Česky English Deutsch Francais

Okres Klatovy

Území

Rozloha 1939 km2.
Podíl orné půdy (průměr ČR) 26,2 % (39,3 %)
Podíl lesů (průměr ČR) 43,0 % (33,4 %).
Krajinná charakteristika Celé území okresu vyplňuje šumavská soustava - vlastní hornatina při státní hranici, v nejvyšších polohách přesahující 1350 m, a podhorské vrchoviny popř. pahorkatiny, jejichž průměrná výška je 400-700 m n.m.
Příslušnost do VÚSC Plzeňský kraj.

Obyvatelstvo, osídlení

Počet obyvatel k 31.12.2000 (podíl žen) 87 929 (50,9 %).
Podíl věkové skupiny 0-14 let (průměr ČR) 17,1 % (16,6 %).
Podíl věkové skupiny 60 let a více (průměr ČR) 19,5 % (18,2 %).
Hustota obyvatelstva na km2 (průměr ČR) 46 (130).
Počet obcí k 1.1.2001 98.
Města (počet jejich obyvatel k 31.12.2000) Klatovy (23 100), Sušice (11 578), Horažďovice (5 742), Nýrsko (5 208), Železná Ruda (1 809), Plánice (1 680), Kašperské Hory (1 644), Švihov (1 494), Hartmanice (1 166), Měčín (1 112).
Podíl obyvatel připadající na města (průměr ČR) 62 % (71 %).
Charakteristické rysy osídlení Obyvatelstvo je značně soustředěno do měst a střediskových obcí; okres poválečným odsunem ztratil jen menšinu obyvatel, ta však byla dosídlením málo nahrazena. Středem okresu se táhne pás velmi drobných sídel; i v městské složce převažují sídla jen s 1 - 2 tisíci obyvateli.

Zaměstnanost, podnikání, trh práce

Evidenční počet zaměstnanců k 31.12.1999 24 649.
Podíl připadající na zemědělství, lesnictví a rybolov (průměr ČR) 12,8 % (5,2 %).
Podíl připadající na průmysl a stavebnictví (průměr ČR) 45,6 % (43,0 %).
Podíl připadající na ostatní odvětví (průměr ČR) 41,6 % (51,8 %).
Průměrná měsíční mzda v roce 2000 v Kč (průměr ČR) 11 283 (13 491).
Počet podnikajících fyzických osob k 31.12.1999 15 970.
Počet nezaměstnaných k 31.3.2001 2 762.
Míra nezaměstnanosti k 31.3.2001 (průměr ČR) 5,95 (8,68).
Volná pracovní místa k 31.3.2001 703.

Ekonomika

Sektory s hlavním podílem na tvorbě ekonomického produktu: cestovní ruch, průmysl, zemědělství.

Hlavní průmyslová odvětví: dřevozpracující, potravinářský, textilní průmysl.

Přehled průmyslových podniků s 250 a více zaměstnanci, které mají ústředí na území okresu (pramen a uspořádání dat: Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů, výpis k 19.6.2001):

    Počet zaměstnanců
Obchodní jméno Sídlo 5000
a více
4000 - 4999 3000 - 3999 2000 - 2999 1000 - 1999 500 - 999 250 - 499
RODENSTOCK ČR S.R.O. KLATOVY           l  
GRAMMER, S.R.O. HORAŽĎOVICE             l
HAAS FERTIGBAU SPOL. S R. O. CHANOVICE             l
MASOKOMBINÁT KLATOVY A. S. KLATOVY             l
DRŮBEŽÁŘSKÝ ZÁVOD KLATOVY A.S. KLATOVY             l
MLÉKÁRNA KLATOVY A. S. KLATOVY             l
JOKA, KLATOVSKÁ TOVÁRNA NA PRÁDLO, SPOL.S R.O. KLATOVY             l
KLATOVSKÉ DŘEVO-STAVEBNÍ CENTRUM, S.R.O. KLATOVY             l
ŠKODA KLATOVY S.R.O. KLATOVY             l
OPTIPLAST, SPOL. S R. O. NÝRSKO             l
HASIT ŠUMAVSKÉ VÁPENICE A OMÍTKÁRNY, A.S. VELKÉ HYDČICE             l

Zemědělské výrobní oblasti (podíl orné půdy v %): bramborářská (55), obilnářská (26), pícninářská (19).
Převládající zemědělská produkce: obiloviny, brambory, technické plodiny, pícniny, mléko, maso.

Dopravní infrastruktura

Poloha v silniční a železniční síti ČR:

Počet zvnějšku přicházejících komunikací: dálnice silnice pro motorová vozidla silnice I. třídy čtyřpruhové silnice
I. třídy ostatní
železnice s vlaky EC, IC ostatní železnice s rychlíky vedlejší železnice
· ze severního kvandrantu       1   2  
· z východního kvadrantu       1   1  
· ze západního kvadrantu       1     1
Podíl trasy v % při nejrychl. spojení z okraje okresu do vybraných sídelních center:              
· Plzeň       100   100  
· Praha 75   5 20 80 20  


Délka silnic k 31.12.1994 1128,0 km.
Délka silnic v km na 100 km2 (průměr ČR) 58,0 (69,0).
Délka silnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) 128,4 (53,1).
Délka železnic k 31.12.1994 157,3 km.
Délka železnic v km na 100 km2 (průměr ČR) 8,1 (11,9).
Délka železnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) 17,8 (9,1).
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 27. 2. 2002 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2025