Za MMR - Odbor bytové politiky: Mgr. Jaroslav Kubečka
Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová
Ústav územního rozvoje Brno zopakoval v roce 2008 již podeváté šetření formou dotazníkové akce, zaměřené na aktualizaci a získání potřebných údajů a informací o obecním bytovém fondu, pro Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR). Po dohodě se zadavatelem - Odborem bytové politiky MMR - byl v letošním roce ponechán stejný vzorek měst jako v roce 2007. Dotazník byl tedy rozeslán Praze včetně vybraných městských částí, 23 statutárním městům (stav v době zadání úkolu) a 30 dalším městům - Mapa "Přehled oslovených měst". Dotazníková akce sledovala opakovaně průzkum 5 tematických okruhů otázek, obdobně jako v letech předchozích, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem, a to: privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním obecních bytů, náklady na správu obecního bytového fondu a doplňkové údaje.
V doplňkové části dotazníku byl položen důraz na otázky nasměrované na pronájem obecních bytů (pro vybrané skupiny obyvatel a vztahující se ke všem obecním bytům) a s tím spojenou evidenci žádostí o pronájem obecního bytu i na to, zda jsou stanovena kritéria pro pronájem obecních bytů. Další otázky byly zaměřeny na metody užívané při snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách a dále na to, zda při uvolnění bytu nájemníkem je nabízeno odstupné, zda při výstavbě nových obecních bytů participuje na financování soukromý sektor a jestli byly v obci v roce 2007 dokončeny nebo rozestavěny nové obecní byty bez využití jakékoliv státní dotace. Respondentům zde byl nabídnut i prostor pro reakce a doporučení, na co by dle jejich názoru mohl být dotazník zaměřen v příštím roce.
V dotazníkovém šetření bylo posouzeno s aktivním přispěním oslovených měst celkem 217 781 obecních bytů, což sice představuje 5,7 % z celkového počtu 3 827 678 (SLDB 2001) všech trvale obydlených bytů v České republice (dále jen ČR), avšak současně cca 43 % obecních bytů v ČR.
Hlavním úkolem průzkumu bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů od převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2007.
Postupný vývoj privatizace od převedení bytů ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 do 31. 12. 2007 je znázorněn v čárovém Grafu č. 1 „Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných městech v letech 1991 - 2007“.
Z grafu vyplývá, že do konce roku 2001 bylo z původního počtu bytů převedených do vlastnictví obcí v roce 1991 zprivatizováno průměrně 44,5 % těchto bytů, do konce roku 2002 to bylo 50,2 %, do konce roku 2003 se jednalo o 54,9 %, do konce roku 2004 se jednalo o 60,0 %, do konce roku 2005 o 64,1 %, do konce roku 2006 o 68,3 % a do konce roku 2007 o 71,0 %.
Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2007 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu ukazuje čárový Graf č. 2 „Počet obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2007 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu“.
Procentní podíl bytů, které si obec hodlá ponechat ve svém vlastnictví, je vztažen k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obce v roce 1991.
Poznámka:
Údaje o postupu privatizace v Praze, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.
Poznámka ke grafu č. 2:
Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je uváděn k nejzazšímu termínu ukončení privatizace, uváděný respondenty dané skupiny měst.
Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Praze uváděn k roku 2014 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Praha 14), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Brně uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Brno - Bystrc), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ostravě uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Michálkovice), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ústí nad Labem uváděn k roku 2008 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Severní Terasa a MO Neštěmice), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Plzni uváděn k roku 2009 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený Magistrátem města Plzně za celé město), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel uváděn k roku 2012 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Zlín), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel uváděn k roku 2011 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Hodonín), případně k rozmezí let 2010 - 2012 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Uherské Hradiště), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel uváděn k roku 2010 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městy Lanškroun, Velká Bíteš a Valtice).
Údaje o vývoji počtu obecních bytů v Praze, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.
Z celkového počtu obecních bytů postavených v období od roku 1991 do konce roku 2007 jich 70,2 % bylo postaveno od roku 1991 do konce roku 2002, 8,6 % v průběhu roku 2003, 7,3 % v průběhu roku 2004, 8,4 % v průběhu roku 2005, 1,8 % v průběhu roku 2006 a 3,7 % v průběhu roku 2007.
Graf č. 3 „Počet nově postavených (zkolaudovaných) obecních bytů ve sledovaných městech od roku 1991 k 31. 12. 2007“ ukazuje počet nově postavených bytů za období let 1991 až 2007 v přepočtu na 1 000 obyvatel v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni a ve třech velikostních kategoriích1) ostatních měst.
Poznámka:
Uvedené počty bytů jsou pouze orientační, protože některá města do statistiky nově postavených obecních bytů nezařazují byty postavené se státní dotací, kdy město je většinovým spoluvlastníkem bytového domu (spoluvlastnický podíl města je větší než 50 %).
Struktura nově postavených obecních bytů v roce 2006 a v roce 2007 je patrná z Tabulky č. 1 „Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2006 a v roce 2007“.
Město | % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2006 | % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2007 | ||
---|---|---|---|---|
které vznikly v nových budovách | které vznikly změnami dokončených staveb | které vznikly v nových budovách | které vznikly změnami dokončených staveb | |
Praha - MHMP za celé město | 100,0 | 0,0 | 100,0 | 0,0 |
Praha - za jednotlivé MČ | 0,0 | 100,0 | 71,3 | 28,7 |
Brno | 33,0 | 67,0 | 87,0 | 13,0 |
Ostrava | 0,0 | 100,0 | 0,0 | 0,0 |
Ústí nad Labem | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
Plzeň - MMP za celé město | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel | 83,9 | 16,1 | 0,0 | 100,0 |
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel | 59,0 | 41,0 | 58,7 | 41,3 |
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel | 50,0 | 50,0 | 100,0 | 0,0 |
Průměrná výše | 81,4 | 18,6 | 66,0 | 34,0 |
Od roku 1991 do konce roku 2001 došlo k 41,9 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2002 došlo k 47,3 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2003 k 51,6 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2004 k 56,5 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2005 k 60,2 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2006 k 64,3 % poklesu a od roku 1991 do konce roku 2007 k 66,9 % poklesu celkového počtu obecních bytů. Během roku 2002 došlo k 9,3 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2001, během roku 2003 k 8,2 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2002, během roku 2004 k 10,1 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2003, během roku 2005 k 8,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2004, během roku 2006 k 10,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2005 a během roku 2007 k 7,2 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2006.
Nejvíce respondentů uvádí předpokládané ukončení privatizace obecních bytů v letech 2008, 2009 a 2010, nejzazší termíny ukončení privatizace, které respondenti uvádějí, je rozmezí let 2010 - 2012 (město Uherské Hradiště), dále roky 2012 (MČ Brno - střed, MO Ostrava - Vítkovice a město Zlín), 2014 (MČ Praha 14) a 2015 (MČ Brno - Bystrc a MO Ostrava - Michálkovice). Někteří respondenti zatím nemají termín ukončení privatizace určen. 17 respondentů již privatizaci ukončilo - město Kroměříž ukončilo privatizaci obecních bytů v roce 1998, MČ Praha 9 v roce 1999 ukončila I. etapu privatizace a nyní neví, kdy k ukončení další etapy privatizace obecních bytů dojde, v roce 1999 ukončilo privatizaci obecních bytů i město Most (Mostecká bytová, a.s. neprivatizuje - v roce 2007 převedla 41 bytů dle zák. č. 72/1994 Sb.), město Tišnov v roce 2000 dokončilo plošnou privatizaci a v tomto roce dokončilo privatizaci i město Teplice, v roce 2003 dokončila I. etapu privatizace MČ Praha 8 (další etapu privatizace chtějí dokončit do roku 2010), dále MČ Praha 13 s tím, že v průběhu roku 2007 proběhl doprodej domů a MO Ostrava - Polanka nad Odrou, v roce 2004 dokončila privatizaci MČ Praha - Horní Počernice, v roce 2005 MČ Praha 11 (poté následoval úplatný převod 274 bytů), MČ Praha 15, dále MO Ostrava - Svinov a město Otrokovice (od roku 2006 se byty prodávají ve výběrovém řízení), v roce 2006 města Liberec a Velké Meziříčí, v roce 2007 MČ Praha 2 a město České Budějovice, kde v současnosti probíhají už jen doprodeje.
Privatizace je ve velmi pokročilém stavu v Ústí nad Labem, kde z původního počtu bytů, které byly v roce 1991 převedeny do vlastnictví města, bylo do konce roku 2007 zprivatizováno 95,8 % bytů. Ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel bylo zprivatizováno do té doby 83,6 % bytů, ve městě Plzni se jedná o 83,4 %/ bytů, v hlavním městě Praha o 73,1 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel o 69,2 % zprivatizovaných bytů, ve městě Ostrava o 68,2 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel o 58,3 % bytů. Privatizace postupuje nejpomaleji ve městě Brně, kde bylo zatím zprivatizováno pouze 33,0 % bytů.
Porovnání počtu obecních bytů s celkovým počtem bytů ze SLDB 1991 a SLDB 2001 je znázorněno v Grafu č. 4 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v letech 1991, 2006 a 2007“.
Procentní podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů ve sledovaných městech od roku 1991 postupně klesá (v roce 1991 činil tento podíl 39,2 %, v roce 2003 se jednalo o 17,0 %, v roce 2004 o 15,5 %, v roce 2005 o 14,1 %, v roce 2006 o 12,9 % a v roce 2007 o 12,2 %).
Poznámka:
Počet obecních bytů v roce 1991 byl srovnáván s celkovým počtem bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991. Počet obecních bytů v roce 2006 a 2007 byl srovnáván s celkovým počtem obydlených bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.
Údaje o počtu bytů v Praze se týkají pouze vybraných MČ.
Obce si do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví 23,0 % bytů (vztaženo k počtu bytů, které byly převedeny do jejich vlastnictví v roce 1991).
Vzhledem k počtu bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2007, si hodlají ponechat 69,4 % bytů (počet bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2007, je součtem počtu bytů, které obcím zbyly po privatizaci z bytového fondu převedeného v roce 1991 a nově postavených obecních bytů).
Tab. č. 2 „Ceny v Kč/m2, za jaké se prodávají byty v roce 2008, případně ceny uplatňované v roce 2007 za předpokladu, že privatizace byla v roce 2007 již ukončena“ zachycuje nejnižší a nejvyšší ceny uvedené jednotlivými respondenty:
Město | Rok 2008 | |
---|---|---|
nejnižší cena v Kč/m2 uvedená respondenty | nejvyšší cena v Kč/m2 uvedená respondenty | |
Praha | 3 000 (MČ Praha 12) | 20 000 (MČ Praha 4) |
Brno | 2 096 (MČ Kohoutovice) | 6 400 (MČ Černovice) |
Ostrava | 490 (MO Slezská Ostrava) | 20 174 (MO Poruba) |
Ústí nad Labem | 1 600 (MO Neštěmice) | 3 500 (MO Neštěmice) |
Plzeň | 1 300 (údaj za celé město) | 2 500 (údaj za celé město) |
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel | 580 (Chomutov) | 39 616 (Pardubice) |
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel | 700 (Příbram) | 19 950 (Tábor) |
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel | 2 000 (Broumov) | 13 500 (Velká Bíteš) |
Reakce na otázky dotazníku, týkající se skutečnosti, jak vstup ČR do Evropské unie (dále jen EU) v květnu 2004 a z toho vyplývající nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnil průběh privatizace bytového fondu.
Respondenti na otázku, zda vstup ČR do EU v květnu 2004 a s tím související nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnily průběh privatizace v jejich obci, odpověděli:
Respondenti využívají následující způsoby, jak předejít riziku poskytování zakázané veřejné podpory:
Z celkového počtu 112 oslovených respondentů, jich 13 % konzultovalo v uplynulém období problematiku souladu poskytnutí veřejné podpory s komunitárním právem s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, 54 % respondentů tuto problematiku nekonzultovalo, 20 % respondentů uvádí, že neprivatizuje (a proto danou problematiku nekonzultovalo), 4 % respondentů neuvedlo na tuto otázku odpověď, 9 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.
Z celkového počtu 112 oslovených respondentů, jich 53 % uvádí, že zvýšení limitu „de minimis“ ze 100 tisíc na 200 tisíc eur od 1. 1. 2007 neovlivnilo průběh privatizace v jejich obci, 7 % respondentů uvádí, že tato skutečnost ovlivnila částečně průběh privatizace v jejich obci a 3 % respondentů uvádí, že došlo k výraznému ovlivnění průběhu privatizace. 21 % respondentů uvádí, že neprivatizuje, 6 % respondentů neuvedlo na tuto otázku odpověď, 11 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.
Výsledky dotazníkové akce z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, v Brně, v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Plzni, tak i v ostatních vyhodnocovaných městech - pohyby v rámci obecního bytového fondu jsou vcelku malé - v průměru asi do 2 % vzhledem k celkovému počtu obecních bytů. Lze tedy předpokládat obdobnou situaci v celé ČR. Pro informaci lze uvést:
Vývoj počtu neplatičů nájemného a/nebo ceny služeb v letech 2001 - 2007 je znázorněn v Grafu č. 5 „Index vývoje počtu neplatičů v obecních bytech v letech 2001 - 2007 (rok 2000 = 100)“. Z vývoje v letech 2001 - 2007 je patrné, že počty neplatičů v uvedeném období klesaly, v roce 2005 došlo v některých městech k přerušení tohoto trendu, kdy v Brně, v Ostravě a ve městech s 10 000 - 49 999 obyvateli došlo v roce 2005 oproti roku 2004 k nárůstu počtu neplatičů, ovšem v roce 2006 se i tato města vrátila k trendu poklesu neplatičů, který pokračoval i v roce 2007 (s výjimkou města Plzně kde došlo k 2 % nárůstu počtu neplatičů vzhledem k roku 2006). Nejvíce klesl počet neplatičů vzhledem ke stavu v roce 2000 v Praze (o 77 %) a v Ústí nad Labem (o 68 %).
Vývoj podílu počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2000 - 2007 je patrný z Tab. č. 3 „Počet neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) v letech 2000 - 2007 (souhrnná tabulka)“.
Poznámka:
Údaje o počtu neplatičů v Praze, Brně a Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO. Údaje o počtu neplatičů v Ostravě se týkají celého města kromě neplatičů evidovaných MMO.
Praha (vybrané MČ) | Brno (vybrané MČ) | Ostrava (vybrané MO) | Ústí nad Labem (vybrané MO) | Plzeň (celé město) | Ostatní města | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
50 000 a více obyv. | 10 000 - 49 999 obyv. | 2 000 - 9 999 obyv. | |||||||
Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech/MČ/MO k 31. 12. | 2000 | 33,1 % | 18,6 % | 30,7 % | 58,5 % | 31,5 % | 32,6 % | 18,6 % | x |
2001 | 27,7 % | 29,1 % | 29,6 % | 74,3 % | 27,3 % | 36,6 % | 19,5 % | x | |
2002 | 23,5 % | 17,3 % | 31,6 % | 75,0 % | 24,0 % | 41,9 % | 21,1 % | x | |
2003 | 21,3 % | 16,7 % | 31,3 % | 61,9 % | 18,9 % | 34,6 % | 21,0 % | 9,8 % | |
2004 | 23,6 % | 18,1 % | 33,1 % | 93,1 % | 19,6 % | 26,2 % | 20,8 % | 10,2 % | |
2005 | 16,9 % | 21,4 % | 41,5 % | 111,0 % | 28,1 % | 28,1 % | 22,9 % | 10,2 % | |
2006 | 12,8 % | 19,5 % | 37,8 % | 85,2 % | 33,4 % | 28,2 % | 22,2 % | 11,8 % | |
2007 | 14,0 % | 13,4 % | 41,4 % | 76,4 % | 41,6 % | 25,8 % | 19,7 % | 13,4 % | |
Index změny počtu neplatičů | 2001/2000 | 79,9 | 184,3 | 91,3 | 125,8 | 79,7 | 101,3 | 94,8 | x |
2002/2001 | 79,3 | 57,0 | 99,2 | 88,5 | 84,1 | 103,1 | 97,1 | x | |
2003/2002 | 85,9 | 92,2 | 92,7 | 78,3 | 78,3 | 77,8 | 90,3 | x | |
2004/2003 | 106,1 | 102,2 | 96,9 | 80,1 | 95,6 | 72,8 | 90,9 | 104,6 | |
2005/2004 | 68,3 | 112,4 | 110,9 | 98,7 | 98,4 | 98,7 | 105,6 | 100,4 | |
2006/2005 | 67,4 | 87,6 | 79,1 | 55,3 | 100,1 | 91,6 | 92,2 | 109,4 | |
2007/2006 | 88,2 | 67,6 | 97,9 | 82,8 | 103,3 | 89,6 | 81,9 | 109,8 |
Poznámka:
Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) k celkovému počtu obecních bytů dosahuje v některých městech hodnoty vyšší než 100 %, tzn., že města mají buď staré pohledávky za dlužníky i k bytům prodaným v privatizaci novému nájemníkovi, který již není dlužníkem, nebo evidují na 1 byt více dlužníků.
Z tabulky plyne, že od roku 2000 se ve sledovaných městech (spolu s pokračující privatizací bytového fondu) zvětšil rozdíl v hodnotách ukazatele „podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů“. V roce 2007 se podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech pohyboval v rozmezí od 13,4 % (město Brno a ostatní města s 2 000 - 9 999 obyvateli) do 76,4 % (město Ústí nad Labem). Vypovídací hodnotu ukazatele podílu počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů však výrazně ovlivňuje stupeň pokročilosti privatizace obecních bytů. Proto je v tabulce tento ukazatel doplněn „indexem změny počtu neplatičů“ - v roce 2007 vykazuje největší pokles počtu neplatičů oproti předcházejícímu roku město Brno (index 67,6), naopak v městech s 2 000 - 9 999 obyvateli došlo k meziročnímu nárůstu neplatičů (index 109,8).
Graf č. 6 „Indexy vývoje počtu obecních bytů a neplatičů ve sledovaných městech v letech 2001 - 2007 (r. 2000 = 100) bez měst s 2 000 - 9 999 obyvateli“ ukazuje vztah mezi vývojem počtu neplatičů a vývojem počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2001 - 2007. Z grafu je zřejmé, že v uvedeném období klesal počet obecních bytů a počet neplatičů zhruba stejným tempem, přičemž do roku 2002 byl pokles neplatičů jen pozvolný, v roce 2003 se však tempo poklesu počtu neplatičů výrazně zvýšilo a předstihlo tempo poklesu počtu obecních bytů. (Do hodnocení nebyla zařazena města s 2 000 - 9 999 obyvateli, z nichž některá byla v dotazníkovém šetření poprvé oslovena až v roce 2005, proto nejsou k dispozici údaje o počtu neplatičů za delší časové období.)
Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31. 12. 2006 je znázorněn v Grafu č. 7 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2006“ a k 31. 12. 2007 v Grafu č. 8 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2007“.
Poznámka:
Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem se vztahují pouze k vybraným MČ/MO. Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.
Na otázku počtu „krátkodobých“ neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb), kteří nesplňují podmínku, aby jim pronajímatel mohl vypovědět nájem bez přivolení soudu podle § 711 odst. b) zákona č. 107/2006 Sb., odpověděl nízký počet respondentů, protože některým respondentům neumožňuje jimi využívaný způsob evidence neplatičů zjistit počet „krátkodobých“ neplatičů.
Průměrná výše předepsaného čistého nájemného v roce 2006 činila 1 688 Kč/byt/měsíc a v roce 2007 se jednalo o částku 1 898 Kč/byt/měsíc.
Průměrná výše plateb předepsaných za služby v roce 2006 činila 1 723 Kč/byt/měsíc a v roce 2007 se jednalo o částku 1 742 Kč/byt/měsíc.
Průměrná výše plateb za užívání bytu v roce 2006 činila 3 411 Kč/byt/měsíc a v roce 2007 se jednalo o částku 3 640 Kč/byt/měsíc.
V roce 2007 oproti roku 2006 vzrostly jak průměrné výše plateb předepsaných za čisté nájemné, tak průměrné výše plateb předepsaných za služby, a tím i celková výše plateb za užívání bytu.
Výše dlužné částky na čistém nájemném připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2006 činila 3 177 Kč a k 31. 12. 2007 činila 3 334 Kč.
Výše dlužné částky na platbách za služby připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2006 činila 3 164 Kč a k 31. 12. 2007 činila 3 459 Kč.
Výše dlužné částky na platbách za užívání bytu připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2006 činila 6 341 Kč a k 31. 12. 2007 činila 6 794 Kč.
V roce 2007 oproti roku 2006 narostla výše dlužných částek připadajících průměrně na 1 obecní byt jak za čisté nájemné, tak za služby, a tím i za užívání bytu. Nárůst dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt může být do určité míry způsoben poklesem počtu obecních bytů v důsledku privatizace obecního bytového fondu.
Procentní zastoupení počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno nájemné, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb. (dříve s maximálním základním měsíčním nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002), počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů (dříve s věcně usměrňovaným nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) a počtu obecních bytů se smluvním nájemným, ukazuje Graf č. 9 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2006“ a Graf č. 10 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2007“.
Z grafů lze vyčíst, že podíl počtu bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů (dříve s věcně usměrňovaným nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) a se smluvním nájemným postupně vzrůstá, podíl počtu bytů s nájemným, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb. (dříve s maximálním základním měsíčním nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) naopak postupně klesá.
Podíl počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno nájemné, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb., z celkového počtu obecních bytů, dosáhl ve sledovaných městech výše 89,5 % v roce 2006 a 87,4 % v roce 2007.
Podíl počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů, z celkového počtu obecních bytů, dosáhl ve sledovaných městech výše 3,9 % v roce 2006 a 4,9 % v roce 2007. Výrazně vyšší podíl těchto bytů byl v kategorii měst s 2 000 - 9 999 obyvateli, a to 25,9 % v roce 2006 a 25,5 % v roce 2007.
Podíl počtu obecních bytů se smluvním nájemným dosáhl ve sledovaných městech výše 6,6 % v roce 2006 a 7,7 % v roce 2007. Podíl bytů se smluvním nájemným překročil hodnotu 10 % v Ostravě (15,2 % v roce 2006 a 17,6 % v roce 2007), Plzni (16,4 % v roce 2006 a 26,6 % v roce 2007) a v kategorii měst s 2 000 - 9 999 více obyvateli (16,3 % v roce 2006 a 18,8 % v roce 2007). V Ústí nad Labem překročil podíl bytů se smluvním nájemným hodnotu 10 % pouze v roce 2007 (14,1 %), a dále došlo k překročení této hodnoty v roce 2007 ve městech s 50 000 a více obyvateli a ve městech s 10 000 - 49 999 obyvateli, kde se však jednalo o překročení této hodnoty pouze o několik desetin procenta.
Jednostranné zvyšování nájemného na základě zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kdy je pronajímatel oprávněn jednostranně zvýšit nájemné jedenkrát ročně počínaje 1. lednem 2007 a následně vždy k 1. lednu, popřípadě později:
Tab. č. 4 „Podíl bytů ve vlastnictví obce (na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb.), pro které byl v roce 2007 využit systém jednostranného zvýšení nájemného“ a Graf č. 11 „Respondenti podle odpovědí na otázku, zda v roce 2007 využili maximální přírůstek nájemného“ znázorňují přístup respondentů k jednostrannému zvýšení nájemného v roce 2007.
Město | Podíl bytů ve vlastnictví obce, pro které byl v roce 2007 využit systém jednostranného zvýšení nájemného | ||||
---|---|---|---|---|---|
0 - 24 % | 25 - 49 % | 50 - 74 % | 75 - 99 % | 100 % | |
Počet respondentů | Počet respondentů | Počet respondentů | Počet respondentů | Počet respondentů | |
Praha | 1 | 1 | 1 | 9 | 6 |
Brno | 0 | 0 | 0 | 7 | 12 |
Ostrava | 1 | 1 | 1 | 4 | 7 |
Ústí nad Labem | 1 | 0 | 0 | 0 | 2 |
Plzeň | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 |
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel | 3 | 1 | 4 | 4 | 5 |
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel | 2 | 1 | 4 | 3 | 10 |
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel | 1 | 3 | 2 | 2 | 4 |
Celkem | 9 | 7 | 12 | 29 | 47 |
Podíl | 8,65 % | 6,73 % | 11,54 % | 27,88 % | 45,19 % |
Poznámka:
Praha - 1 respondent neuvedl odpověď, 1 respondent uvedl, že v r. 2007 využil jednostranného zvýšení nájemného pro 0 % bytů.
Brno - 3 respondenti neuvedli odpověď.
Ostrava - 1 respondent neuvedl odpověď, 2 respondenti nemají žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb.
Ústí nad Labem - 1 respondent neuvedl odpověď.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Města s 50 000 a více obyvateli - 3 respondenti v roce 2007 jednostranně nezvýšili nájemné v obecních bytech.
Města s 10 000 - 49 999 obyvateli - 1 respondent v roce 2007 jednostranně nezvýšil nájemné v obecních bytech.
Tabulka ukazuje, že téměř polovina respondentů v roce 2007 jednostranně zvýšila nájemné ve všech obecních bytech, na který se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb. Celkem 5 respondentů, kteří vlastní byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., nevyužilo v roce 2007 možnost jednostranně zvýšit nájemné - MČ Praha 10, Karlovy Vary, Děčín, Teplice a Příbram.
Poznámka:
Město Ostrava - 3 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Z grafu vyplývá, že většina respondentů (78 %) využila v roce 2007 maximální přírůstek nájemného ve všech lokalitách. Celkem 6 % respondentů využilo maximální přírůstek nájemného, ale ne ve všech lokalitách. Dalších 11 % respondentů nevyužilo maximální přírůstek nájemného (včetně 5 % respondentů, kteří v roce 2007 nezvýšili nájemné v obecních bytech).
Nejvyšší podíl respondentů, kteří v roce 2007 nevyužili maximální možný přírůstek nájemného, je v Brně, a to 23 % respondentů. V Brně byl také zaznamenán nejvyšší podíl respondentů (14 %), kteří využili maximální přírůstek nájemného pouze ve vybraných lokalitách. To může souviset s privatizací, která zatím v Brně pokročila nejméně.
Zájem měst o jednostranné zvýšení nájemného v roce 2008 dokládá Graf č. 12 „Jednostranné zvýšení nájemného v roce 2008“. Z grafu vyplývá, že 91 % respondentů využilo v roce 2008 možnost jednostranně zvýšit nájemné v obecních bytech. Celkem 4 % respondentů neuvedla na tuto otázku odpověď a pouze 5 % respondentů (MČ Brno-sever, MČ Brno-jih, MO Ústí nad Labem - Severní Terasa, Karlovy Vary, Děčín a Teplice) v roce 2008 jednostranně nezvýšilo nájemné v obecních bytech.
Většina měst/MČ/MO (74 %) zvýšila nájemné již v 1. čtvrtletí, a to nejčastěji k 1. 1. 2008 - viz Graf č. 13 „Respondenti podle termínu jednostranného zvýšení nájemného v roce 2008“.
Poznámka:
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Město Ostrava - 3 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Poznámka:
Město Praha - 1 respondent neuvedl na tuto otázku odpověď.
Město Brno - MMB uvádí, že tato problematika je v kompetenci MČ. 1 MČ - nájemné zvýší až k 1. 1. 2009. 2 respondenti v roce 2008 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech.
Město Ostrava - 3 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Ústí nad Labem - 1 respondent v roce 2008 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Města s 50 000 a více obyvateli - 3 respondenti v roce 2008 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech, 1 respondent neuvedl odpověď na tuto otázku.
Města s 10 000 - 49 999 obyvateli - 2 respondenti neuvedli odpověď na tuto otázku.
Města s 2 000 - 9 999 obyvateli - 3 respondenti neuvedli odpověď na tuto otázku.
Sazby nájemného pro standardní byt se po jednostranném zvýšení v roce 2007 pohybovaly v rozpětí od 13,96 Kč/m2 v Třinci po nájemné ve výši 49,67 Kč/m2 uvedené MHMP a v roce 2008 se pohybovaly v rozpětí od 12,37 Kč/m2 v Mostu po nájemné ve výši 70,00 Kč/m2 uvedené MČ Praha 4. Nájemné u bytů se sníženou kvalitou dosahovalo po jednostranném zvýšení v roce 2007 úrovně od 6,82 Kč/m2 v Písku po 45,35 Kč/m2 v MČ Praha 6 a v roce 2008 se pohybovalo v rozpětí od 7,89 Kč/m2 v Teplicích po nájemné ve výši 54,82 Kč/m2 uvedené MČ Praha-Řepy.
Ze srovnání sazby nájemného po jednostranném zvýšení v roce 2008 s nájemným v bytech postavených se státní dotací a se smluvním nájemným lze vyčíst, že k největším rozptylům hodnot mezi minimální a maximální částkou nájemného v jednotlivých skupinách měst/MČ/MO dochází u smluvního nájemného.
Z poznatků a připomínek respondentů k problematice jednostranného zvýšení nájemného lze souhrnně uvést:
Města využívají při správě svého obecního bytového fondu převážně správu prostřednictvím jedné nebo více specializovaných soukromých firem najatých obcí s nárokem na odměnu za výkon správy. V roce 2006 činil tento typ správy 48,3 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2007 se jednalo o 49,0 % z celkového počtu obecních bytů.
Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce činila 187,98 Kč/byt/měsíc v roce 2006 a 210,98 Kč/byt/měsíc v roce 2007. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, činila 117,72 Kč/byt/měsíc v roce 2006 a 156,77 Kč/byt/měsíc v roce 2007. Průměrná výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce v roce 2007 oproti roku 2006 vzrostla. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, v roce 2007 oproti roku 2006 rovněž vzrostla. Z uvedených údajů vyplývá, že zajišťování správy obecních bytů, pokud si město spravuje obecní byty samo prostřednictvím příslušného odboru vychází levněji než zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce.
Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 vzrostla, stejně tak v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 vzrostla průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů. Průměrná výše nákladů města na správu a údržbu obecních bytů v roce 2006 činila 1 506 Kč/byt/měsíc a v roce 2007 se jednalo o částku 1 689 Kč/byt/měsíc; průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů v roce 2006 činila 1 818 Kč/byt/měsíc a v roce 2007 se jednalo o částku 2 146 Kč/byt/měsíc. Průměrná výše nákladů na správu a údržbu obecních bytů byla v roce 2006 i v roce 2007 nižší než průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů, přičemž rozdíl mezi těmito dvěma částkami se v roce 2007 oproti roku 2006 zvětšil.
Grafy č. 14a a č. 14b „Porovnání respondentů podle odpovědi na otázku, zda příjmy z nájemného pokrývají náklady na údržbu a opravy obecního bytového fondu tak, aby nedocházelo ke zhoršení jeho technického stavu“ jsou vyhodnocením odpovědí jednotlivých respondentů na tuto otázku dotazníku.
Poznámka:
Plzeň - MMP za celé město neuvedl na tuto otázku odpověď.
Poznámka:
Plzeň - MMP za celé město neuvedl na tuto otázku odpověď.
Problematika pronájmu obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel a vztahující se ke všem obecním bytům:
Poznámka:
Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.
Poznámka:
Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.
Problematika komunálního bydlení je zpracovávána na základě dotazníkových akcí a jejich vyhodnocování již od roku 2000, kdy byly sledovány údaje za roky 1998 a 1999, šetření v roce 2001 sledovalo danou problematiku v letech 1999 a 2000, v roce 2002 pak zkoumalo situaci v letech 2000 a 2001, v roce 2003 byly zjišťovány údaje za roky 2001 a 2002, v roce 2004 byla mapována situace v letech 2002 a 2003, v roce 2005 byl sledován vývoj v letech 2003 a 2004, v roce 2006 bylo šetření zaměřeno na roky 2004 a 2005, loňský průzkum sledoval roky 2005 a 2006 a letošní šetření roky 2006 a 2007. Pro zadavatele úkolu - MMR - Odbor bytové politiky - je toto dotazníkové šetření jednou z možných cest, jak získat potřebné aktuální údaje z oblasti komunálního bydlení, protože Český statistický úřad tato data běžně nezjišťuje.
Provedená šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace umožňují sledovat vývoj tohoto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby a umožňují odhadnout, jak se bude tento proces pravděpodobně vyvíjet do budoucna. Z letošního průzkumu (tj. za rok 2007) vyplynulo, že nejvíce respondentů předpokládá ukončení privatizace obecních bytů v letech 2008, 2009 a 2010. Nejvzdálenější termíny, které byly v letošním dotazníkovém šetření uvedeny, byly roky 2012, 2014 a 2015. Rok 2015 jako nejvzdálenější termín předpokládaného ukončení privatizace zůstal stejný jako v loňském roce.
Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření provedeného v roce 2008 je k dispozici na Ministerstvu pro místní rozvoj - Odboru bytové politiky a na Ústavu územního rozvoje Brno. Stručná zpráva z tohoto šetření „Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2006, 2007)“ je prezentována na www stránkách Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz) pod heslem „územní rozvoj“ a dále „bytová politika“.
Začátkem roku 2009 bude dotazníková akce dle požadavků Ministerstva pro místní rozvoj opět zopakována. Se zadavatelem úkolu bude provedeno upřesnění otázek dotazníku a okruhu oslovených respondentů.
Úkol „Monitoring komunálního bydlení“, který vytváří ucelenou analýzu v rámci obecního bytového fondu, je pro svou důležitost zařazen do stálých činností Ústavu územního rozvoje, to znamená, že se pravidelně každý rok opakuje. Závěry tohoto úkolu jsou jedním z řady materiálů využívaných při řešení bytové politiky.
Zadavatel - Ministerstvo pro místní rozvoj - Odbor bytové politiky i řešitelský kolektiv Ústavu územního rozvoje děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a včasným poskytnutím potřebných podkladů umožnili zpracování závěrečné zprávy, která zachycuje a vyhodnocuje současnou aktuální situaci z hlediska změn v obecním bytovém fondu.
1) Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a Sdělení MMR č. 333/2006 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledávání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt.