Za MMR - Odbor bytové politiky: Ing. Blanka Burdová
Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová
Ústav územního rozvoje Brno zopakoval v roce 2009 již podesáté šetření formou dotazníkové akce, zaměřené na aktualizaci a získání potřebných údajů a informací o obecním bytovém fondu, pro Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR). Po dohodě se zadavatelem - Odborem bytové politiky MMR - byl v letošním roce ponechán stejný vzorek měst jako v roce 2008. Dotazník byl tedy rozeslán Praze včetně vybraných městských částí, 23 statutárním městům (stav v době zadání úkolu) a 30 dalším městům - Mapa "Přehled oslovených měst". Mapa byla v letošním roce aktualizována dle platného zatřídění měst do velikostních kategorií, to znamená, že města byla pro tento účel zatříděna do velikostních kategorií dle Sdělení MMR č. 151/2007 Sb. platného pro rok 2008. (Správný postup předpokládá dodržet toto členění i pro vyhodnocování údajů, avšak pro možnost srovnání výsledků v jednotlivých letech bylo vědomě ponecháno původní členění měst do velikostních kategorií odpovídající sdělení MMR č. 333/2006 Sb. pro rok 2007). Dotazníková akce sledovala opakovaně průzkum 5 tematických okruhů otázek, obdobně jako v letech předchozích, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem, a to: privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním obecních bytů, náklady na správu obecního bytového fondu a doplňkové údaje.
V doplňkové části dotazníku byl položen důraz na otázky nasměrované na pronájem obecních bytů a pronájem obecních bytů pro vybrané skupiny obyvatel a s tím spojenou evidenci žádostí o pronájem těchto bytů i na to, zda jsou stanovena kritéria pro pronájem obecních bytů a pronájem obecních bytů pro vybrané skupiny obyvatel. Další otázky byly zaměřeny na metody užívané při snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách a dále na to, zda při uvolnění bytu nájemníkem je nabízeno odstupné, zda při výstavbě nových obecních bytů participuje na financování soukromý sektor a jestli byly v obci v roce 2008 dokončeny nebo rozestavěny nové obecní byty bez využití jakékoliv státní dotace. Vzhledem k tomu, že rok 2010 bude vyhlášen jako Evropský rok pro potírání chudoby a sociálního vyloučení a že do tohoto tématu budou zahrnuty i otázky bydlení - vyloučení z bydlení a bezdomovectví, byla letos zcela nově zařazena otázka, zda na úrovni obce existuje zpracovaný dokument (nebo se připravuje), který by usiloval o řešení popsané oblasti. Respondentům zde byl nabídnut i prostor pro reakce a doporučení, na co by dle jejich názoru mohl být dotazník zaměřen v příštím roce.
Města/MČ/MO, která byla oslovena v letošním dotazníkovém šetření, obhospodařují celkem 207 597 obecních bytů, což sice představuje 5,4 % z celkového počtu 3 827 678 (SLDB 2001) všech trvale obydlených bytů v České republice (dále jen ČR), avšak současně cca 43 % obecních bytů v ČR. Počty bytů posouzených v dotazníkovém šetření byly v závislosti na posuzovaném tématu různé, a to vesměs nižší než celkový počet bytů ve vlastnictví oslovených měst, neboť ne všichni respondenti odpověděli na všechny otázky a ne všechny odpovědi mohly být do řešení příslušného tématu zahrnuty.
Hlavním úkolem průzkumu bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů od převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2008.
Postupný vývoj privatizace od převedení bytů ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 do 31. 12. 2008 je znázorněn v čárovém Grafu č. 1 „Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných městech v letech 1991 - 2008“.
Z grafu vyplývá, že do konce roku 2001 bylo z původního počtu bytů převedených do vlastnictví obcí v roce 1991 zprivatizováno průměrně 44,9 % těchto bytů, do konce roku 2002 to bylo 50,7 %, do konce roku 2003 se jednalo o 55,1 %, do konce roku 2004 se jednalo o 60,0 %, do konce roku 2005 o 64,0 %, do konce roku 2006 o 68,2 %, do konce roku 2007 o 71,0 % a do konce roku 2008 se jednalo o 72,9 %.
Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2008 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu ukazuje čárový Graf č. 2 „Počet obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2008 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu“.
Procentní podíl bytů, které si obec hodlá ponechat ve svém vlastnictví, je vztažen k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obce v roce 1991.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Údaje v grafu byly získány:
v Praze hodnocením údajů od 9 respondentů;
v Brně hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel hodnocením údajů od 11 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel hodnocením údajů od 11 respondentů.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka ke grafu č. 2:
Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je uváděn k nejzazšímu termínu ukončení privatizace, uváděný respondenty dané skupiny měst.
Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Praze uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Praha 5), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Brně uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Brno - Židenice a MČ Brno - Bystrc), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ostravě uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Michálkovice), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu v Ústí nad Labem není uveden (MO Severní Terasa ukončil privatizaci v r. 2008), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Plzni uváděn k roku 2009 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený Magistrátem města Plzně za celé město), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel uváděn k roku 2012 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Zlín), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel uváděn k roku 2023 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Kyjov), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Velká Bíteš).
