místa k 31.3.2002 | 562. |
Ekonomika
Sektory s hlavním podílem na tvorbě ekonomického produktu: průmysl, cestovní ruch, zemědělství.
Hlavní průmyslová odvětví: strojírenský, elektrotechnický, dřevozpracující průmysl.
Přehled průmyslových podniků s 100 a více zaměstnanci, které mají ústředí na území okresu (pramen a uspořádání dat: Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů, výpis k 1.7.2002):
| Počet zaměstnanců | ||||||||
| Obchodní jméno | Sídlo | 2000 a více |
1500- 1999 | 1000- 1499 | 500- 999 | 250- 499 | 200- 249 | 100- 199 |
| ŽĎAS, A.S. | ŽĎÁR NAD SÁZAVOU | l | ||||||
| MEDIN, A.S. | NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ | l | ||||||
| KABLO ELEKTRO VELKÉ MEZIŘÍČÍ, SPOL. S R.O. | VELKÉ MEZIŘÍČÍ | l | ||||||
| PRVNÍ BRNĚNSKÁ STROJÍRNA VELKÁ BÍTEŠ, A.S. | VELKÁ BÍTEŠ | l | ||||||
| TOKOZ, A.S. | ŽĎÁR NAD SÁZAVOU | l | ||||||
| SPORTEN, A.S. | NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ | l | ||||||
| DEL, A.S. | ŽĎÁR NAD SÁZAVOU | l | ||||||
| MARS SVRATKA, A.S. | SVRATKA | l | ||||||
| DRAKA KABELY, S.R.O. | VELÉ MEZIŘÍČÍ | l | ||||||
| ITW PRONOVIA, S.R.O. | VELKÁ BÍTEŠ | l | ||||||
| HETTICH ČR, K.S. | ŽĎÁR NAD SÁZAVOU | l | ||||||
| INTER TRANSTECH, S.R.O. | BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM | l | ||||||
| COOPER-STANDART AUTOMOTIVE ČESKÁ REPUBLIKA, S.R.O. | ŽĎÁR NAD SÁZAVOU | l | ||||||
| ENPEKA, SPOL. S R.O. | ĎÁR NAD SÁZAVOU | l | ||||||
| LISOVNA PLASTŮ, SPOL. S R.O. | VELKÉ MEZIŘÍČÍ | l | ||||||
| MEZ, A.S. | NEDVĚDICE | l | ||||||
| AGADOS, SPOL. S R.O. | VELKÉ MEZIŘÍČÍ | l | ||||||
| GRATA, SPOL. S R.O. | ŽĎÁR NAD SÁZAVOU | l | ||||||
| SONA, VÝROBNÍ DRUŽSTVO | ŽĎÁR NAD SÁZAVOU | l | ||||||
| ZEMĚDĚLSKÁ A DOPRAVNÍ TECHNIKA, SPOL. S R.O. | nOVÉ VESELÍ | l | ||||||
| ANITA MORAVIA, S.R.O. | HERÁLEC | l | ||||||
| VÝTAHY, SPOL. S R.O. | VELKÉ MEZIŘÍČÍ | l | ||||||
| PBS TURBO, S.R.O. | VELKÁ BÍTEŠ | l | ||||||
| AGROPODNIK VELKÉ MEZIŘÍČÍ, A.S. | VELKÉ MEZIŘÍČÍ | l | ||||||
| PKS MONT, A.S. | ŽĎÁR NAD SÁZAVOU | l | ||||||
| ALPA, S.R.O. | VELKÉ MEZIŘÍČÍ | l | ||||||
| ROTTER, S.R.O. | VÍR | l | ||||||
| POEX VELKÉ MEZIŘÍČÍ, A.S. | VELKÉ MEZIŘÍČÍ | l | ||||||
| SANBORN, A.S. | VELKÉ MEZIŘÍČÍ | l | ||||||
| LACRUM VELKÉ MEZIŘÍČÍ, S.R.O. | VELKÉ MEZIŘÍČÍ | l | ||||||
| ŽELEZÁRNY ŠTĚPÁNOV, SPOL. S R.O. | ŠTĚPÁNOV NAD SVRATKOU | l | ||||||
Zemědělské výrobní oblasti (podíl orné půdy v %): bramborářská (82), pícninářská (17), obilnářská (1).
Převládající zemědělská produkce: brambory, obiloviny, technické plodiny, pícniny, mléko.
Dopravní infrastruktura
Poloha v silniční a železniční síti ČR:
| Počet zvnějšku přicházejících komunikací: | dálnice | silnice pro motorová vozidla | silnice I. třídy čtyřpruhové | silnice I. třídy ostatní |
železnice s vlaky EC, IC | ostatní železnice s rychlíky | vedlejší železnice |
| · ze severního kvadrantu | 1 | ||||||
| · z východního kvadrantu | 1 | 1 | 1 | ||||
| · z jižního kvadrantu | 1 | ||||||
| · ze západního kvadrantu | 1 | 1 | |||||
| Podíl trasy v % při nejrychl. spojení z okraje okresu do vybraných sídelních center: | |||||||
| · Jihlava | 70 | 30 | 35 | 65 | |||
| · Brno | 100 | 100 | |||||
| · Praha | 100 | 100 |
| Délka silnic k 31.12.1994 | 1181,6 km. |
| Délka silnic v km na 100 km2 (průměr ČR) | 70,7 (69,0). |
| Délka silnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) | 94,0 (53,1). |
| Délka železnic k 31.12.1994 | 139,6 km. |
| Délka železnic v km na 100 km2 (průměr ČR) | 8,3 (11,9). |
| Délka železnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) | 11,1 (9,1). |
Poslední aktualizace stránky 20. 9. 2002 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2024