III ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY OBCÍ
III.1 Metodické a vysvětlující poznámky
Územně plánovací dokumentace na úrovni obcí tvoří v současné právní úpravě územní plány obcí a regulační plány. V úpravě před 1. 7. 1998, kdy nabyla účinnost novela stavebního zákona (zákonem č. 83/1998 Sb.), to byly územní plány sídelních útvarů a územní plány zón, resp. územní projekty zón. V některých případech ještě zůstávají v platnosti směrné územní plány pořízené před nabytím účinnosti stavebního zákona č. 50/1976 Sb.
Územně plánovací podklady využitelné na úrovni obcí tvoří urbanistické studie. Jako projednávané urbanistické studie jsou označovány ty US, u kterých bylo zahájeno projednávání podle § 21 stavebního zákona a jejichž pořizování bude nebo již bylo ukončeno schválením souborného stanoviska, resp. zadáním návrhu ÚPD.
Analýzy, kartogramy a tabulkové přehledy ÚPD a ÚPP obcí se zakládají na těchto metodických zásadách:
- na zásadě jedno území (správní, resp. katastrální) = jeden reprezentující dokument;
- na zásadě aktuálnosti reprezentujícího dokumentu
K bodu a: Jestliže bylo pro území obce zpracováno více dokumentů ÚPD nebo ÚPP, do analytických rozborů vstupuje pouze jediný reprezentující dokument. Je to ten, který v hierarchii územního plánování stojí nejvýše (tj. např. ÚPN SÚ nad ÚPN Z, ÚPO nad RP, dokument ÚPD nad dokumentem ÚPP). Jestliže bylo pro území obce zpracováno více dokumentů ÚPD nebo ÚPP, jak uvedeno výše, ale každý z nich se týká jiného katastrálního území a nikoli celého území obce, pak v kartogramu a tabulkové části je uváděn každý tento dokument. V rámci jednoho katastrálního území platí selekce dokumentů analogicky.
K bodu b: Reprezentativní dokument musí zároveň splňovat podmínku aktuálnosti. Uplatňovaným kritériem je přednost nově rozpracované, byť ještě neschválené ÚPD před starší, třebaže dosud platnou ÚPD. Podmínkou k tomu je, aby rozpracovaná nová ÚPD dosáhla nejméně fáze schválení zadání. V případě, že rozpracovaná ÚPD nedosáhla fáze schválení návrhu, je v tabulkové části současně uvedena i platná ÚPD. V tabulkové části je rovněž vedle platné ÚPD zpracované před 1. 7. 1992 uvedena US, pořizovaná po tomto datu. V této souvislosti je třeba poznamenat, že aplikovaná přednost rozpracované nové ÚPD před starší platnou ÚPD nemá nic společného s právní stránkou věci, neboť výslovně nezrušená nebo nově schválenou ÚPD nenahrazená platná ÚPD si udržuje svou právní sílu.
V tabulkové části řazené podle krajů a obcí s rozšířenou působností jsou u každého zařazeného dokumentu ÚPD a ÚPP uvedeny informace o typu dokumentu, stavu rozpracovanosti, zhotoviteli, projektantovi, datu poslední dosažené fáze pořizování a příp. počtu změn. Rozsah řešeného území nemusí být totožný s rozsahem území řešeného ÚPD nebo ÚPP. Jedná se o území, pro které je dokumentace z výše uvedených zásad aktuální.
V každém oddílu tabulkové části podle kraje je zařazen barevný kartogram, zobrazující jeho správní území v podrobnosti katastrálních území. Do něho jsou promítnuty údaje o aktuálním stavu schválení či rozpracovanosti ÚPD a ÚPP.
III.2 Strukturně vývojové analýzy
a) Rozsah, skladba a vývoj základního souboru ÚPD a ÚPP
Základní soubor ÚPD a ÚPP obcí představuje záznamy o všech dokumentacích. K 31. 3. 2005 čítal 8588 jednotek. K těmto dokumentacím se váže 3878 změn.
Základní soubor tvořily ÚPD a ÚPP pořízené během čtyř období, vymezených legislativou:
- ÚPD (SÚP a PÚP) pořízená podle zákonů č. 280/1949 Sb. a č. 84/1958 Sb. – do 30. 9. 1976
- ÚPD (ÚPN SÚ II, ÚPN Z II, ÚPR Z II) a ÚPP (US) pořízené podle zákona č. 50/1976 Sb. – od 1. 10. 1976 – 30. 6. 1992
- ÚPD (ÚPN SÚ I, ÚPN Z I, ÚPR Z I) a ÚPP (US) pořízené podle zákona č. 50/1976 Sb., ve znění novely č. 262/1992 Sb. – od 1. 7. 1992 do 30. 6. 1998
- ÚPD (ÚPO, RP) a ÚPP (US) pořízené podle zákona č. 50/1976 Sb., ve znění novely č. 83/1998 Sb. – od 1. 7. 1998 dosud
Tab. 1: Základní soubor ÚPD a ÚPP podle typu dokumentace; 2005
| ÚPO | RP | ÚPN SÚ I | ÚPN Z I | ÚPR Z I | ÚPN SÚ II | ÚPN Z II | ÚPR Z II | SÚP | PÚP | US |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2353 | 295 | 2306 | 181 | 10 | 346 | 6 | 6 | 254 | 12 | 2819 |
Graf 1: Základní soubor ÚPD a ÚPP podle typu dokumentace; 2005
Tab. 2: Základní soubor ÚPD a ÚPP podle hlavních složek; 1996–2005
| Počet obcí | Hlavní složka základního souboru | Na složku základního souboru připadá obcí | |||
|---|---|---|---|---|---|
| ÚPD | US | celkem | |||
| 30. 9.1996 | 6233 | 3523** | * | 3523** | 1,77** |
| 31.12.1997 | 6234 | 3039 | 1140 | 4179 | 1,49 |
| 31. 3.1999 | 6244 | 3628 | 1742 | 5370 | 1,16 |
| 31. 3.2001 | 6251 | 4177 | 2167 | 6344 | 0,99 |
| 31. 3.2003 | 6249 | 4597 | 2583 | 7180 | 0,87 |
| 31. 3.2005 | 6248 | 5769 | 2819 | 8588 | 0,73 |
* Nezjištěno
** Údaj nesrovnatelný s ostatními
Základním souborem rozumíme souhrn ÚPD a ÚPP pořízených dle zákona č. 50/1976 Sb., případně dle starších právních předpisů. Z tabulky je patrné, že počet jednotek základního souboru ÚPD a ÚPP zaznamenal za dvouleté období od 31. 3. 2003 zvýšený nárůst (o 1408 jednotek).
Na jednotku souboru připadalo v průměru 0,73 obce. Téměř každá obec vykázala jednu územně plánovací dokumentaci (ÚPO, RP, ÚPN SÚ, ÚPN Z, ÚPR Z) nebo jeden územně plánovací podklad (US). Došlo jednak ke zpřesnění a doplnění databáze, jednak k zahájení pořizování nové ÚPD a ÚPP.
b) Hlavní soubor ÚPD a ÚPP; vývoj a sídelní diferenciace
Hlavním souborem ÚPD a ÚPP rozumíme tu část základního souboru ÚPD a ÚPP, kterou tvoří:
- územně plánovací dokumentace vztažená k území obce (resp. celému katastrálnímu území) a
- projednávané urbanistické studie rovněž vztažené k území obce (resp. celému katastrálnímu území),
které splňují metodické podmínky pro analytickou část uvedené v kapitole III.1.
Hlavní soubor se od 31. 3. 2003 do 31. 3. 2005 zvýšil: ze 4795 na 5127 jednotek, tj. o 332 jednotek. Hlavní soubor lze podrobit dalším analýzám, protože za něj byla sumarizována data ve stejné struktuře, jako za předchozí období, tj. od roku 1997.
Do tohoto souboru nebylo zahrnuto 485 neprojednaných US, které významně ovlivňují hodnocení územně plánovací připravenosti obcí některých krajů v bývalých okresech (nejvíce v kraji Vysočina v okresech Žďár nad Sázavou, Jihlava, Havlíčkův Brod). Jedná se o bývalé okresy s velkým počtem malých obcí (195, 121, 120) s malou stavební aktivitou.
Graf 2: Vývoj počtu obcí bez ÚPD a projednávaných US připadající na 1 obec; 1997, 1999, 2001, 2003, 2005
Srovnání s počtem obcí ukazuje, že průměrně 1,22 (v roce 2003 1,30) obce připadalo na jednu aktuální ÚPD či na jednu projednávanou US, resp. tyto dokumenty mělo schváleno či rozpracováno 82,0 % (v roce 2003 76,7 %) všech obcí v ČR.
Zahrneme-li do tohoto počtu neprojednané US, pak na jednu aktuální ÚPD, resp. ÚPP připadalo 1,11 (v roce 2003 1,15) obce, resp. tyto dokumenty mělo schváleno či rozpracováno 89,8 % (v roce 2003 86,8 %) všech obcí v ČR.
Následující tabulka ukazuje množství jednotek ÚPD a ÚPP ve zvolených velikostních skupinách obcí.