Údaje v grafech byly získány:
v Praze - hodnocením údajů od 9 respondentů;
v Brně - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem - hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech velikostní - kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnocením údajů od 11 respondentů;
v ostatních městech velikostní - kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech velikostní - kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel - hodnocením údajů od 11 respondentů.
Z celkového počtu obecních bytů postavených v období od roku 1991 do konce roku 2008 jich 67,0 % bylo postaveno od roku 1991 do konce roku 2002, 8,4 % v průběhu roku 2003, 7,0 % v průběhu roku 2004, 8,9 % v průběhu roku 2005, 3,0 % v průběhu roku 2006, 4,7 % v průběhu roku 2007 a 0,9 % v průběhu roku 2008.
Graf č. 3 „Počet nově postavených (zkolaudovaných) obecních bytů ve sledovaných městech od roku 1991 k 31. 12. 2008“ ukazuje počet nově postavených bytů za období let 1991 až 2008 v přepočtu na 1 000 obyvatel v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni a ve třech velikostních kategoriích1) ostatních měst.
Údaje za všechna oslovená města, resp. části měst.
Poznámka:
Uvedené počty bytů jsou pouze orientační, protože některá města do statistiky nově postavených obecních bytů nezařazují byty postavené se státní dotací, kdy město je většinovým spoluvlastníkem bytového domu (spoluvlastnický podíl města je větší než 50 %).
Do vyhodnocení počtu nově postavených (zkolaudovaných) obecních bytů na 1 000 obyvatel od roku 1991 k 31. 12. 2008 v Grafu č. 3 byly zahrnuty:
v Praze údaje od všech 18 oslovených MČ, včetně magistrátu,
v Brně údaje za celé město, které poskytl MMB,
v Ostravě údaje od všech 16 oslovených MO, včetně magistrátu,
v Ústí nad Labem údaje od všech 4 oslovených MO,
v Plzni údaje za celé město, které poskytl MMP,
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel údaje od všech 17 oslovených respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel údaje od všech 20 oslovených respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel údaje od všech 12 oslovených respondentů.
Struktura nově postavených obecních bytů v roce 2007 a v roce 2008 je patrná z Tabulky č. 1 „Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2007 a v roce 2008“.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Město | % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2007 | % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2008 | ||
---|---|---|---|---|
které vznikly v nových budovách | které vznikly změnami dokončených staveb | které vznikly v nových budovách | které vznikly změnami dokončených staveb | |
Praha | 42,1 | 57,9 | 0,0 | 100,0 |
Brno - MMB za celé město | 67,0 | 33,0 | 70,7 | 29,3 |
Ostrava | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
Ústí nad Labem | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 100,0 |
Plzeň - MMP za celé město | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 100,0 |
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel | 0,0 | 100,0 | 90,7 | 9,3 |
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel | 54,0 | 46,0 | 0,0 | 100,0 |
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel | 100,0 | 0,0 | 0,0 | 100,0 |
Průměrná výše | 56,9 | 43,1 | 58,8 | 41,2 |
Od roku 1991 do konce roku 2001 došlo k 42,4 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2002 došlo k 47,9 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2003 k 52,0 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2004 k 56,6 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2005 k 60,2 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2006 k 64,3 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2007 k 67,0 % poklesu a od roku 1991 do konce roku 2008 k 68,8 % poklesu celkového počtu obecních bytů. Během roku 2002 došlo k 9,6 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2001, během roku 2003 k 7,8 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2002, během roku 2004 k 9,6 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2003, během roku 2005 k 8,4 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2004, během roku 2006 k 10,2 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2005, během roku 2007 k 7,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2006 a během roku 2008 k 5,6 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2007.
Nejvíce respondentů uvádí předpokládané ukončení privatizace obecních bytů v letech 2010 a 2011. Nejzazší termíny ukončení privatizace, které respondenti uvádějí, jsou roky 2015 (MČ Praha 5, MČ Brno - Bystrc, MČ Brno - Židenice, MO Ostrava - Michálkovice a město Velká Bíteš) a 2023 (město Kyjov - v tomto termínu je počítáno s privatizací bytů, které byly postaveny na základě dotačních titulů z let 2000 až 2003, kde byla finanční spoluúčast obce a nájemníků bytů na výstavbě; dotace měla zakomponovanou mimo jiné podmínku, že tyto byty obec nesmí po dobu 20 let prodat). Někteří respondenti zatím nemají termín ukončení privatizace určen. 24 respondentů již privatizaci ukončilo - město Kroměříž ukončilo privatizaci obecních bytů v roce 1998, město Třebíč ukončilo 1. vlnu privatizace obecních bytů rovněž v roce 1998 (termín ukončení současné vlny není stanoven), MČ Praha 9 v roce 1999 ukončila I. etapu privatizace a o termínu ukončení další etapy privatizace obecních bytů není zatím rozhodnuto, v roce 1999 ukončilo privatizaci obecních bytů i město Most (Mostecká bytová, a.s. neprivatizuje - v roce 2007 převedla 41 bytů dle zák. č. 72/1994 Sb. a v roce 2008 převedla stejným způsobem dalších 59 bytů), město Tišnov v roce 2000 dokončilo plošnou privatizaci a v tomto roce dokončilo privatizaci i město Teplice, v roce 2003 dokončila privatizaci obecních bytů MČ Praha 13 s tím, že v průběhu roku 2007 proběhl doprodej domů a MO Ostrava - Polanka nad Odrou, v roce 2004 dokončila 1. vlnu privatizace MČ Praha 12 (termín ukončení další etapy není uveden), dále MČ Praha - Horní Počernice a město Třinec, v roce 2005 MČ Praha 11 (poté následoval úplatný převod 274 bytů), MČ Praha 15, dále MO Ostrava - Svinov a město Otrokovice (od roku 2006 prodávají byty ve výběrovém řízení), v roce 2006 MHMP a města Liberec a Velké Meziříčí, v roce 2007 MČ Praha 2 a město České Budějovice a v roce 2008 MČ Brno - Jundrov, MO Ústí nad Labem - Severní Terasa, město Chomutov (nyní probíhá pouze doprodej bytů, kde je uzavřena Smlouva o budoucí kupní smlouvě a domů, kde bylo řízení o prodeji zahájeno ještě v roce 2008) a město Vodňany.
