Za MMR - Odbor bytové politiky: Mgr. Jaroslav Kubečka
Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová
Ústav územního rozvoje Brno zopakoval v roce 2006 již posedmé šetření formou dotazníkové akce, zaměřené na aktualizaci a získání potřebných údajů a informací o obecním bytovém fondu pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Po dohodě se zadavatelem - Odborem bytové politiky MMR - byl v letošním roce ponechán stejný vzorek měst jako v roce 2005. Dotazník byl tedy rozeslán Praze včetně vybraných městských částí, 19 statutárním městům (stav v době zadání úkolu) a 34 dalším městům – Mapa "Přehled oslovených měst". Dotazníková akce sledovala opakovaně průzkum 5 tematických okruhů otázek, obdobně jako v letech předchozích, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem, a to: privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním obecních bytů, náklady na správu obecního bytového fondu a doplňkové údaje.
V doplňkové části dotazníku byl položen důraz na otázky nasměrované na pronájem obecních bytů a s tím spojenou evidenci žádostí o pronájem obecního bytu i na to, zda jsou stanovena kritéria pro pronájem obecních bytů. Další otázky byly zaměřeny na metody užívané při snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách a dále na to, zda při uvolnění bytu nájemníkem se vyplácí odstupné, zda při výstavbě nových obecních bytů participuje na financování soukromý sektor a jestli byly v obci postaveny nové obecní byty bez využití jakékoliv státní dotace. Respondentům zde byl nabídnut i prostor pro reakce a doporučení, na co by dle jejich názoru mohl být dotazník zaměřen v příštím roce.
V dotazníkovém šetření bylo posouzeno s aktivním přispěním oslovených měst celkem 250 260 bytů, což sice představuje 6,5 % z celkového počtu 3 827 678 (SLDB 2001) všech trvale obydlených bytů v ČR, avšak současně cca 50 % obecních bytů v ČR.
Hlavním úkolem průzkumu bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů od převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2005.
Postupný vývoj privatizace od převedení bytů ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 do 31. 12. 2005 je znázorněn v čárovém Grafu č. 1 „Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných městech v letech 1991 – 2005“.
Z grafu vyplývá, že do konce roku 2001 bylo z původního počtu bytů převedených do vlastnictví obcí v roce 1991 zprivatizováno průměrně 46,1 % těchto bytů, do konce roku 2002 to bylo 50,9 %, do konce roku 2003 se jednalo o 57,4 %, do konce roku 2004 se jednalo o 62,6 % a do konce roku 2005 o 67,0 %.
Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2005 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu ukazuje čárový Graf č. 2 „Počet obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2005 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu“.
Procentní podíl bytů, které si obec hodlá ponechat ve svém vlastnictví, je vztažen k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obce v roce 1991.
Poznámka: Údaje o postupu privatizace v Praze a v Ostravě se týkají pouze vybraných MČ/MO.
Pozn. ke Grafu č. 2:
Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je uváděn k nejzazšímu termínu ukončení privatizace, uváděný respondenty dané skupiny měst.
Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Praze uváděn k roku 2011 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Praha 7), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Brně uváděn k roku 2012 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Brno-střed), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ostravě uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Radvanice a Bartovice), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ústí nad Labem uváděn k roku 2007 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Severní Terasa), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Plzni uváděn k roku 2008 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený Magistrátem města Plzně za celé město), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 50 000 do 99 999 obyvatel uváděn k roku 2010 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Kladno), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel uváděn k roku 2011 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Hodonín), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie do 9 999 obyvatel uváděn k roku 2010 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městy Lanškroun, Velká Bíteš, Brtnice a Valtice).
Údaje o vývoji počtu obecních bytů v Praze a v Ostravě se týkají pouze vybraných MČ/MO.
Z celkového počtu obecních bytů postavených v období od roku 1991 do konce roku 2005 jich 72,0 % bylo postaveno od roku 1991 do konce roku 2002, 10,5 % v průběhu roku 2003, 7,5 % v průběhu roku 2004 a 10,0 % v průběhu roku 2005.
Graf č. 3 „Počet nově postavených (zkolaudovaných) obecních bytů ve sledovaných městech od roku 1991 k 31. 12. 2005“ ukazuje počet nově postavených bytů za období let 1991 až 2005 v přepočtu na 1 000 obyvatel v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni a 3 velikostních kategoriích1) ostatních měst.
Poznámka: Uvedené počty bytů jsou pouze orientační, protože některá města do statistiky nově postavených obecních bytů nezařazují byty postavené se státní dotací, kdy město je většinovým spoluvlastníkem bytového domu (spoluvlastnický podíl města je větší než 50 %).
Struktura nově postavených obecních bytů v roce 2004 a 2005 je patrná z Tabulky č. 1 „Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2004 a v roce 2005“.
Město | % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2004 | % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2005 | ||
---|---|---|---|---|
které vznikly v nových samostatných budovách | které vznikly změnami dokončených staveb | které vznikly v nových samostatných budovách | které vznikly změnami dokončených staveb | |
Praha | 82 | 18 | 78 | 22 |
Brno | 92 | 8 | 66 | 34 |
Ostrava | 40 | 60 | 0 | 100 |
Ústí nad Labem | 0 | 100 | 0 | 100 |
Plzeň | 95 | 5 | 99 | 1 |
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 až 99 999 obyvatel | 81 | 19 | 98 | 2 |
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel | 84 | 16 | 83 | 17 |
Ostatní města - velikostní kategorie do 9 999 obyvatel | 61 | 39 | 96 | 4 |
Průměrná výše | 81 | 19 | 85 | 15 |
Od roku 1991 do konce roku 2001 došlo k 43,8 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2002 došlo k 49,7 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2003 došlo k 54,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2004 došlo k 59,4 % poklesu celkového počtu obecních bytů a od roku 1991 do konce roku 2005 k 63,4 % poklesu celkového počtu obecních bytů. Během roku 2002 došlo k 10,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2001, během roku 2003 k 9,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2002, během roku 2004 k 10,8 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2003 a během roku 2005 k 9,9 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2004.
Nejvíce respondentů uvádí předpokládané ukončení privatizace obecních bytů v letech 2007, 2008 a 2010, nejzazší termíny ukončení privatizace, které respondenti uvádějí, jsou roky 2011 (město Hodonín a MO Ostrava – Jih), 2012 (MČ Brno – Střed) a 2015 (MO Ostrava – Radvanice a Bartovice). Někteří respondenti zatím nemají termín ukončení privatizace určen. 17 respondentů již privatizaci ukončilo – MČ Praha 9 v roce 1999 ukončila I. etapu s tím, že o dalším prodeji nebylo zatím rozhodnuto, město Most rovněž v roce 1999 s tím, že Mostecká bytová, a.s., která převzala bytový fond od města Mostu k 1. 7. 2002, neprivatizuje, město Tišnov v roce 2000 dokončilo plošnou privatizaci, MO Ostrava – Petřkovice dokončil privatizaci obecních bytů v roce 2002, MČ Praha 8, MČ Praha 13, MO Ostrava – Polanka nad Odrou a město Kyjov v roce 2003, MČ Praha – Horní Počernice v roce 2004, stejně tak jako MO Ostrava – Krásné Pole, který již nevlastní žádné obecní byty, MČ Praha 11 v únoru 2005 s tím, že nyní realizuje úplatné převody dle jiných pravidel, v roce 2005 ukončila privatizaci i MČ Praha 15, MO Ostrava – Svinov a město Otrokovice, město Cheb má naplánováno ukončit privatizaci obecních bytů do konce roku 2006, plánovanou privatizaci ukončil MO Ústí nad Labem – Neštěmice a nyní doprodává jednotlivé bytové jednotky v již prodaných domech, privatizaci dokončila i města Teplice a Velké Meziříčí.
Privatizace je ve velmi pokročilém stavu v Ústí nad Labem, kde z původního počtu bytů, které byly v roce 1991 převedeny do vlastnictví města, bylo do konce roku 2005 zprivatizováno 91 % bytů. Ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 50 000 až 99 999 obyvatel bylo zprivatizováno do té doby 88 % bytů, ve městě Plzni se jedná o 75 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel o 67 % zprivatizovaných bytů, v hlavním městě Praha o 60 % bytů, ve městě Ostrava o 56 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie do 9 999 obyvatel o 51 % bytů. Privatizace postupuje nejpomaleji ve městě Brně, kde bylo zatím zprivatizováno pouze 28 % bytů.
Porovnání počtu obecních bytů s celkovým počtem bytů ze SLDB 1991 a SLDB 2001 je znázorněno v Grafu č. 4 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v letech 1991, 2004 a 2005“.
Procentní podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů ve sledovaných městech od roku 1991 postupně klesá (v roce 1991 činil tento podíl 39,3 %, v roce 2003 se jednalo o 17,3 %, v roce 2004 o 15,8 % a v roce 2005 o 14,3 %).
Poznámka: Počet obecních bytů v roce 1991 byl srovnáván k celkovému počtu bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991. Počet obecních bytů v roce 2004 a 2005 byl srovnáván s celkovým počtem obydlených bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.
Obce si do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví 22,6 % bytů (vztaženo k počtu bytů, které byly převedeny do jejich vlastnictví v roce 1991).
Vzhledem k počtu bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2005, si hodlají ponechat 61,7 % bytů (počet bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2005, je součtem počtu bytů, které obcím zbyly po privatizaci z bytového fondu převedeného v roce 1991, a nově postavených obecních bytů).
Reakce na letos nově zařazené otázky dotazníku, týkající se skutečnosti, jak vstup České republiky do EU v květnu 2004 a z toho vyplývající nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnil průběh privatizace bytového fondu.
Respondenti (115 respondentů, kteří navrátili vyplněný dotazník) na otázku, zda vstup ČR do EU v květnu 2004 a s tím související nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnily průběh privatizace v jejich obci, odpověděli:
Respondenti využívají následující způsoby, jak předejít riziku poskytování zakázané veřejné podpory:
Z celkového počtu 115 respondentů, kteří navrátili vyplněný dotazník, jich 17 % konzultovalo problematiku souladu poskytnutí veřejné podpory s komunitárním právem s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, 62 % tuto problematiku nekonzultovalo, 3 % uvádí, že již neprivatizují (a proto danou problematiku nekonzultovali), 14 % neuvedlo na tuto otázku odpověď, 4 % odkazují v této problematice na příslušný magistrát a 1 % z nich privatizovat nehodlá.
Výsledky dotazníkové akce z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, v Brně, v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Plzni, tak i v ostatních vyhodnocovaných městech – pohyby v rámci obecního bytového fondu jsou vcelku malé - v průměru asi do 3 % vzhledem k celkovému počtu obecních bytů. Lze tedy předpokládat obdobnou situaci v celé ČR. Pro informaci lze uvést:
Vývoj počtu neplatičů nájmu a/nebo služeb v letech 2001 – 2005 je znázorněn v Grafu č. 5 „Vývoj počtu neplatičů (nájmu a/nebo služeb) v obecních bytech v letech 2001 - 2005 (rok 2000 = 100 %)“. Z vývoje v letech 2000 – 2005 je patrné, že počty neplatičů v uvedeném období klesaly, v roce 2005 se však v některých městech tento trend zastavil – v Brně, Ostravě a v městech s 10 000 – 49 999 obyvateli došlo v roce 2005 oproti roku 2004 k růstu počtu neplatičů. Naopak nejvíce klesl počet neplatičů v Praze.
Podíl počtu neplatičů k celkovému počtu obecních bytů se v roce 2005 pohyboval zhruba v rozmezí 20 – 30 % (stejně jako v roce 2004). Pouze u měst velikosti do 9 999 obyvatel se podíl počtu neplatičů k celkovému počtu obecních bytů pohyboval zhruba kolem 10 %.2)
Graf č. 6 „Vývoj počtu obecních bytů a neplatičů ve sledovaných městech v letech 2000 – 2005“ ukazuje vztah mezi vývojem počtu neplatičů a vývojem počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2000 – 2005. Z grafu je zřejmé, že v uvedeném období klesal počet obecních bytů a počet neplatičů zhruba stejným tempem, přičemž do roku 2002 byl pokles neplatičů jen pozvolný, v roce 2003 se však tempo poklesu počtu neplatičů výrazně zvýšilo a předstihlo tempo poklesu počtu obecních bytů. Situace v jednotlivých městech je rozdílná. Počet neplatičů klesá ve srovnání s počtem obecních bytů rychleji v Praze a Plzni a pomaleji v Brně, Ostravě a ve městech s 10 000 až 49 999 obyvateli. Ve městech s 50 000 až 99 999 obyvateli počet neplatičů do roku 2002 mírně rostl, poté začal výrazně klesat a v roce 2004 pokles neplatičů předstihl pokles počtu obecních bytů.
Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31. 12. 2004 je znázorněn v Grafu č. 7 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2004“ a k 31. 12. 2005 v Grafu č. 8 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2005“.
Poznámka: Údaje o počtu neplatičů v Praze, Brně a v Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO. Údaje o počtu neplatičů v Ostravě se týkají celého města kromě neplatičů evidovaných MMO.
Poznámka: Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem se vztahují pouze k vybraným městským částem nebo městským obvodům. Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.
Na otázku počtu dlužníků (nájmu a/nebo služeb), kteří dlužili v příslušném roce pouze za měsíce listopad a prosinec, odpověděl nízký počet respondentů, protože některým respondentům neumožňuje jimi využívaný způsob evidence neplatičů zjistit počet krátkodobých neplatičů, dlužících za vybrané měsíce. Následující údaje v Tab. č. 2 „Podíl neplatičů, dlužících v příslušném roce pouze za měsíce listopad a prosinec, k celkovému počtu neplatičů“ mají proto nižší vypovídací hodnotu a lze je považovat pouze za orientační. U jednotlivých skupin měst nebyl počítán aritmetický průměr, ale byl uveden medián, který má v případě malého vzorku měst větší vypovídací hodnotu.
Město | 2004 | 2005 | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Min. výše | Max. výše | Medián | Min. výše | Max. výše | Medián | |
Praha (vybrané MČ) | 1,4 % | 61,8 % | 27,5 % | 5,0 % | 41,6 % | 31,1 % |
Brno (vybrané MČ) | 4,9 % | 100,0 % | 42,0 % | 0,0 % | 81,6 % | 35,9 % |
Ostrava (vybrané MO) | 0,0 % | 100,0 % | 33,3 % | 0,0 % | 100,0 % | 19,9 % |
Ústí nad Labem (vybrané MO) | 0,9 % | 44,9 % | 7,8 % | 2,6 % | 53,1 % | 6,8 % |
Plzeň (vybrané MO) | 28,6 % | 47,6 % | 38,1 % | 28,6 % | 40,9 % | 34,7 % |
Ostatní města | x | x | x | x | x | x |
Města s 50 000 - 99 999 obyv. | 16,1 % | 45,8 % | 29,4 % | 9,5 % | 52,2 % | 30,1 % |
Města s 10 000 - 49 999 obyv. | 1,6 % | 78,6 % | 29,4 % | 0,2 % | 60,9 % | 21,2 % |
Města do 9 999 obyv. | 8,1 % | 62,5 % | 31,1 % | 4,2 % | 71,4 % | 29,7 % |
Průměrná výše čistého nájemného v roce 2004 činila 1 682 Kč/byt/měsíc a v roce 2005 se jednalo o částku 1 649 Kč/byt/měsíc.
Průměrná výše plateb za služby v roce 2004 činila 1 600 Kč/byt/měsíc a v roce 2005 se jednalo o částku 1 621 Kč/byt/měsíc.
Průměrná výše plateb za užívání bytu v roce 2004 činila 3 282 Kč/byt/měsíc a v roce 2005 se jednalo o částku 3 271 Kč/byt/měsíc.
V roce 2005 oproti roku 2004 klesly nepatrně průměrné výše plateb za čisté nájemné, přičemž průměrné výše plateb za služby nepatrně vzrostly. Výsledkem je, že celkové platby za užívání bytu poklesly, i když výše tohoto poklesu není nijak významná.
Výše dlužné částky na čistém nájemném připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2004 činila 2 835 Kč a k 31. 12. 2005 činila 2 857 Kč.
Výše dlužné částky na platbách za služby připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2004 činila 2 590 Kč a k 31. 12. 2005 činila 2 816 Kč.
Výše dlužné částky na platbách za užívání bytu připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2004 činila 5 425 Kč a k 31. 12. 2005 činila 5 673 Kč.
V roce 2005 oproti roku 2004 narostla výše dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt jak za čisté nájemné, tak za služby, a tím i za užívání bytu. Nárůst dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt může být do určité míry způsoben poklesem počtu obecních bytů v důsledku privatizace obecního bytového fondu.
Procentní zastoupení počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno maximální základní měsíční nájemné dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002, věcně usměrňované nájemné dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002 a smluvní nájemné, ukazuje Graf č. 9 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného – rok 2004“ a Graf č. 10 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného – rok 2005“.
Z grafů lze vyčíst, že podíl počtu bytů s věcně usměrňovaným a se smluvním nájemným nadále pomalu vzrůstá, klesá podíl počtu bytů s maximálním základním měsíčním nájemným.
Podíl počtu bytů s maximálním základním měsíčním nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 90,6 % v roce 2004 a 88,3 % v roce 2005.
Podíl počtu bytů s věcně usměrňovaným nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 3,2 % v roce 2004 a 4,1 % v roce 2005. Výrazně vyšší podíl počtu bytů s věcně usměrňovaným nájemným je v kategorii měst do 9 999 obyvatel, a to 13,8 % v roce 2004 a 13,7 % v roce 2005.
Podíl počtu bytů se smluvním nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 6,2 % v roce 2004 a 7,5 % v roce 2005. Nejvyšší podíl bytů se smluvním nájemným je v kategorii měst od 50 000 do 99 999 obyvatel (11,3 % v roce 2004 a 13,5 % v roce 2005). Podíl bytů se smluvním nájemným překročil v roce 2005 hodnotu 10 % také v Plzni (10,3 %) a v Ostravě (10,2 %).
Města využívají při správě svého obecního bytového fondu převážně správu prostřednictvím jedné nebo více specializovaných soukromých firem najatou či najatými obcí s nárokem na odměnu za výkon správy (odpovídá-li magistrát za celé město, uvádí správu více specializovanými soukromými firmami s nárokem na odměnu za výkon správy, odpovídají-li jednotlivé MČ/MO, uvádějí většinou správu jednou specializovanou soukromou firmou s nárokem na odměnu za výkon správy). V roce 2004 činil tento typ správy 53,8 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2005 se jednalo o 49,8 % z celkového počtu obecních bytů.
Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce činila 203 Kč/byt/měsíc v roce 2004 a 200 Kč/byt/měsíc v roce 2005. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, činila 132 Kč/byt/měsíc v roce 2004 a 129 Kč/byt/měsíc v roce 2005. Průměrná výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů u obou typů správy v roce 2005 oproti roku 2004 mírně poklesla. Omezení růstu nákladů na správu či dokonce jejich snižování je pozitivním trendem. Jednou z příčin nižších nákladů může být to, že města prodala zbylé byty v již dříve privatizovaných domech, kde město bylo jedním z členů společenství vlastníků (správa jednotlivých bytů v privatizovaných domech je pro město velmi nákladná).
Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 klesla, zatímco průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 vzrostla, což zřejmě souvisí s pokračující privatizací obecního bytového fondu, kdy mnohá města se zbavují bytového fondu, který je ve špatném technickém stavu (průměrná výše nákladů města na správu a údržbu v roce 2004 činila 1 692 Kč/byt/měsíc a v roce 2005 se jednalo o částku 1 520 Kč/byt/měsíc; průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů v roce 2004 činila 1 767 Kč/byt/měsíc a v roce 2005 se jednalo o částku 1 806 Kč/byt/měsíc). Průměrná výše nákladů na správu a údržbu obecních bytů byla v roce 2004 i v roce 2005 nižší než průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů, přičemž rozdíl mezi těmito dvěma částkami se v roce 2005 oproti roku 2004 zvětšil.
Grafy č. 11a a č. 11b „Porovnání respondentů podle odpovědi na otázku, zda příjmy z nájemného umožňují údržbu obecního bytového fondu tak, aby nedocházelo ke zhoršení jeho technického stavu“ jsou vyhodnocením odpovědí jednotlivých respondentů na tuto otázku dotazníku.
Poznámka: Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.
Poznámka: Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.
Problematika komunálního bydlení je zpracovávána na základě dotazníkových akcí a jejich vyhodnocování již od roku 2000, kdy byly sledovány údaje za roky 1998 a 1999, šetření v roce 2001 sledovalo danou problematiku v letech 1999 a 2000, v roce 2002 pak zkoumalo situaci v letech 2000 a 2001, v roce 2003 byly zjišťovány údaje za roky 2001 a 2002, v roce 2004 byla mapována situace v letech 2002 a 2003, loňský průzkum sledoval vývoj v letech 2003 a 2004 a letošní průzkum byl zaměřen na roky 2004 a 2005. Pro zadavatele úkolu - MMR - Odbor bytové politiky - je toto dotazníkové šetření jednou z možných cest, jak získat potřebné aktuální údaje z oblasti komunálního bydlení, protože Český statistický úřad tato data běžně nezjišťuje.
Provedená šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace umožňují sledovat vývoj tohoto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby a umožňují odhadnout, jak se bude tento proces pravděpodobně vyvíjet do budoucna. Letošní průzkum (tj. za rok 2005) opět prokázal, že předpokládaný termín ukončení procesu privatizace obecního bytového fondu se v mnohých městech posouvá. Nejvzdálenější termíny, které byly v letošním dotazníkovém šetření uvedeny, byly roky 2011, 2012 a 2015.
Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření provedeného v roce 2006 je k dispozici na Ministerstvu pro místní rozvoj - Odboru bytové politiky a na Ústavu územního rozvoje Brno. Stručná zpráva z tohoto šetření „Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2004, 2005)“ je prezentována na www stránkách Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz) pod heslem „územní rozvoj“ a dále „bytová politika“.
Začátkem roku 2007 bude dotazníková akce dle požadavků Ministerstva pro místní rozvoj opět zopakována. Se zadavatelem úkolu bude provedeno doladění otázek dotazníku.
Úkol „Monitoring komunálního bydlení“, který vytváří ucelenou analýzu v rámci obecního bytového fondu, je pro svou důležitost zařazen do stálých činností Ústavu územního rozvoje, to znamená, že se pravidelně každý rok opakuje. Závěry tohoto úkolu jsou jedním z řady materiálů využívaných při řešení bytové politiky.
Zadavatel - Ministerstvo pro místní rozvoj - Odbor bytové politiky i řešitelský kolektiv Ústavu územního rozvoje děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a včasným poskytnutím potřebných podkladů umožnili zpracování závěrečné zprávy, která zachycuje a vyhodnocuje současnou aktuální situaci z hlediska změn v obecním bytovém fondu.