Tab. 3: Rozložení hlavního souboru ÚPD a projednávaných US podle velikostních kategorií obcí; 1997, 1999, 2001, 2003, 2005
| Velikostní kategorie obce | Počet obcí | Počet jednotek hlavního souboru ÚPD a ÚPP | Na jednotku hlavního souboru připadá obcí | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1997 | 2005 | 1997 | 1999 | 2001 | 2003 | 2005 | 1997 | 1999 | 2001 | 2003 | 2005 | |
| Praha, Brno, Ostrava, Plzeň | 4 | 4 | 4 | 4 | 4 | 4 | 4 | 1,00 | 1,00 | 1,00 | 1,00 | 1,00 |
| 70001–120000 | 10 | 9 | 10 | 10 | 10 | 9 | 9 | 1,00 | 1,00 | 1,00 | 1,00 | 1,00 |
| 50001–70000 | 10 | 9 | 10 | 10 | 10 | 9 | 9 | 1,00 | 1,00 | 1,00 | 1,00 | 1,00 |
| 20001–50000 | 41 | 41 | 40 | 41 | 41 | 41 | 41 | 1,03 | 1,00 | 1,00 | 1,00 | 1,00 |
| 10001–20000 | 68 | 68 | 66 | 66 | 66 | 68 | 68 | 1,03 | 1,03 | 1,02 | 1,00 | 1,00 |
| 5001–10000 | 130 | 131 | 128 | 126 | 129 | 129 | 131 | 1,03 | 1,03 | 1,01 | 1,01 | 1,00 |
| 2001–5000 | 345 | 368 | 326 | 330 | 334 | 356 | 365 | 1,06 | 1,05 | 1,03 | 1,02 | 1,01 |
| 1001–2000 | 640 | 663 | 566 | 572 | 605 | 624 | 653 | 1,13 | 1,12 | 1,06 | 1,04 | 1,02 |
| 501–1000 | 1251 | 1274 | 848 | 882 | 1051 | 1118 | 1157 | 1,48 | 1,42 | 1,20 | 1,14 | 1,10 |
| 201–500 | 2086 | 2027 | 994 | 1087 | 1456 | 1510 | 1641 | 2,10 | 1,92 | 1,45 | 1,34 | 1,24 |
| do 200 | 1649 | 1655 | 527 | 601 | 861 | 927 | 1049 | 3,13 | 2,75 | 1,90 | 1,80 | 1,58 |
| ČR | 6234 | 6249 | 3519 | 3729 | 4567 | 4795 | 5127 | 1,77 | 1,67 | 1,37 | 1,30 | 1,22 |
Z tabulky vyplývá, že celkový nárůst ÚPD a projednaných US od 31. 3. 2003 je 332 dokumentů; z toho je evidován nárůst 483 ÚPD a úbytek 151 projednávaných US. Z uvedeného lze usuzovat, že část projednaných US přešla do fáze návrhu ÚPD, příp. jejího schválení, přičemž řada obcí si pořizuje územní plán standardním způsobem.
Lze konstatovat, že čím jsou obce menší, tím méně často disponují územním plánem nebo projednávanou US. Města s více než 10000 obyvateli mají územní plán bez výjimky. Ve velikostní kategorii 1001 až 10000 obyvatel má ÚPD nebo projednanou US většina (98,8 %) obcí. V nejnižších velikostních kategoriích obcí do 500 obyvatel na jednu ÚPD, resp. projednávanou US statisticky připadá jedna a půl obce (0,73 %). Na druhé straně právě v malých obcích se realizoval absolutně nejvyšší přírůstek jednotek hlavního souboru ÚPD a ÚPP. V obcích s nejvýše 500 obyvateli přibylo více jak tři čtvrtiny celkového přírůstku (76,2 %).
Do hlavního souboru ÚPD a ÚPP je zahrnuto 12 schválených ÚPD a 1 projednávaná US do roku 1992 (v roce 2003 to bylo 118 schválených ÚPD a 91 projednávaných US do roku 1992). Z 12 obcí s ÚPD schválenou do roku 1992 má 7 rozpracovánu novou ÚPD nebo schvalovanou US.
c) Poměr ÚPD a ÚPP ve vývoji a sídelní diferenciaci
Územně plánovací dokumentace v hlavním souboru představují celkově 4357 jednotek, tj. 85,0 % a projednávané US 770 jednotek, tj. 15,0 %. V roce 2003 byly analogické počty 3874 a 921 jednotek, tj. 80,8 % a 19,2 %. Opět se zvýšil počet klasicky rozpracovaných ÚPD a snížil počet US, které dosáhly fáze projednávání.