Privatizace je ve velmi pokročilém stavu v Ústí nad Labem, kde z původního počtu bytů, které byly v roce 1991 převedeny do vlastnictví města, bylo do konce roku 2008 zprivatizováno 97,4 % těchto bytů. Ve městě Plzni a ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel bylo zprivatizováno do té doby 86,0 % bytů, ve městě Ostrava se jedná o 72,3 % bytů, v hlavním městě Praha o 72,2 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel o 69,4 % zprivatizovaných bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel o 63,6 % bytů. Privatizace postupuje nejpomaleji ve městě Brně, kde bylo zatím zprivatizováno pouze 34,2 % bytů.
Porovnání počtu obecních bytů s celkovým počtem bytů ze SLDB 1991 a SLDB 2001 je znázorněno v Grafu č. 4 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v roce 1991“ a v Grafu č. 5 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v letech 2007 a 2008“.
Procentní podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů ve sledovaných městech od roku 1991 postupně klesá (v roce 1991 činil tento podíl 39,2 %, v roce 2003 se jednalo o 17,0 %, v roce 2004 o 15,5 %, v roce 2005 o 14,1 %, v roce 2006 o 12,9 %, v roce 2007 o 12,2 % a v roce 2008 o 11,6 %).).
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Počet obecních bytů byl srovnáván k celkovému počtu bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Počet obecních bytů byl srovnáván k celkovému počtu bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.
Poznámka ke grafům č. 4 a 5:
Průměr v obou grafech byl vypočten bez Prahy. Do Grafu č. 4 nebyla Praha zahrnuta, protože počty obecních bytů bylo třeba nasčítat z údajů od jednotlivých MČ (bez MHMP), které poskytly kompletní údaje; počty všech bytů v roce 1991 nebylo možné nasčítat za jednotlivé MČ, protože administrativní členění hlavního města Prahy se od SLDB 1991 změnilo (máme údaje k počtu všech bytů pouze za celé město). V Grafu č. 5 je průměr počítán rovněž bez Prahy, protože shrnuje výsledky stejného vzorku respondentů jako Graf č. 4.
Ve městech Brno, Ostrava, Ústí nad Labem a Plzeň - hodnoceny údaje za celé město, města s 50 000 a více obyvateli - hodnoceny údaje bez Karviné, města s 10 000 až 49 999 obyvateli - hodnoceny údaje bez Prostějova, Hodonína, Kyjova a Velkého Meziříčí, města s 2 000 až 9 999 obyvateli - hodnoceny údaje za všechna sledovaná města.
Obce si do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví 20,5 % bytů (vztaženo k počtu bytů, které byly převedeny do jejich vlastnictví v roce 1991).
Vzhledem k počtu bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2008, si hodlají ponechat 65,6 % bytů (počet bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2008, je součtem počtu bytů, které obcím zbyly po privatizaci z bytového fondu převedeného v roce 1991 a nově postavených obecních bytů).
Tab. č. 2 „Ceny v Kč/m2, za jaké se prodávají byty v roce 2009, případně ceny uplatňované v roce 2008 za předpokladu, že privatizace byla v roce 2008 již ukončena“ zachycuje nejnižší a nejvyšší ceny uvedené jednotlivými respondenty:
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Město | Rok 2009 | |
---|---|---|
nejnižší cena v Kč/m2 uvedená respondenty | nejvyšší cena v Kč/m2 uvedená respondenty | |
Praha | 3 500 - 5 500 (MČ Praha 1), příp. 4 988 (MČ Praha7) | 21 700 (MČ Praha 5) |
Brno | 2 096 (MČ Kohoutovice) | 12 500 (MMB) |
Ostrava | 1 610 (MO Petřkovice) | 30 000 (MO Moravská Ostrava a Přívoz) |
Ústí nad Labem | ani jeden z respondentů neuvedl konkrétní cenu | ani jeden z respondentů neuvedl konkrétní cenu |
Plzeň | 2 500 (údaje za celé město) | 2 500 (údaje za celé město) |
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel | 600 (Chomutov - cena z r. 2008) | 12 500 (Pardubice), příp. 23 643 (Zlín - tzv. přímý prodej obálkovou metodou) |
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel | 661 (Jablonec nad Nisou) | 11 773 (Hodonín), příp. 15 152 (Tábor - volné byty) |
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel | 2 000 (Broumov - cena z r. 2008) | 13 000 (Vodňany - cena z r. 2008), příp. 25 789 (Velká Bíteš - obálková metoda) |
Reakce na otázky dotazníku, týkající se skutečnosti, jak vstup ČR do Evropské unie (dále jen EU) v květnu 2004 a z toho vyplývající nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnil průběh privatizace bytového fondu.
