Za MMR - Odbor bytové politiky: Mgr. Jaroslav Kubečka, Ing. Helena Potůčková
Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová
Ústav územního rozvoje Brno zopakoval v roce 2005 již pošesté šetření formou dotazníkové akce, zaměřené na aktualizaci a získání potřebných údajů a informací o obecním bytovém fondu pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Po dohodě se zadavatelem - Odborem bytové politiky MMR - byl v letošním roce oproti roku 2004 rozšířen vzorek měst velikostní kategorie do 9 999 obyvatel o 4 města, a to Lanškroun, Broumov, Vodňany a Zruč nad Sázavou. Dotazník byl tedy rozeslán Praze včetně vybraných městských částí, 19 statutárním městům a 34 dalším městům – Mapa "Přehled oslovených měst". Dotazníková akce sledovala opakovaně průzkum 5 tematických okruhů otázek, obdobně jako v letech předchozích, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem, a to: privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním obecních bytů, náklady na správu obecního bytového fondu a doplňkové údaje.
V doplňkové části dotazníku byl položen důraz na otázky nasměrované na pronájem obecních bytů a s tím spojenou evidenci žádostí o pronájem obecního bytu i na to, zda jsou stanovena kritéria pro pronájem obecních bytů. Další otázky byly zaměřeny na metody užívané při snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách a dále na to, zda při uvolnění bytu nájemníkem se vyplácí odstupné, zda při výstavbě nových obecních bytů participuje na financování soukromý sektor a jestli byly v obci postaveny nové obecní byty bez využití jakékoliv státní dotace. Opětovně byla zařazena otázka týkající se problémů s vandalismem a nově otázka na počet nájemních bytů zvláštního určení v obci, podmínek pro uzavření nájemní smlouvy k bytu zvláštního určení, jsou-li všechny byty zvláštního určení pronajaty osobám se zdravotním postižením a kolik žádostí zdravotně postižených o nájem bytu zvláštního určení je evidováno. Respondentům zde byl nabídnut i prostor pro reakce a doporučení, na co by dle jejich názoru mohl být dotazník zaměřen v příštím roce.
V dotazníkovém šetření bylo posouzeno s aktivním přispěním oslovených měst celkem 282 768 bytů, což sice představuje 7,4 % z celkového počtu 3 827 678 (SLDB 2001) všech trvale obydlených bytů v ČR, avšak současně cca 50 % obecních bytů v ČR.
Hlavním úkolem průzkumu bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů od převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2004.
Postupný vývoj privatizace od převedení bytů ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 do 31. 12. 2004 je znázorněn v čárovém Grafu č. 1 „Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných městech v letech 1991 – 2004“.
Z grafu vyplývá, že do konce roku 2001 bylo z původního počtu bytů převedených do vlastnictví obcí v roce 1991 zprivatizováno průměrně 46,3 % těchto bytů, do konce roku 2002 to bylo 52,9 %, do konce roku 2003 se jednalo o 57,5 % a do konce roku 2004 se jednalo o 62,6 %.
Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2004 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu ukazuje čárový Graf č. 2 „Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2004 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu“.
Procentní podíl bytů, které si obec hodlá ponechat ve svém vlastnictví, je vztažen k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obce v roce 1991.
Poznámka: Údaje o postupu privatizace v Praze a v Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.
Pozn. ke Grafu č. 2: Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Praze uváděn k roku 2008 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Praha 10), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Brně uváděn k roku 2012 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Brno-střed), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ostravě uváděn k roku 2009 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Slezská Ostrava), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ústí nad Labem uváděn k roku 2007 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Střekov), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Plzni uváděn k roku 2007 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený Magistrátem města Plzně za celé město), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 50 000 do 99 999 obyvatel uváděn k roku 2008 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Hradec Králové), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel uváděn k roku 2010 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městy Třinec a Uherské Hradiště), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie do 9 999 obyvatel uváděn k roku 2010 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městy Lanškroun, Velká Bíteš a Valtice).
Údaje o vývoji počtu obecních bytů v Praze, Ostravě a v Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.
Z celkového počtu obecních bytů postavených v období od roku 1991 do konce roku 2004 jich 81,8 % bylo postaveno od roku 1991 do konce roku 2002, 10,6 % v průběhu roku 2003 a 7,6 % v průběhu roku 2004.