Tab. 4: Poměr ÚPD a projednávaných US na hlavním souboru podle velikostních skupin obcí; 1997, 1999, 2001, 2003, 2005
| Velikostní kategorie obce | ÚPD | US projednávané | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1997 | 1999 | 2001 | 2003 | 2005 | 1997 | 1999 | 2001 | 2003 | 2005 | |||
| počet | počet | počet | počet | počet | % | počet | počet | počet | počet | počet | % | |
| Praha, Brno, Ostrava, Plzeň | 4 | 4 | 4 | 4 | 4 | 100,0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,0 |
| 70001–120000 | 10 | 10 | 10 | 9 | 9 | 100,0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,0 |
| 50001–70000 | 10 | 10 | 10 | 9 | 9 | 100,0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,0 |
| 20001–50000 | 40 | 41 | 41 | 41 | 41 | 100,0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,0 |
| 10001–20000 | 64 | 66 | 66 | 68 | 68 | 100,0 | 2 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0,0 |
| 5001–10000 | 126 | 124 | 126 | 128 | 130 | 99,2 | 2 | 2 | 3 | 1 | 1 | 0,8 |
| 2001–5000 | 318 | 321 | 327 | 345 | 360 | 97,8 | 8 | 9 | 7 | 11 | 5 | 1,4 |
| 1001–2000 | 533 | 545 | 561 | 594 | 629 | 94,9 | 33 | 27 | 44 | 30 | 24 | 3,6 |
| 501–1000 | 717 | 759 | 863 | 960 | 1032 | 81,0 | 131 | 123 | 188 | 158 | 125 | 9,8 |
| 201–500 | 785 | 845 | 1024 | 1135 | 1344 | 66,3 | 209 | 242 | 432 | 375 | 297 | 14,7 |
| do 200 | 364 | 409 | 494 | 581 | 731 | 44,2 | 163 | 192 | 367 | 346 | 318 | 19,2 |
| ČR | 2971 | 3134 | 3526 | 3874 | 4357 | 69,7 | 548 | 595 | 1041 | 921 | 770 | 12,3 |
Graf 3: Vývoj poměru ÚPD a projednávaných US na hlavním souboru podle velikostních skupin obcí; 1997, 1999, 2001, 2003, 2005
Je patrné, že jev koncentrace US do nejmenších velikostních skupin obcí a naopak jejich nepatrné zastoupení ve městech, který konstatovala předešlá vydání publikace, je setrvalý, celkově však začal mít snižující se tendenci. Podíl US z hlavního souboru ÚPD a ÚPP se u obcí s 201–500 obyvateli snížil o 10,1 procentních bodů a u nejmenších obcí do 200 obyvatel o 18,1 procentních bodů. Výše podílu US nekonkuruje podílu ÚPD; v obcích s nejčetnějšími US dosahuje jejich podíl pětiny hlavního souboru ÚPD a ÚPP. Rozvoj obcí s více než 2000 obyvateli je řízen až na nepatrné výjimky na základě územního plánu. Všechna města nad 10000 obyvatel pak řídí rozvoj svého území výlučně na základě územního plánu.
d) Zahajování a schvalování ÚPD včetně jejich změn a ÚPP
Tab. 5: Počet zahajovaných ÚPD včetně jejich změn a US; 1992–2004
| Rok | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zahájené ÚPD a ÚPP | |||||||||||||
| ÚPN SÚ+ÚPO | 221 | 199 | 246 | 244 | 240 | 193 | 145 | 269 | 253 | 139 | 126 | 166 | 114 |
| ÚPN Z+RP | 11 | 12 | 13 | 17 | 42 | 25 | 24 | 34 | 31 | 27 | 13 | 15 | 7 |
| US | 91 | 63 | 52 | 116 | 161 | 194 | 221 | 294 | 174 | 66 | 20 | 8 | 3 |
| Zahájené změny ÚPD | |||||||||||||
| ÚPN SÚ+ÚPO | 3 | 11 | 4 | 57 | 37 | 101 | 151 | 340 | 357 | 394 | 399 | 520 | 306 |
| Počet měněných ÚPN SÚ+ÚPO | 3 | 9 | 4 | 22 | 31 | 62 | 103 | 224 | 238 | 269 | 293 | 379 | 223 |
| ÚPN Z+RP | 0 | 0 | 0 | 2 | 1 | 4 | 5 | 2 | 9 | 11 | 10 | 14 | 9 |
| Počet měněných ÚPN Z+RP | 0 | 0 | 0 | 2 | 1 | 3 | 4 | 2 | 8 | 11 | 9 | 10 | 6 |
| Schválené ÚPD a ÚPP | |||||||||||||
| ÚPN SÚ+ÚPO | 54 | 69 | 169 | 192 | 279 | 312 | 426 | 242 | 290 | 283 | 304 | 142 | 163 |
| ÚPN Z+RP | 2 | 5 | 14 | 23 | 29 | 18 | 38 | 29 | 19 | 19 | 20 | 7 | 17 |
| Schválené změny ÚPD | |||||||||||||
| ÚPN SÚ+ÚPO | 6 | 7 | 13 | 31 | 86 | 172 | 248 | 172 | 333 | 376 | 350 | 343 | 462 |
| Počet měněných ÚPN SÚ+ÚPO | 3 | 7 | 13 | 25 | 68 | 94 | 162 | 132 | 234 | 267 | 228 | 231 | 348 |
| ÚPN Z+RP | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 2 | 13 | 2 | 1 | 10 | 11 | 5 | 10 |
| Počet měněných ÚPN Z+RP | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 2 | 11 | 2 | 1 | 8 | 11 | 5 | 7 |
Graf 4: Vývoj počtu zahájených a schválených ÚPD včetně jejich změn a US; 1992–2004
Z uvedené tabulky a grafu je patrné, že od roku 1992, tj. od nabytí účinnosti tzv. „velké novely“ stavebního zákona, rovnoměrně narůstal počet schvalovaných ÚPN SÚ/ÚPO. Tento růst kulminoval v roce 1998, kdy bylo schváleno 426 ÚPD.
Rovnoměrné zahajování pořizování ÚPN SÚ, které se pohybovalo v rozmezí zhruba 220–240 ÚPD ročně naopak v roce 1998 výrazně pokleslo na 145 ÚPD. Tato skutečnost byla způsobena očekáváním schválení novely stavebního zákona, která přinesla významné změny v pojetí, druzích a obsahu ÚPD.
