Okres Jindřichův Hradec
Území
| Rozloha | 1944 km2. |
| Podíl orné půdy (průměr ČR) | 32,8 % (39,3 %) |
| Podíl lesů (průměr ČR) | 38,34 % (33,4 %). |
| Krajinná charakteristika | Území plošně největšího okresu v ČR přísluší na západě rybničnaté rovině Třeboňské pánve (v průměru cca 430 m n.m.), jinak pahorkatinnému až vrchovinnému georeliéfu okraje Českomoravské vrchoviny (max. 738 m n.m.). |
| Příslušnost do VÚSC | Jihočeský kraj. |
Obyvatelstvo, osídlení
| Počet obyvatel k 31.12.2000 (podíl žen) | 93 449 (51,2 %). |
| Podíl věkové skupiny 0-14 let (průměr ČR) | 18,2 % (16,6 %). |
| Podíl věkové skupiny 60 let a více (průměr ČR) | 18,0 % (18,2 %). |
| Hustota obyvatelstva na km2 (průměr ČR) | 48 (130). |
| Počet obcí k 1.1.2001 | 106. |
| Města (počet jejich obyvatel k 31.12.2000) | Jindřichův Hradec (22 986), Třeboň (9 185), Dačice (8 038), České Velenice (3 547), Nová Bystřice (3 423), Slavonice (2 710), Nová Včelnice (2 532), Kardašova Řečice (2 080), Lomnice nad Lužnicí (1 554). |
| Podíl obyvatel připadající na města (průměr ČR) | 60 % (71 %). |
| Charakteristické rysy osídlení | Vedle současného okresního města se významně regionálně projevují i bývalá okresní města Třeboň a Dačice; na místní úrovni působí značně rovnoměrná síť historických městeček; nejméně osídlen je pás podél bývalé zemské hranice. |
Zaměstnanost, podnikání, trh práce
| Evidenční počet zaměstnanců k 31.12.1999 | 28 807. |
| Podíl připadající na zemědělství, lesnictví a rybolov (průměr ČR) | 14,7 % (5,2 %). |
| Podíl připadající na průmysl a stavebnictví (průměr ČR) | 48,8 % (43,0 %). |
| Podíl připadající na ostatní odvětví (průměr ČR) | 36,5 % (51,8 %). |
| Průměrná měsíční mzda v roce 2000 v Kč (průměr ČR) | 10 899 (13 491). |
| Počet podnikajících fyzických osob k 31.12.1999 | 12 306. |
| Počet nezaměstnaných k 31.3.2001 | 2 229. |
| Míra nezaměstnanosti k 31.3.2001 (průměr ČR) | 4,68 (8,68). |
| Volná pracovní místa k 31.3.2001 | 452. |
Ekonomika
Sektory s hlavním podílem na tvorbě ekonomického produktu: zemědělství, cestovní ruch, průmysl.
Hlavní průmyslová odvětví: textilní, potravinářský, strojírenský.
Přehled průmyslových podniků s 250 a více zaměstnanci, které mají ústředí na území okresu (pramen a uspořádání dat: Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů, výpis k 19.6.2001):
| Počet zaměstnanců | ||||||||
| Obchodní jméno | Sídlo | 5000 a více |
4000 - 4999 | 3000 - 3999 | 2000 - 2999 | 1000 - 1999 | 500 - 999 | 250 - 499 |
| OTAVAN, A.S. | TŘEBOŇ II | l | ||||||
| CENTROPEN, A.S. | DAČICE | l | ||||||
| TRW - DAS A.S. | DAČICE III | l | ||||||
| JITKA, A.S. | JINDŘICHŮV HRADEC | l | ||||||
| MASNA STUDENÁ, A.S. | STUDENÁ | l | ||||||
| ŽOS ČESKÉ VELENICE CZ A.S. | ČESKÉ VELENICE | l | ||||||
| KASALOVA PILA S.R.O. | JINDŘICHŮV HRADEC II | l | ||||||
| TEBO, A.S. | NOVÁ VČELNICE | l | ||||||
| OBAL ROZKOŠ JINDŘICHŮV HRADEC, S.R.O. | STŘÍŽOVICE | l | ||||||
Zemědělské výrobní oblasti (podíl orné půdy v %): bramborářská (58),
obilnářská (39), pícninářská (3).
Převládající zemědělská produkce: obiloviny, brambory, technické plodiny,
pícniny, maso, mléko.
Dopravní infrastruktura
Poloha v silniční a železniční síti ČR:
| Počet zvnějšku přicházejících komunikací: | dálnice | silnice pro motorová vozidla | silnice I. třídy čtyřpruhové | silnice I. třídy ostatní |
železnice s vlaky EC, IC | ostatní železnice s rychlíky | vedlejší železnice |
| · ze severního kvandrantu | 2 | 1 | 2 | ||||
| · z východního kvadrantu | 1 | ||||||
| · ze západního kvadrantu | 2 | 1 | |||||
| Podíl trasy v % při nejrychl. spojení z okraje okresu do vybraných sídelních center: | |||||||
| · Č· eské Budějovice | 100 | 100 | |||||
| · Praha | 65 | 35 | 100 | ||||
| · Brno | 75 | 25 | 100 |
| Délka silnic k 31.12.1994 | 1195,0 km. |
| Délka silnic v km na 100 km2 (průměr ČR) | 61,3 (69,0). |
| Délka silnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) | 127,0 (53,1). |
| Délka železnic k 31.12.1994 | 165,1 km. |
| Délka železnic v km na 100 km2 (průměr ČR) | 8,5 (11,9). |
| Délka železnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) | 17,6 (9,1). |
Poslední aktualizace stránky 13. 9. 2002 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2025