Respondenti na otázku, zda vstup ČR do EU v květnu 2004 a s tím související nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnily průběh privatizace v jejich obci, odpověděli:
Respondenti využívají následující způsoby, jak předejít riziku poskytování zakázané veřejné podpory:
Z celkového počtu 112 oslovených respondentů, jich 12 % konzultovalo v uplynulém období problematiku souladu poskytnutí veřejné podpory s komunitárním právem s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, 45 % respondentů tuto problematiku nekonzultovalo, 30 % respondentů uvádí, že neprivatizuje (a proto danou problematiku nekonzultovalo), v tomto procentu zahrnuti i respondenti, kteří zatím neprivatizují, ale problematiku souladu poskytnutí veřejné podpory s komunitárním právem s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže již konzultovali (města Havířov a Prostějov), 3 % respondentů neuvedla na tuto otázku odpověď, 10 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.
Z celkového počtu 112 oslovených respondentů, jich 46 % uvádí, že zvýšení limitu „de minimis“ ze 100 tisíc na 200 tisíc eur od 1. 1. 2007 neovlivnilo průběh privatizace v jejich obci, 5 % respondentů uvádí, že tato skutečnost ovlivnila částečně průběh privatizace v jejich obci a 3 % respondentů uvádí, že došlo k výraznému ovlivnění průběhu privatizace. 32 % respondentů uvádí, že neprivatizuje (zahrnuto i město Prostějov, kde v roce 2008 bylo schváleno, že opět dojde k privatizaci, a to v několika etapách - město uvádí, že zvýšení limitu „de minimis“ ze 100 tisíc na 200 tisíc eur od 1. 1. 2007 ovlivnilo částečně průběh privatizace v jejich obci; dále zahrnuto město Kyjov, kde loni začala probíhat další etapa privatizace, ale zatím k ovlivnění průběhu privatizace nedošlo). 3 % respondentů neuvedla na tuto otázku odpověď, 11 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.
Výsledky dotazníkové akce z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, v Brně, v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Plzni, tak i v ostatních vyhodnocovaných městech - pohyby v rámci obecního bytového fondu jsou vcelku malé - v průměru asi do 2,5 % vzhledem k celkovému počtu obecních bytů. Lze tedy předpokládat obdobnou situaci v celé ČR. Pro informaci lze uvést:
Vývoj počtu neplatičů nájemného a/nebo ceny služeb v letech 2001 - 2008 je znázorněn v Grafu č. 6 „Index vývoje počtu neplatičů v obecních bytech v letech 2001 - 2008 (rok 2000 = 100)“. Z vývoje v letech 2001 - 2008 je patrné, že počty neplatičů v uvedeném období klesaly, v roce 2004 došlo v Praze a v roce 2005 v Brně, Ostravě a ve městech s 10 000 - 49 999 obyvateli k přerušení tohoto trendu, kdy v Praze v roce 2004 narostl počet neplatičů oproti roku 2003 a v Brně, Ostravě a ve městech s 10 000 - 49 999 obyvateli v roce 2005 narostl počet neplatičů oproti roku 2004, ovšem v následujících letech se i tato města vrátila k trendu poklesu neplatičů, který pokračuje do současnosti (s výjimkou města Plzně, kde došlo v roce 2007 k 2 % nárůstu počtu neplatičů vzhledem k roku 2006 a v roce 2008 k 18 % nárůstu počtu neplatičů vzhledem k roku 2007). Nejvíce klesl počet neplatičů vzhledem ke stavu v roce 2000 v Praze (o 78 %) a v Ústí nad Labem (o 73 %).
Vývoj podílu počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2000 - 2008 je patrný z Tab. č. 3 „Počet neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) v letech 2000 - 2008 (souhrnná tabulka)“.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Údaje o počtu neplatičů v Praze, Brně a Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO. Údaje o počtu neplatičů v Ostravě se týkají celého města kromě neplatičů evidovaných MMO.