Pozdržené zahajování pořizování nové ÚPD se projevilo jeho kulminací v následujícím roce 1999, kdy bylo zahájeno 269 ÚPO. Téměř stejného počtu zahájených ÚPO bylo dosaženo ještě v následujícím roce 2000.
V roce 1999 kulminoval i počet zahajovaných US – dosáhl historicky nejvyšší hodnoty 294 US. Tento počet do roku 2005 exponenciálně klesal k nule.
V roce 2002 došlo ke druhé kulminaci schvalování ÚPO, zahájených v roce 1999, tedy po třech letech pořizování. Současně však došlo ke snížení počtu zahajovaných ÚPO na polovinu, jejich počet se v letech 2001–2004 pohyboval kolem čísla 136. Důvodem bylo téměř 90% pokrytí území ČR ÚPD a US obcí a v neposlední řadě i snaha dokončit a nezahajovat pořizování ÚPD okresními úřady před ukončením jejich působnosti v roce 2003.
V roce 2003 se počet zahajovaných ÚPD mírně zvýšil a přesáhl počat schválených ÚPO. V témže roce došlo k historické kulminaci počtu zahajovaných změn ÚPD, který dosáhl 520 změn. Současně se nejvíce rozevřely nůžky mezi počtem zahajovaných ÚPO a počtem zahajovaných změn ÚPD; rozdíl činil 354 dokumentací. V následujícím roce 2004 kulminoval počet schválených změn ÚPD číslem 462. Z toho, a zejména z posunu křivek znázorňujících zahajování a schvalování změn, lze usuzovat, že pořízení změny trvá přibližně jeden rok.
Současně v roce 2002 došlo ke snížení počtu zahajovaných ÚPO na polovinu, jejich počet se v letech 2001–2004 pohyboval kolem čísla 136.
e) Skladba ÚPD podle dokončenosti a rozpracovanosti
Evidence etap procesu pořizování ÚPD umožňuje analyzovat ÚPD podle stupně rozpracovanosti až dokončení.
Rozlišení rozpracovanosti ÚPD bylo provedeno prostřednictvím dvou stupňů:
- dosažení nejvýše fáze zadání; zahrnuje některou z těchto etap: přípravné práce (§ 9 vyhlášky MMR č. 135/2001 Sb.), průzkumy a rozbory (§ 10) a zadání ÚPD (§ 11)
- dosažení nejméně fáze koncept-návrh; zahrnuje některou z těchto etap: koncept řešení (§ 12), souborné stanovisko (§ 13) a návrh ÚPD (§ 14)
Základní dělící kritérium „dokončenost-rozpracovanost” rozděluje hlavní soubor ÚPD na dvě části: 2866 jednotek schválených (65,8 %) a 1491 jednotek rozpracovaných (34,2 %). V roce 2003 bylo schválených ÚPD vykázáno 2467 (63,7 %) a rozpracovaných 1407 (36,3 %).
Vnitřní skladbu obou hlavních skupin ÚPD ve vývoji 1997–2005 přináší následující tabulka.
Tab. 6: Vývoj dokončenosti a rozpracovanosti ÚPD; 1997, 1999, 2001, 2003, 2005
| ÚPD celkem | ÚPD rozpracovaná | ÚPD schválená | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ve stupni nejvýše zadání (dř. ÚHZ) | ve stupni koncept-návrh | ||||||
| počet | % | počet | % | počet | % | ||
| 31.12.1997 | 2971 | 303 | 10,2 | 1443 | 48,6 | 1225 | 41,2 |
| 31.3.1999 | 3134 | 307 | 9,8 | 1302 | 41,5 | 1525 | 48,7 |
| 31.3.2001 | 3526 | 336 | 9,5 | 1201 | 34,1 | 1989 | 56,4 |
| 31.3.2003 | 3874 | 323 | 8,3 | 1084 | 28,0 | 2467 | 63,7 |
| 31.3.2005 | 4357 | 444 | 10,2 | 1047 | 24,0 | 2866 | 65,8 |
| Rozdíl 1997–1999 | +163 | +4 | -141 | +300 | |||
| Rozdíl 1999–2001 | +392 | +29 | -101 | +464 | |||
| Rozdíl 2001–2003 | +348 | -13 | -117 | +478 | |||
| Rozdíl 2003–2005 | +483 | +121 | -37 | +399 | |||
Počet evidované schválené ÚPD se k 31. 3. 2005 zvýšil o 399 dokumentací na 2866. Schválená ÚPD činí 65,8 % dokumentací z hlavního souboru a pokrývá 45,9 % počtu obcí ČR.
Tabulka dále vypovídá o tom, že ve vnitřní skladbě rozpracovaných ÚPD pokračuje trend úbytku pokročile rozpracované ÚPD – ve stupni koncept-návrh. Četnost skupiny v této fázi se snížila o 37 dokumentací (přešly do skupiny schválené ÚPD). Tvoří ji 1047 dokumentací, které se podílí na dokumentacích hlavního souboru 24,0 %. Pokrývá 16,8 % počtu obcí ČR.
