Česky English Deutsch Francais

Okres Opava

Území

Rozloha 1144 km2.
Podíl orné půdy (průměr ČR) 50,9 % (39,3 %).
Podíl lesů (průměr ČR) 27,8 % (33,4 %).
Krajinná charakteristika Vyšší jižní část okresu (průměrně 400-500 m n.m.) je členitá zejména díky výrazně zahloubeným údolím Moravice a jejích přítoků, na severu je nížinná rovina až mírná pahorkatina.
Příslušnost do VÚSC Moravskoslezský kraj.

Obyvatelstvo, osídlení

Počet obyvatel k 31.12.2000 (podíl žen) 181 369 (51,2 %).
Podíl věkové skupiny 0-14 let (průměr ČR) 18,5 % (16,6 %).
Podíl věkové skupiny 60 let a více (průměr ČR) 16,7 % (18,2 %).
Hustota obyvatelstva na km2 (průměr ČR) 159 (130).
Počet obcí k 1.1.2001 80.
Města (počet jejich obyvatel k 31.12.2000) Opava (60 610), Hlučín (14 627), Kravaře (6 658), Vítkov (6 487), Hradec nad Moravicí (5 060), Dolní Benešov (4 432), Budišov nad Budišovkou (3 235).
Podíl obyvatel připadající na města (průměr ČR) 56 % (71 %).
Charakteristické rysy osídlení Východní část okresu je přímou součástí ostravské sídelní aglomerace (včetně Hlučína s vysokou vyjížďkovou orientací na Ostravu); regionální vliv Opavy se soustřeďuje na jihozápad s pouze výpomocnou střediskovou rolí Budišova nad Budišovkou a Vítkova.

Zaměstnanost, podnikání, trh práce

Evidenční počet zaměstnanců k 31.12.1999 43 996.
Podíl připadající na zemědělství, lesnictví a rybolov (průměr ČR) 7,8 % (5,2 %).
Podíl připadající na průmysl a stavebnictví (průměr ČR) 39,0 % (43,0 %).
Podíl připadající na ostatní odvětví (průměr ČR) 53,2 % (51,8 %).
Průměrná měsíční mzda v roce 2000 v Kč (průměr ČR) 11 274 (13 491).
Počet podnikajících fyzických osob k 31.12.1999 24 699.
Počet nezaměstnaných k 31.3.2001 9 924.
Míra nezaměstnanosti k 31.3.2001 (průměr ČR) 11,09 (8,68).
Volná pracovní místa k 31.3.2001 342.

Ekonomika

Sektory s hlavním podílem na tvorbě ekonomického produktu: průmysl, zemědělství.

Hlavní průmyslová odvětví: strojírenský, papírenský, farmaceutický, potravinářský průmysl.

Přehled průmyslových podniků s 250 a více zaměstnanci, které mají ústředí na území okresu (pramen a uspořádání dat: Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů, výpis k 19.6.2001):

    Počet zaměstnanců
Obchodní jméno Sídlo 5000
a více
4000 - 4999 3000 - 3999 2000 - 2999 1000 - 1999 500 - 999 250 - 499
BRANO A.S. HRADEC NAD MORAVICÍ         l    
MORAVSKOSLEZSKÉ DRŮBEŽÁŘSKÉ ZÁVODY PROMT A.S. OPAVA         l    
LANEX A.S. BOLATICE           l  
MSA, A.S. DOLNÍ BENEŠOV           l  
MODEL OBALY, A.S. OPAVA           l  
OSTROJ OPAVA, A.S. OPAVA           l  
IVAX - CR A.S. OPAVA - KOMÁROV           l  
LINASET, A.S. BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU             l
ŠTĚRKOVNY SPOL. S R. O. DOLNÍ BENEŠOV DOLNÍ BENEŠOV             l
UKAMO, SPOL. S R.O. OPAVA             l
NOWACO OPAVA S.R.O. OPAVA             l
SLEZSKÁ TVORBA, VÝROBNÍ DRUŽSTVO OPAVA             l
KAPPA KARTON MORAVA, S.R.O. ŽIMROVICE             l

Zemědělské výrobní oblasti (podíl orné půdy v %): řepařská (49), obilnářská (47), pícninářská (4).
Převládající zemědělská produkce: obiloviny, brambory, zelenina, technické plodiny, kukuřice, maso, mléko.

Dopravní infrastruktura

Poloha v silniční a železniční síti ČR:

Počet zvnějšku přicházejících komunikací: dálnice silnice pro motorová vozidla silnice I. třídy čtyřpruhové silnice
I. třídy ostatní
železnice s vlaky EC, IC ostatní železnice s rychlíky vedlejší železnice
· ze severního kvandrantu       1   1  
· z východního kvadrantu       2     1
· z jižního kvadrantu       1     1
· ze západního kvadrantu       2      
Podíl trasy v % při nejrychl. spojení z okraje okresu do vybraných sídelních center:              
· Ostrava       100      
· Olomouc       100      
· Praha 10     90      


Délka silnic k 31.12.1994 797,6 km.
Délka silnic v km na 100 km2 (průměr ČR) 69,7 (69,0).
Délka silnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) 43,9 (53,1).
Délka železnic k 31.12.1994 117,9 km.
Délka železnic v km na 100 km2 (průměr ČR) 10,3 (11,9).
Délka železnic v km na 10 000 obyvatel (průměr ČR) 6,5 (9,1).
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 27. 2. 2002 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2025