Praha (vybrané MČ) | Brno (vybrané MČ) | Ostrava (vybrané MO) | Ústí nad Labem (vybrané MO) | Plzeň (celé město) | Ostatní města | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
50 000 a více obyv. | 10 000 - 49 999 obyv. | 2 000 - 9 999 obyv. | |||||||
Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech/MČ/MO k 31. 12. | 2000 | 30,9% | 18,6% | 30,7% | 58,5% | 31,5% | 32,6% | 18,6% | x |
2001 | 26,0% | 29,1% | 29,6% | 74,3% | 27,3% | 36,6% | 19,5% | x | |
2002 | 23,7% | 17,3% | 31,6% | 75,0% | 24,0% | 41,9% | 21,1% | x | |
2003 | 21,8% | 16,7% | 31,3% | 61,9% | 18,9% | 34,6% | 21,0% | 9,8% | |
2004 | 25,3% | 18,1% | 33,1% | 93,1% | 19,6% | 26,2% | 20,8% | 10,2% | |
2005 | 18,8% | 21,4% | 41,5% | 111,0% | 28,1% | 28,1% | 22,9% | 10,2% | |
2006 | 14,2% | 19,5% | 37,8% | 85,2% | 33,4% | 28,2% | 22,2% | 11,8% | |
2007 | 14,8% | 13,3% | 41,4% | 72,2% | 41,6% | 25,6% | 19,7% | 12,4% | |
2008 | 13,9% | 12,7% | 37,8% | 97,7% | 65,0% | 24,7% | 19,5% | 12,8% | |
Index změny počtu neplatičů | 2001/2000 | 81,0 | 184,3 | 91,3 | 125,8 | 79,7 | 101,3 | 94,8 | x |
2002/2001 | 85,5 | 57,0 | 99,2 | 88,5 | 84,1 | 103,1 | 97,1 | x | |
2003/2002 | 85,0 | 92,2 | 92,7 | 78,3 | 78,3 | 77,8 | 90,3 | x | |
2004/2003 | 107,6 | 102,2 | 96,9 | 80,1 | 95,6 | 72,8 | 90,9 | 104,6 | |
2005/2004 | 70,6 | 112,4 | 110,9 | 98,7 | 98,4 | 98,7 | 105,6 | 100,4 | |
2006/2005 | 67,2 | 87,6 | 79,1 | 55,3 | 100,1 | 91,6 | 92,2 | 109,4 | |
2007/2006 | 83,8 | 67,5 | 97,9 | 78,1 | 103,3 | 89,5 | 81,9 | 102,8 | |
2008/2007 | 87,6 | 92,8 | 82,2 | 91,1 | 134,8 | 95,3 | 88,4 | 96,1 |
Poznámka:
Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů dosahuje v některých městech hodnoty vyšší než 100 %, tzn., že města mají buď staré pohledávky za dlužníky i k bytům prodaným v privatizaci novému nájemníkovi, který již není dlužníkem, nebo evidují na 1 byt více dlužníků.
Z tabulky plyne, že od roku 2000 dochází ve sledovaných městech (spolu s pokračující privatizací bytového fondu) k větší diferenciaci hodnot ukazatele „podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů“. V roce 2008 se podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech pohyboval v rozmezí od 12,7 % (město Brno) do 97,7 % (město Ústí nad Labem). Vypovídací hodnotu ukazatele podílu počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů však výrazně ovlivňuje stupeň pokročilosti privatizace obecních bytů. Proto je v tabulce tento ukazatel doplněn „indexem změny počtu neplatičů“ - v roce 2008 vykazuje největší pokles počtu neplatičů oproti předcházejícímu roku město Ostrava, a to o 17,8 % (index 82,2), naopak v Plzni počet neplatičů v roce 2008 oproti roku 2007 vzrostl, a to o 34,8 % (index 134,8).
Graf č. 7 „Indexy vývoje počtu obecních bytů a neplatičů ve sledovaných městech v letech 2001 - 2008 (r. 2000 = 100) bez měst s 2 000 - 9 999 obyvateli“ ukazuje vztah mezi vývojem počtu neplatičů a vývojem počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2001 - 2008. Z grafu je zřejmé, že v uvedeném období klesal počet obecních bytů a počet neplatičů zhruba stejným tempem, přičemž do roku 2002 byl pokles neplatičů jen pozvolný, v roce 2003 se však tempo poklesu počtu neplatičů výrazně zvýšilo a předstihlo tempo poklesu počtu obecních bytů. (Do hodnocení nebyla zařazena města s 2 000 - 9 999 obyvateli, z nichž některá byla v dotazníkovém šetření poprvé oslovena až v roce 2005, proto nejsou k dispozici údaje o počtu neplatičů za delší časové období.)
Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31. 12. 2007 je znázorněn v Grafu č. 8 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2007“ a k 31. 12. 2008 v Grafu č. 9 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2008“.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem se vztahují pouze k vybraným MČ/MO, přičemž v celkovém počtu neplatičů v Ostravě chybí pouze neplatiči evidovaní MMO. Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem se vztahují pouze k vybraným MČ/MO, přičemž v celkovém počtu neplatičů v Ostravě chybí pouze neplatiči evidovaní MMO. Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.
Na otázku počtu „krátkodobých“ neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb), kteří nesplňují podmínku, aby jim pronajímatel mohl vypovědět nájem bez přivolení soudu podle § 711 odst. b) zákona č. 107/2006 Sb., odpověděl nízký počet respondentů, protože některým respondentům neumožňuje jimi využívaný způsob evidence neplatičů zjistit počet „krátkodobých“ neplatičů.
Průměrná výše předepsaného čistého nájemného v roce 2007 činila 1 896 Kč/byt/měsíc a v roce 2008 se jednalo o částku 2 331 Kč/byt/měsíc.
Průměrná výše plateb předepsaných za služby v roce 2007 činila 1 738 Kč/byt/měsíc a v roce 2008 se jednalo o částku 1 746 Kč/byt/měsíc.
Průměrná výše plateb za užívání bytu v roce 2007 činila 3 635 Kč/byt/měsíc a v roce 2008 se jednalo o částku 4 077 Kč/byt/měsíc.
V roce 2008 oproti roku 2007 vzrostly jak průměrné výše plateb předepsaných za čisté nájemné, tak průměrné výše plateb předepsaných za služby, a tím i celková výše plateb za užívání bytu.
Výše dlužné částky na čistém nájemném připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2007 činila 3 340 Kč a k 31. 12. 2008 činila 3 722 Kč.
Výše dlužné částky na platbách za služby připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2007 činila 3 293 Kč a k 31. 12. 2008 činila 3 249 Kč.
Výše dlužné částky na platbách za užívání bytu připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2007 činila 6 633 Kč a k 31. 12. 2008 činila 6 971 Kč.
V roce 2008 oproti roku 2007 narostla výše dlužných částek na čistém nájemném připadajících průměrně na 1 obecní byt, výše dlužných částek na platbách za služby mírně poklesla a celková výše dlužných částek za platby spojené s užíváním bytu připadajících průměrně na 1 byt vzrostla. Nárůst dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt může být do určité míry způsoben poklesem počtu obecních bytů v důsledku privatizace obecního bytového fondu.
Procentní zastoupení počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno nájemné, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb. (dříve s maximálním základním měsíčním nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002), počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů (dříve s věcně usměrňovaným nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) a počtu obecních bytů se smluvním nájemným, ukazuje Graf č. 10 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2007“ a Graf č. 11 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2008“.
Z grafů lze vyčíst, že podíl počtu bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů (dříve s věcně usměrňovaným nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) a se smluvním nájemným postupně vzrůstá, podíl počtu bytů s nájemným, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb. (dříve s maximálním základním měsíčním nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) naopak postupně klesá.
Podíl počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno nájemné, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb., z celkového počtu obecních bytů, dosáhl ve sledovaných městech výše 84,7 % v roce 2007 a 82,9 % v roce 2008.
Podíl počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů, z celkového počtu obecních bytů, dosáhl ve sledovaných městech výše 5,8 % v roce 2007 a 6,2 % v roce 2008. Výrazně vyšší podíl těchto bytů byl v kategorii měst s 2 000 - 9 999 obyvateli (19,5 % v roce 2007 a 21,3 % v roce 2008), v kategorii měst s 10 000 - 49 999 obyvateli (18,6 % v roce 2007 a 17,6 % v roce 2008) a v Ústí nad Labem (15,9 % v roce 2007 a 20,8 % v roce 2008).
Podíl počtu obecních bytů se smluvním nájemným dosáhl ve sledovaných městech výše 9,5 % v roce 2007 a 10,8 % v roce 2008. Nejvyšší podíl těchto bytů byl v Plzni, a to 26,6 % v roce 2007 a 44,1 % v roce 2008.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Jednostranné zvyšování nájemného na základě zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kdy je pronajímatel oprávněn jednostranně zvýšit nájemné jedenkrát ročně počínaje 1. lednem 2007 a následně vždy k 1. lednu, popřípadě později:
Tab. č. 4 „Podíl bytů ve vlastnictví obce (na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb.), pro které byl v roce 2008 využit systém jednostranného zvýšení nájemného“ a Graf č. 12 „Respondenti podle odpovědi na otázku, zda v roce 2008 využili maximální přírůstek nájemného“ znázorňují přístup respondentů k jednostrannému zvýšení nájemného v roce 2008.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Město | Podíl bytů ve vlastnictví obce, pro které byl v roce 2008 využit systém jednostranného zvýšení nájemného | ||||
---|---|---|---|---|---|
0 - 24 % | 25 - 49 % | 50 - 74 % | 75 - 99 % | 100 % | |
Počet respondentů | Počet respondentů | Počet respondentů | Počet respondentů | Počet respondentů | |
Praha | 0 | 0 | 1 | 9 | 7 |
Brno | 1 | 0 | 0 | 9 | 9 |
Ostrava | 1 | 1 | 1 | 2 | 9 |
Ústí nad Labem | 1 | 0 | 0 | 0 | 3 |
Plzeň | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 |
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel | 4 | 0 | 4 | 2 | 7 |
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel | 2 | 2 | 3 | 3 | 10 |
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel | 1 | 3 | 1 | 0 | 7 |
Celkem | 10 | 6 | 10 | 25 | 53 |
Podíl | 9,62 % | 5,77 % | 9,62 % | 24,04 % | 50,96 % |
Poznámka:
Praha - 2 respondenti neuvedli odpověď.
Brno - 3 respondenti neuvedli odpověď.
Ostrava - 1 respondent (MMO) neuvedl odpověď, 2 respondenti nemají žádné byty, na které se vztahuje zákon č.107/2006 Sb.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Města s 50 000 a více obyvateli - 3 respondenti v roce 2008 jednostranně nezvýšili nájemné v obecních bytech.
Města s 10 000 - 49 999 obyvateli - 1 respondent v roce 2008 jednostranně nezvýšil nájemné v obecních bytech.