Graf č. 3 „Počet nově postavených (zkolaudovaných) obecních bytů ve sledovaných městech od roku 1991 k 31. 12. 2004“ ukazuje počet nově postavených bytů za období let 1991 až 2004 v přepočtu na 1 000 obyvatel v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni a 3 velikostních kategoriích1) ostatních měst.
Poznámka: Uvedené počty bytů jsou pouze orientační, protože některá města do statistiky nově postavených obecních bytů nezařazují byty postavené se státní dotací, kdy město je většinovým spoluvlastníkem bytového domu (spoluvlastnický podíl města je větší než 50 %).
Struktura nově postavených obecních bytů v roce 2003 a 2004 je patrná z Tabulky č. 1 „Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2003 a v roce 2004“.
Město | % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2003 | % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2004 | ||
---|---|---|---|---|
které vznikly v nových samostatných budovách | které vznikly změnami dokončených staveb | které vznikly v nových samostatných budovách | které vznikly změnami dokončených staveb | |
Praha | 86 | 14 | 87 | 13 |
Brno | 71 | 29 | 92 | 8 |
Ostrava | 85 | 15 | 100 | 0 |
Ústí nad Labem | 0 | 100 | 0 | 100 |
Plzeň | 89 | 11 | 95 | 5 |
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 až 99 999 obyvatel | 95 | 5 | 66 | 34 |
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel | 65 | 36 | 85 | 15 |
Ostatní města - velikostní kategorie do 9 999 obyvatel | 54 | 46 | 56 | 44 |
Průměrná výše | 80 | 20 | 83 | 17 |
Od roku 1991 do konce roku 2002 došlo k 50,1 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2003 došlo k 54,5 % poklesu a od roku 1991 do konce roku 2004 k 59,4 % poklesu celkového počtu obecních bytů. Během roku 2003 došlo k 8,7 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2002 a během roku 2004 k 10,8 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2003.
Nejvíce respondentů uvádí předpokládané ukončení privatizace obecních bytů v letech 2005 a 2006, případně ještě v letech 2007 a 2008, nejzazší termíny ukončení privatizace, které respondenti uvádějí, jsou roky 2009 (MMB za celé město Brno a MO Ostrava – Slezská Ostrava), 2010 (MČ Brno – Židenice, města Třinec, Uherské Hradiště, Lanškroun, Velká Bíteš a Valtice) a 2012 (MČ Brno – střed). Někteří respondenti zatím nemají termín ukončení privatizace určen. 10 respondentů již privatizaci ukončilo – město Třebíč v roce 1998, město Most v roce 1999, město Tišnov v roce 2000, MČ Horní Počernice v Praze a MO Petřkovice v Ostravě v roce 2002, MČ Praha 8 a 13, MO Polanka nad Odrou v Ostravě a město Kyjov v roce 2003, MČ Královo Pole v Brně v roce 2004. Privatizace je ve velmi pokročilém stavu v Ústí nad Labem, kde z původního počtu bytů, které byly v roce 1991 převedeny do vlastnictví města, bylo do konce roku 2004 zprivatizováno 88 % bytů. Ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 50 000 až 99 999 obyvatel bylo zprivatizováno do té doby 81 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel se jedná o 68 % zprivatizovaných bytů, ve městě Plzni o 61 % bytů, v hlavním městě Praha o 58 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie do 9 999 obyvatel o 49 % a ve městě Ostrava o 41 % bytů. Privatizace postupuje nejpomaleji ve městě Brně, kde bylo zatím zprivatizováno pouze 24 % bytů.
Porovnání počtu obecních bytů s celkovým počtem bytů ze SLDB 1991 a SLDB 2001 je znázorněno v Grafu č. 4 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v letech 1991, 2003 a 2004“.
Procentní podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů ve sledovaných městech od roku 1991 postupně klesá (v roce 1991 činil tento podíl 39,0 %, v roce 2001 se jednalo o 21,3 %, v roce 2002 o 19,0 %, v roce 2003 o 17,3 % a v roce 2004 o 15,9 %).
Poznámka: Počet obecních bytů v roce 1991 byl srovnáván k celkovému počtu bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991. Počet obecních bytů v roce 2003 a 2004 byl srovnáván s celkovým počtem obydlených bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.
Procentní podíl počtu bytů, které si obce do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví, vzhledem k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 činí 22,6 % a vzhledem k celkovému počtu obecních bytů (včetně nově postavených) k 31.12. 2004 činí 57,2 %.
Výsledky dotazníkové akce z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, v Brně, v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Plzni, tak i v ostatních vyhodnocovaných městech – pohyby v rámci obecního bytového fondu jsou vcelku malé - v průměru asi do 3 % vzhledem k celkovému počtu obecních bytů. Lze tedy předpokládat obdobnou situaci v celé ČR. Pro informaci lze uvést:
Vývoj počtu neplatičů nájmu a/nebo služeb v letech 1999 – 2004 je znázorněn v Grafu č.5 „Podíl neplatičů (nájmu a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech k 31. 12. v letech 1999 – 2004“. Z grafu lze vyčíst, že se podíl počtu neplatičů k celkovému počtu obecních bytů v roce 2004 pohyboval zhruba v rozmezí 20 – 30 % (stejně jako v roce 2003). Pouze u měst velikosti do 9 999 obyvatel se podíl počtu neplatičů k celkovému počtu obecních bytů pohyboval zhruba kolem 10 %.2)
K výraznějšímu poklesu podílu počtu neplatičů došlo ve skupině měst s 50 000 – 99 999 obyvateli (cca o 7 %).
V ostatních městech lze vysledovat, že procento neplatičů se snižuje s poklesem velikosti měst.
Počet neplatičů v absolutním vyjádření vykazuje dlouhodobou tendenci k poklesu.
Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31. 12. 2003 je znázorněn v Grafu č. 6 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2003“ a k 31. 12. 2004 v Grafu č. 7 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2004“.
Poznámka: Údaje o počtu neplatičů v Praze a Brně se týkají pouze vybraných MČ/MO. Údaje o počtu neplatičů v Ostravě se týkají celého města kromě neplatičů evidovaných MMO.
Poznámka: Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno a Ostrava se vztahují pouze k vybraným městským částem nebo městským obvodům. Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.
Na otázku počtu dlužníků (nájmu a/nebo služeb), kteří dlužili v příslušném roce pouze za měsíce listopad a prosinec, odpověděl nízký počet respondentů, protože některým respondentům neumožňuje jimi využívaný způsob evidence neplatičů zjistit počet krátkodobých neplatičů, dlužících za vybrané měsíce. Následující údaje v Tab. č. 2 „Podíl neplatičů, dlužících v příslušném roce pouze za měsíce listopad a prosinec – souhrnná tabulka“ mají proto nižší vypovídací hodnotu a lze je považovat pouze za orientační. U jednotlivých skupin měst nebyl počítán aritmetický průměr, ale byl uveden medián, který má v případě malého vzorku měst větší vypovídací hodnotu.
Město | 2003 | 2004 | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Min. výše | Max. výše | Medián | Min. výše | Max. výše | Medián | |
Praha (vybrané MČ) | 4,8 % | 53,3 % | 28,9 % | 1,4 % | 61,8 % | 27,5 % |
Brno (vybrané MČ) | 0,0 % | 75,0 % | 42,3 % | 4,9 % | 100,0 % | 42,0 % |
Ostrava (vybrané MO) | 0,0 % | 100,0 % | 31,7 % | 0,0 % | 100,0 % | 30,3 % |
Ústí nad Labem (vybrané MO) | 1,5 % | 52,5 % | 10,8 % | 0,9 % | 44,9 % | 7,8 % |
Plzeň (vybrané MO) | 0,0 % | 49,1 % | 24,5 % | 3,3 % | 8,4 % | 5,9 % |
Města s 50 000 - 99 999 obyv. | 3,6 % | 56,2 % | 27,3 % | 4,2 % | 45,8 % | 22,2 % |
Města s 10 000 - 49 999 obyv. | 0,0 % | 81,5 % | 24,1 % | 2,7 % | 78,6 % | 27,9 % |
Města do 9 999 obyv. | 2,7 % | 73,9 % | 34,4 % | 11,1 % | 62,5 % | 29,4 % |
Průměrná výše čistého nájemného v roce 2003 činila 1 611 Kč/byt/měsíc a v roce 2004 se jednalo o částku 1 653 Kč/byt/měsíc.
Průměrná výše plateb za služby v roce 2003 činila 1 494 Kč/byt/měsíc a v roce 2004 se jednalo o částku 1 522 Kč/byt/měsíc.
Průměrná výše plateb za užívání bytu v roce 2003 činila 3 105 Kč/byt/měsíc a v roce 2004 se jednalo o částku 3 175 Kč/byt/měsíc.
V roce 2004 oproti roku 2003 mírně vzrostly průměrné výše plateb jak za čisté nájemné, tak za služby, a tím i za užívání bytu.
Výše dlužné částky na čistém nájemném připadající průměrně na 1 obecní byt k 31.12. 2003 činila 2 355 Kč a k 31.12. 2004 činila 2 858 Kč.
Výše dlužné částky na platbách za služby připadající průměrně na 1 obecní byt k 31.12. 2003 činila 2 382 Kč a k 31.12. 2004 činila 2 648 Kč.
Výše dlužné částky na platbách za užívání bytu připadající průměrně na 1 obecní byt k 31.12. 2003 činila 4 737 Kč a k 31.12. 2004 činila 5 506 Kč.
V roce 2004 oproti roku 2003 narostla výše dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt jak za čisté nájemné, tak za služby, a tím i za užívání bytu. Nárůst dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt může být do určité míry způsoben poklesem počtu obecních bytů v důsledku privatizace obecního bytového fondu.
Procentní zastoupení počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno maximální základní měsíční nájemné dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002, věcně usměrňované nájemné dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002 a smluvní nájemné, ukazuje Graf č. 8 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného – rok 2003“ a Graf č. 9 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného – rok 2004“.
Z grafů lze vyčíst, že podíl počtu bytů s věcně usměrňovaným a se smluvním nájemným nadále pomalu vzrůstá, klesá podíl počtu bytů s maximálním základním měsíčním nájemným.
Podíl počtu bytů s maximálním základním měsíčním nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 91,5 % v roce 2003 a 90,3 % v roce 2004.
Podíl počtu bytů s věcně usměrňovaným nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 3,0 % v roce 2003 a 3,3 % v roce 2004. Výrazně vyšší podíl počtu bytů s věcně usměrňovaným nájemným je v kategorii měst do 9 999 obyvatel, a to 16,5 % v roce 2003 a 18,0 % v roce 2004. Nadprůměrný podíl bytů s věcně usměrňovaným nájemným je také v Brně (5,4 % v roce 2003 a 5,9 % v roce 2004), v Ostravě (4,3 % v roce 2003 a 5,0 % v roce 2004) a v kategorii měst velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel (4,0 % v roce 2003 a 4,6 % v roce 2004).
Podíl počtu bytů se smluvním nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 5,5 % v roce 2003 a 6,5 % v roce 2004. Nejvyšší podíl bytů se smluvním nájemným je v Ostravě, a to 11,0 % v roce 2003 a 13,2 % v roce 2004, ve městech velikostní kategorie od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to 11,1 % v roce 2003 a 11,3 % v roce 2004 a ve městech velikostní kategorie do 9 999 obyvatel, a to 9,0 % v roce 2003 a 9,8 % v roce 2004.
Města využívají při správě svého obecního bytového fondu převážně správu prostřednictvím jedné nebo více specializovaných soukromých firem najatou či najatými obcí s nárokem na odměnu za výkon správy (odpovídá-li magistrát za celé město, uvádí správu více specializovanými soukromými firmami s nárokem na odměnu za výkon správy, odpovídají-li jednotlivé MČ/MO, uvádějí většinou správu jednou specializovanou soukromou firmou s nárokem na odměnu za výkon správy). V roce 2003 činil tento typ správy 62,5 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2004 se jednalo o 60,1 % z celkového počtu obecních bytů.
Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce činila 179 Kč/byt/měsíc v roce 2003 a 198 Kč/byt/měsíc v roce 2004. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, činila 133 Kč/byt/měsíc v roce 2003 a 141 Kč/byt/měsíc v roce 2004. Výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů v jednotlivých letech narůstá. Podstatně levněji vychází, když si správu obecních bytů zajišťuje samo město prostřednictvím příslušného odboru.
Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů, stejně jako průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 klesla, což zřejmě souvisí s pokračující privatizací obecního bytového fondu (průměrná výše nákladů města na správu a údržbu v roce 2003 činila 1 777 Kč/byt/měsíc a v roce 2004 se jednalo o částku 1 712 Kč/byt/měsíc; průměrná výše příjmů získaných z nájmu v roce 2003 činila 1 777 Kč/byt/měsíc a v roce 2004 se jednalo o částku 1 718 Kč/byt/měsíc). Výše nákladů na správu a údržbu obecních bytů byla v roce 2003 stejně vysoká jako příjmy získané z nájmu obecních bytů. V roce 2004 byly příjmy získané z nájmu obecních bytů nepatrně vyšší než náklady na jejich správu a údržbu. Zřejmě to souvisí s privatizací obecních bytů, kdy mnohá města se zbavují bytového fondu, který je ve špatném technickém stavu. Někteří respondenti však upozorňují, že uvedené příjmy jsou pouze předepsané a nezohledňují dlužné částky.
Grafy č. 10a a č. 10b „Porovnání respondentů podle odpovědi na otázku, zda příjmy z nájemného umožňují údržbu obecního bytového fondu tak, aby nedocházelo ke zhoršení jeho technického stavu“ jsou vyhodnocením odpovědí jednotlivých respondentů na tuto otázku dotazníku.
Poznámka: Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.
Poznámka: Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.
Problematika komunálního bydlení je zpracovávána na základě dotazníkových akcí a jejich vyhodnocování již od roku 2000, kdy byly sledovány údaje za roky 1998 a 1999, šetření v roce 2001 sledovalo danou problematiku v letech 1999 a 2000, v roce 2002 pak zkoumalo situaci v letech 2000 a 2001, v roce 2003 byly zjišťovány údaje za roky 2001 a 2002, loňský průzkum mapoval situaci v letech 2002 a 2003 a letošní průzkum byl zaměřen na roky 2003 a 2004. Pro zadavatele úkolu - MMR - Odbor bytové politiky - je toto dotazníkové šetření jednou z možných cest, jak získat potřebné aktuální údaje z oblasti komunálního bydlení, protože Český statistický úřad tato data běžně nezjišťuje.
Provedená šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace umožňují sledovat vývoj tohoto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby a umožňují odhadnout, jak se bude tento proces pravděpodobně vyvíjet do budoucna. Letošní průzkum (tj. za rok 2004) opět prokázal, že předpokládaný termín ukončení procesu privatizace obecního bytového fondu se v mnohých městech posouvá. Nejvzdálenější termíny, které byly v letošním dotazníkovém šetření uvedeny, byly roky 2010 a 2012.
Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření provedeného v roce 2005 je k dispozici na Ministerstvu pro místní rozvoj - Odboru bytové politiky a na Ústavu územního rozvoje Brno. Stručná zpráva z tohoto šetření „Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2003, 2004)“ je prezentována na www stránkách Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz) pod heslem „územní rozvoj“ a dále „bytová politika“.
Začátkem roku 2006 bude dotazníková akce dle požadavků Ministerstva pro místní rozvoj opět zopakována. Se zadavatelem úkolu bude provedeno doladění otázek dotazníku.
Úkol „Monitoring komunálního bydlení“, který vytváří ucelenou analýzu v rámci obecního bytového fondu, je pro svou důležitost zařazen do stálých činností Ústavu územního rozvoje, to znamená, že se pravidelně každý rok opakuje. Závěry tohoto úkolu jsou jedním z řady materiálů využívaných při řešení bytové politiky.
Zadavatel - Ministerstvo pro místní rozvoj - Odbor bytové politiky i řešitelský kolektiv Ústavu územního rozvoje děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a včasným poskytnutím potřebných podkladů umožnili zpracování této závěrečné zprávy, která zachycuje a vyhodnocuje současnou aktuální situaci z hlediska změn v obecním bytovém fondu.