Ve skupině rozpracované ÚPD ve fázi nejvýše zadání přibylo 121 dokumentací. Skupinu rozpracovaných ÚPD v této fázi tvoří 444 dokumentací, které se podílí na dokumentacích hlavního souboru 10,2 %.
Analýza by nebyla objektivní, kdybychom do ní nezahrnuli rovněž urbanistické studie. K 31. 3. 2005 mělo 1255 obcí US, z toho 770 projednávaných a 485 neprojednávaných.
Sečteme-li ÚPD ve fázi koncept-návrh a projednávané US, dostaneme 1817 dokumentací, které obce mohou používat jako územně plánovací nástroj při územním řízení. Tato skupina dokumentací pokrývá 29,1 % počtu obcí, tj. necelou jednu třetinu. Tato skupina dokumentací vykazuje úbytek ve prospěch schválených ÚPD.
Graf 5: Vývoj dokončenosti a rozpracovanosti ÚPD; 1997, 1999, 2001, 2003,2005
Celkově se snížil podíl rozpracovanosti ÚPD z poměru 5,7:10 v roce 2003 na 5,2:10 k 31. 3. 2005 (v roce 1999 byl poměr 12:10).
f) Skladba ÚPD a ÚPP podle pořizovatelů
Podle současné právní úpravy pořizují ÚPD (územní plány obcí a regulační plány) obce v přenesené působnosti (§ 13 stavebního zákona); na žádost obcí zajišťují pořízení obecní úřady s rozšířenou působností (§ 14 odst. 1 stavebního zákona). Podle stavu právního prostředí před 1. 1. 2003 pořizovaly ÚPD obce v přenesené působnosti (§ 13 stavebního zákona); na žádost obcí zajišťovaly pořízení okresní úřady (§ 14 odst. 1 písm. c stavebního zákona). Před 1. 7. 1998 pořizovaly ÚPD obcí (územní plány a územní projekty sídelních útvarů a zón) okresní úřady, pověřené obecní úřady a výjimečně i regionální pracoviště MMR.
Do hodnocení byly opětně přiřazeny projednávané US, které jsou součástí hlavního souboru ÚPD a ÚPP obcí. Podle současných předpisů pořizují US v přenesené působnosti obce (§ 13 stavebního zákona), na žádost obcí zajišťují pořízení obecní úřady s rozšířenou působností (§ 14 odst. 1 stavebního zákona). Podle stavu právního prostředí před 1. 1. 2003 pořizovaly US obce v přenesené působnosti (§ 13 stavebního zákona) nebo okresní úřady (§ 14 odst. 1 písm. c stavebního zákona), šlo-li o US nezbytné pro činnost okresního úřadu. Pořizovatelé US se v období před 1. 7. 1998 shodují s pořizovateli ÚPD.
ÚPD a ÚPP pořizuje rovněž Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů.
Tab. 7: Skladba pořizovatelů jednotek hlavního souboru ÚPD a ÚPP; 1997, 1999, 2001, 2003, 2005
| Rok | Celkem | MMR | MO | ONV | OkÚ | Pověřené ObÚ | ORP | Obce |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| počet | počet | počet | počet | počet | počet | počet | ||
| 1997 | 3519 | 3 | 0 | * | 2343 | 1173 | - | 0 |
| 1999 | 3729 | 7 | 0 | * | 2323 | 1176 | - | 223 |
| 2001 | 4567 | 6 | 2 | * | 2657 | 908 | - | 994 |
| 2003 | 4787 | 3 | 1 | * | 2452 | 838 | - | 1493 |
| 2005 | 5428 | 6 | 1 | 38 | 2256 | 793 | 299 | 2035 |
* Nezjištěno
Graf 6: Poměr pořizovatelů ÚPD a ÚPP v hlavním souboru; 1997–2005
Porovnáme-li strukturu ÚPD a ÚPP hlavního souboru dle pořizovatelů, zjistíme, že se snižuje poměr ÚPD a ÚPP pořízené OkÚ a pověřenými ObÚ a výrazně narůstá počet pořizujících obcí.
g) Časový rozsah procesu pořizování ÚPD
Zajímavý je výsledek analýzy doby pořizování ÚPD obcí. Zjišťovalo se, u kolika rozpracovaných ÚPD obcí nebyl zaznamenán k časovým milníkům žádný pohyb.
Tab. 8: Četnost rozpracovaných ÚPD obcí, u nichž nebyl zaznamenán pohyb při jejich pořizování; 2005
| Poslední dosažená fáze | 1998 a dříve | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Přípravné práce | 21 | 12 | 8 | 3 | 5 | 3 |
| Zadání | 21 | 6 | 28 | 24 | 68 | 47 |
| Koncept | 157 | 35 | 44 | 39 | 81 | 38 |
| Návrh | 152 | 52 | 34 | 55 | 105 | 12 |
| Celkem | 351 | 95 | 114 | 121 | 259 | 100 |
Výrazně se snížil počet ÚPD bez pohybu v pořizování od roku 1998 a dříve: 452 k 31. 3. 2003 na 351 k 31. 3. 2005, tj. téměř o jednu čtvrtinu. Na toto zlepšení má bezesporu vliv i aktivita pověřených pracovníků krajských úřadů v evidenci ÚPD a ÚPP.
Nejvíce ÚPD bez pohybu od roku 1999 je zaznamenán v roce 2002. Z evidence nelze určit, zda se jedná o prodlevu v pořizování způsobenou přechodem kompetencí na úseku územního plánování z okresních úřadů na krajské úřady, či se jedná o prodlevu v evidenci.
h) Evidence územně plánovací činnosti
Od 1. 1. 2003 přešla povinnost evidence územně plánovací činnosti na krajské úřady. Krajské úřady evidují on-line prostřednictvím webových aplikací iLAS a iKAS.
Graf 7: Průměrný počet editovaných ÚPD a US na pracovníka KÚ za rok; 2003–2005
Na jednoho editujícího pracovníka KÚ připadalo v období 2003–2005 průměrně 87,3 editovaných dokumentací.
Nejvíce pověřených pracovníků bylo na KÚ Ústeckého kraje: 7 pracovníků, k nimž experimentálně přibylo koncem roku 2003 16 pověřených pracovníků úřadů obcí s rozšířenou působností. Ve skutečnosti editovali 3 pověření pracovníci KÚ a 8 externích pracovníků, tedy zhruba polovina. Na jednoho editujícího pracovníka připadalo 12,4 editovaných dokumentací za rok. Tento extrémní případ a dále hlavní město Praha byly pro svoje anomálie vyloučeny z výše uvedeného výpočtu průměru editovaných dokumentací na pracovníka za rok.
Nejvíce editovaných dokumentací na jednoho editujícího pracovníka připadalo na KÚ Moravskoslezského kraje a KÚ Karlovarského kraje (308,5 a 209,8 dokumentací).
S přihlédnutím k počtu obcí se jeví jako optimální 3 editující pracovníci na jeden KÚ.
Tab. 9: Počty editovaných ÚPD včetně jejich změn a US obcí pověřenými pracovníky KÚ; 2003–2005
| Kraj | Počet pověřených pracovníků | Počet editujících pracovníků | Počet editovaných UPD a US od roku 2003 | Počet editovaných změn UPD od roku 2003 | Prům. počet editovaných ÚPD a US na pracovníka za rok | Prům. počet editovaných změn ÚPD na pracovníka za rok | Prům. počet editovaných ÚPD včetně změn a US na pracovníka za rok | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| KÚ od roku 2003 | ORP od roku 2003 | ukončili činnost | KÚ od roku 2003 | ORP od roku 2003 | průměr za rok | ||||||
| Hlavní město Praha | 1 | 1 | 1 | 36 | 0 | 18,0 | 0,0 | 18,0 | |||
| Středočeský | 5 | 3 | 1 | 157 | 73 | 78,5 | 36,5 | 115 | |||
| Jihočeský | 3 | 3 | 2 | 288 | 129 | 72,0 | 32,3 | 104,3 | |||
| Plzeňský | 4 | 4 | 2 | 274 | 103 | 68,5 | 25,8 | 94,3 | |||
| Karlovarský | 4 | 3 | 2 | 242 | 597 | 60,5 | 149,3 | 209,8 | |||
| Ústecký | 7 | 16 | 1 | 7 | 8 | 114 | 85 | 7,1 | 5,3 | 12,4 | |
| Liberecký | 1 | 1 | 1 | 84 | 93 | 42,0 | 46,5 | 88,5 | |||
| Královéhradecký | 2 | 1 | 1 | 154 | 93 | 77,0 | 46,5 | 123,5 | |||
| Pardubický | 3 | 3 | 3 | 223 | 182 | 37,2 | 30,3 | 67,5 | |||
| Vysočina | 2 | 1 | 2 | 1 | 1 | 179 | 35 | 89,5 | 17,5 | 107,0 | |
| Jihomoravský | 2 | 1 | 1 | 2 | 1 | 1 | 83 | 63 | 41,5 | 31,5 | 73,0 |
| Olomoucký | 2 | 1 | 1 | 152 | 93 | 76,0 | 46,5 | 122,5 | |||
| Moravskoslezský | 2 | 1 | 1 | 1 | 219 | 398 | 109,5 | 199,0 | 308,5 | ||
| Zlínský | 5 | 2 | 2 | 243 | 320 | 60,8 | 80,0 | 140,8 | |||
| Celkem | 43 | 18 | 2 | 28 | 9 | 27 | 2448 | 1944 | 63,8 | 41,9 | 87,3 |
III.3 Přehled podle krajů
Tab. 10: Pořadí krajů podle podílu rozpracované a schválené ÚPD; 2005
| Kraj | Počet obcí | ÚPD rozpracovaná a schválená ve fázi | ÚPD rozpracovaná a schválená celkem | Podíl z počtu obcí kraje v % | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Průzkumy a rozbory | Zadání | Koncept | Návrh | Schválená | ||||
| Hlavní město Praha | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 100 |
| Moravskoslezský | 299 | 0 | 20 | 41 | 11 | 220 | 292 | 97,7 |
| Zlínský | 304 | 0 | 5 | 5 | 8 | 269 | 287 | 94,4 |
| Karlovarský | 132 | 8 | 14 | 12 | 4 | 81 | 119 | 90,1 |
| Olomoucký | 397 | 0 | 19 | 43 | 42 | 206 | 310 | 78,1 |
| Jihomoravský | 672 | 7 | 7 | 52 | 93 | 345 | 504 | 75,0 |
| Středočeský | 1146 | 22 | 69 | 117 | 133 | 502 | 843 | 73,6 |
| Královéhradecký | 448 | 8 | 30 | 47 | 45 | 193 | 323 | 72,1 |
| Pardubický | 452 | 2 | 25 | 30 | 39 | 212 | 308 | 68,1 |
| Ústecký | 354 | 6 | 32 | 21 | 16 | 158 | 233 | 65,8 |
| Liberecký | 216 | 0 | 14 | 9 | 23 | 94 | 140 | 64,8 |
| Jihočeský | 623 | 4 | 24 | 61 | 43 | 268 | 400 | 64,2 |
| Plzeňský | 501 | 5 | 18 | 37 | 33 | 189 | 282 | 56,3 |
| Vysočina | 704 | 6 | 99 | 65 | 17 | 128 | 315 | 44,7 |
| CELKEM | 6249 | 68 | 376 | 540 | 507 | 2866 | 4357 | 69,7 |
Tab. 11: Pořadí krajů podle podílu rozpracované a schválené ÚPD a ÚPP; 2005
| Kraj | Počet obcí | Počet ÚPD celkem | Podíl ÚPD z počtu obcí v % | Počet US projednaných celkem | Podíl US projednaných z počtu obcí v % | Počet US neprojednaných celkem | Podíl US neprojednaných z počtu obcí v % | Počet ÚPD a ÚPP celkem | Podíl ÚPD a ÚPP z počtu obcí v % |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hlavní město Praha | 1 | 1 | 100,00 | 0 | 0,00 | 0 | 0,00 | 1 | 100,00 |
| Moravskoslezský | 299 | 292 | 97,66 | 2 | 0,67 | 1 | 0,33 | 295 | 98,66 |
| Zlínský | 304 | 287 | 94,41 | 8 | 2,63 | 3 | 0,99 | 298 | 98,03 |
| Pardubický | 452 | 308 | 68,14 | 97 | 21,46 | 34 | 7,52 | 439 | 97,12 |
| Karlovarský | 132 | 119 | 90,15 | 6 | 4,55 | 2 | 1,52 | 127 | 96,21 |
| Ústecký | 354 | 233 | 65,82 | 85 | 24,01 | 18 | 5,08 | 336 | 94,92 |
| Olomoucký | 397 | 310 | 78,09 | 50 | 12,59 | 12 | 3,02 | 372 | 93,70 |
| Liberecký | 216 | 140 | 64,81 | 30 | 13,89 | 32 | 14,81 | 202 | 93,52 |
| Jihomoravský | 672 | 504 | 75,00 | 51 | 7,59 | 57 | 8,48 | 612 | 91,07 |
| Jihočeský | 623 | 400 | 64,21 | 101 | 16,21 | 52 | 8,35 | 553 | 88,76 |
| Královéhradecký | 448 | 323 | 72,10 | 43 | 9,60 | 27 | 6,03 | 393 | 87,72 |
| Plzeňský | 501 | 282 | 56,29 | 126 | 25,15 | 27 | 5,39 | 435 | 86,83 |
| Středočeský | 1146 | 843 | 73,56 | 85 | 7,42 | 38 | 3,32 | 966 | 84,29 |
| Vysočina | 704 | 315 | 44,74 | 86 | 12,22 | 182 | 25,85 | 583 | 82,81 |
| CELKEM | 6249 | 4357 | 69,72 | 770 | 12,32 | 485 | 7,76 | 5612 | 89,81 |
Graf 8: Podíl jednotlivých fází pořizování ÚPD; 2005
Graf 9: Podíl ÚPD, projednaných a neprojednaných ÚS; 2005
Tab. 12: Pořadí krajů podle podílu platné ÚPD; 2005
| Kraj | Počet ÚPD platných | Podíl obcí s platnou ÚPD v % | Pro úplnost doplňujeme výše uvedené statistické informace získané z hlavního souboru o přehled platných ÚPD obcí – právní stav. |
|---|---|---|---|
| Hlavní město Praha | 1 | 100,00 | |
| Zlínský | 276 | 90,8 | |
| Moravskoslezský | 237 | 79,3 | |
| Karlovarský | 97 | 73,5 | |
| Olomoucký | 242 | 61,0 | |
| Jihomoravský | 359 | 53,4 | |
| Pardubický | 222 | 49,1 | |
| Ústecký | 168 | 47,5 | |
| Královéhradecký | 210 | 46,9 | |
| Jihočeský | 287 | 46,1 | |
| Liberecký | 98 | 45,4 | |
| Středočeský | 506 | 44,2 | |
| Plzeňský | 203 | 40,5 | |
| Vysočina | 160 | 22,7 | |
| CELKEM | 3066 | 49,1 |