Tabulka ukazuje, že polovina respondentů v roce 2008 jednostranně zvýšila nájemné ve všech obecních bytech, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb. Celkem 4 respondenti, kteří vlastní byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., nevyužili v roce 2008 možnost jednostranně zvýšit nájemné - Karlovy Vary, Děčín, Teplice a Příbram.
Údaje za všechna města, resp. části měst.
Poznámka:
Město Ostrava - 3 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Z grafu vyplývá, že většina respondentů (72 %) využila v roce 2008 maximální přírůstek nájemného ve všech lokalitách. Celkem 5 % respondentů využilo maximální přírůstek nájemného, ale ne ve všech lokalitách. Dalších 13 % respondentů nevyužilo maximální přírůstek nájemného (včetně 4 % respondentů, kteří v roce 2008 nezvýšili nájemné v obecních bytech).
Nejvyšší podíl respondentů, kteří v roce 2008 nevyužili maximální možný přírůstek nájemného, byl v Brně, a to 32 % respondentů. Nejvyšší podíl respondentů (16 %), kteří využili maximální přírůstek nájemného pouze u vybraných městských bytů, byl v Praze.
Zájem měst o jednostranné zvýšení nájemného v roce 2009 dokládá Graf č. 13 „Jednostranné zvýšení nájemného v roce 2009“. Z grafu vyplývá, že 91 % respondentů využilo v roce 2009 možnost jednostranně zvýšit nájemné v obecních bytech. Celkem 1 % respondentů neuvedlo na tuto otázku odpověď a pouze 8 % respondentů (MČ Brno - střed, MČ Brno - Medlánky, MO Ústí nad Labem - Severní Terasa, města Karlovy Vary, Děčín, Teplice, Příbram, Kyjov a Kdyně) v roce 2009 jednostranně nezvýšilo nájemné v obecních bytech.
Většina měst/MČ/MO (73 %) zvýšila nájemné již v 1. čtvrtletí, a to nejčastěji k 1. 1. 2009 - viz Graf č. 14 „Respondenti podle termínu jednostranného zvýšení nájemného v roce 2009“.
Údaje za všechna města, resp. části měst.
Poznámka:
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Město Ostrava - 2 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Město Praha - 4 respondenti neuvedli na tuto otázku odpověď.
Město Brno - MMB uvádí, že tato problematika je v kompetenci MČ. 2 respondenti v roce 2009 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech.
Město Ostrava - 2 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek. MMO odkazuje na MO. 1 respondent neuvedl na tuto otázku odpověď.
Ústí nad Labem - 1 respondent v roce 2009 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Města s 50 000 a více obyvateli - 3 respondenti v roce 2009 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech.
Města s 10 000 - 49 999 obyvateli - 2 respondenti v roce 2009 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech, 2 respondenti neuvedli na tuto otázku odpověď.
Města s 2 000 - 9 999 obyvateli - 1 respondent v roce 2009 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech, 2 respondenti neuvedli na tuto otázku odpověď.
Sazby nájemného pro standardní byt se po jednostranném zvýšení v roce 2008 pohybovaly v rozpětí od 12,37 Kč/m2 ve městě Most po nájemné ve výši 70,00 Kč/m2 uvedené MČ Praha 4 a v roce 2009 se pohybovaly v rozpětí od 13,00 Kč/m2 ve městě Příbram po nájemné ve výši 95,46 Kč/m2 uvedené MČ Praha 7. Nájemné u bytů se sníženou kvalitou dosahovalo po jednostranném zvýšení v roce 2008 úrovně od 7,89 Kč/m2 ve městě Teplice po nájemné ve výši 54,82 Kč/m2 uvedené MČ Praha - Řepy a v roce 2009 se pohybovalo v rozpětí od 7,89 Kč/m2 ve městě Teplice po nájemné ve výši 76,53 Kč/m2 uvedené Magistrátem hl. m. Prahy.
Ze srovnání sazby nájemného po jednostranném zvýšení v roce 2009 s nájemným v bytech postavených se státní dotací a se smluvním nájemným lze vyčíst, že k největším rozptylům hodnot mezi minimální a maximální částkou nájemného v jednotlivých skupinách měst/MČ/MO dochází u smluvního nájemného.
Z poznatků a připomínek respondentů k problematice jednostranného zvýšení nájemného lze souhrnně uvést:
Města využívají při správě svého obecního bytového fondu převážně správu prostřednictvím jedné nebo více specializovaných soukromých firem najatých obcí s nárokem na odměnu za výkon správy. V roce 2007 činil tento typ správy 50,6 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2008 se jednalo o 49,1 % z celkového počtu obecních bytů.
Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce činila 210,14 Kč/byt/měsíc v roce 2007 a 208,66 Kč/byt/měsíc v roce 2008. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, činila 136,81 Kč/byt/měsíc v roce 2007 a 167,23 Kč/byt/měsíc v roce 2008. Průměrná výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce v roce 2008 oproti roku 2007 mírně klesla. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, v roce 2008 oproti roku 2007 vzrostla. Z uvedených údajů současně vyplývá, že zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravují obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, vychází levněji než zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce.
Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 vzrostla, stejně tak v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 vzrostla průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů. Průměrná výše nákladů města na správu a údržbu obecních bytů v roce 2007 činila 1 629 Kč/byt/měsíc a v roce 2008 se jednalo o částku 1 888 Kč/byt/měsíc; průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů v roce 2007 činila 2 145 Kč/byt/měsíc a v roce 2008 se jednalo o částku 2 765 Kč/byt/měsíc. Průměrná výše nákladů na správu a údržbu obecních bytů byla v roce 2007 i v roce 2008 nižší než průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů, přičemž rozdíl mezi těmito dvěma částkami se v roce 2008 oproti roku 2007 zvětšil.
Graf č. 15 „Porovnání respondentů podle odpovědi na otázku, zda příjmy z nájemného pokrývají náklady na údržbu a opravy obecního bytového fondu tak, aby nedocházelo ke zhoršení jeho technického stavu“ je vyhodnocením odpovědí jednotlivých respondentů na tuto otázku dotazníku.
Údaje za všechna oslovená města, resp. části měst.
Poznámka:
Plzeň - MMP za celé město neuvedl na tuto otázku odpověď.
Problematika pronájmu obecního bytu a pronájmu obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel:
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Vzhledem k tomu, že rok 2010 bude vyhlášen jako Evropský rok pro potírání chudoby a sociálního vyloučení a že do tohoto tématu budou zahrnuty i otázky bydlení - vyloučení z bydlení a bezdomovectví, byla letos zcela nově do dotazníkového šetření zařazena otázka, zda se na úrovni obce připravuje nebo již existuje zpracovaný dokument, který by usiloval o řešení popsané oblasti. Z celkového počtu 112 oslovených respondentů jich pouze dvanáct uvedlo, že výše uvedený dokument je na úrovni obce připravován (MČ Praha 7, Magistrát města Brna, města Olomouc a Chomutov) nebo již existuje (Magistrát města Ostravy, města Most, Karviná, Prostějov, Přerov, Jablonec nad Nisou, Písek a Český Krumlov).
Problematika komunálního bydlení je zpracovávána na základě dotazníkových akcí a jejich vyhodnocování již od roku 2000, kdy byly sledovány údaje za roky 1998 a 1999, šetření v roce 2001 sledovalo danou problematiku v letech 1999 a 2000, v roce 2002 pak zkoumalo situaci v letech 2000 a 2001, v roce 2003 byly zjišťovány údaje za roky 2001 a 2002, v roce 2004 byla mapována situace v letech 2002 a 2003, v roce 2005 byl sledován vývoj v letech 2003 a 2004, v roce 2006 bylo šetření zaměřeno na roky 2004 a 2005, v roce 2007 sledoval průzkum roky 2005 a 2006, loňské šetření mapovalo situaci v letech 2006 a 2007 a letošní šetření v letech 2007 a 2008. Pro zadavatele úkolu - MMR - Odbor bytové politiky - je toto dotazníkové šetření jednou z možných cest, jak získat potřebné aktuální údaje z oblasti komunálního bydlení, protože Český statistický úřad tato data běžně nezjišťuje.
Provedená šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace umožňují sledovat vývoj tohoto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby a umožňují odhadnout, jak se bude tento proces pravděpodobně vyvíjet v budoucích letech. Z letošního průzkumu (tj. za rok 2008) vyplynulo, že nejvíce respondentů předpokládá ukončení privatizace obecních bytů v letech 2010 a 2011. Nejvzdálenější termíny ukončení privatizace, které byly v letošním dotazníkovém šetření uvedeny, byly roky 2015 a 2023 (do tohoto termínu je počítáno s privatizací bytů, které byly postaveny na základě dotačních titulů z let 2000 až 2003, kde byla finanční spoluúčast obce a nájemníků bytů na výstavbě; dotace měla zakomponovanou mimo jiné podmínku, že tyto byty obec nesmí po dobu 20 let prodat). Rok 2015, uvedený jako nejvzdálenější termín předpokládaného ukončení privatizace v loňském roce, se tímto v roce letošním posunul až do roku 2023.
Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření provedeného v roce 2009 je k dispozici na Ministerstvu pro místní rozvoj - Odboru bytové politiky a na Ústavu územního rozvoje Brno. Stručná zpráva z tohoto šetření „Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2007, 2008)“ je prezentována na www stránkách Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz) pod heslem „územní rozvoj“ a dále „bytová politika“.
Začátkem roku 2010 bude dotazníková akce dle požadavků Ministerstva pro místní rozvoj opět zopakována. Se zadavatelem úkolu bude provedeno upřesnění otázek dotazníku a okruhu oslovených respondentů.
Úkol „Monitoring komunálního bydlení“, který vytváří ucelenou analýzu v rámci obecního bytového fondu, je pro svou důležitost zařazen do stálých činností Ústavu územního rozvoje, to znamená, že se pravidelně každý rok opakuje. Závěry tohoto úkolu jsou jedním z řady materiálů využívaných při řešení bytové politiky.
Zadavatel - Ministerstvo pro místní rozvoj - Odbor bytové politiky i řešitelský kolektiv Ústavu územního rozvoje děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a včasným poskytnutím potřebných podkladů umožnili zpracování závěrečné zprávy, která zachycuje a vyhodnocuje současnou aktuální situaci z hlediska změn v obecním bytovém fondu.
1) Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a Sdělení MMR č. 333/2006 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledávání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt.