Za MMR - Odbor bytové politiky: Mgr. Jaroslav Kubečka, Ing. Blanka Burdová
Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová
Ústav územního rozvoje Brno zopakoval v roce 2002 již potřetí šetření formou dotazníkové akce, zaměřené na aktualizaci a získání potřebných údajů a informací o obecním bytovém fondu pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Dle požadavků zadavatele byl osloven stejný vzorek měst jako v roce předchozím, a to: Praha, 16 statutárních a 25 dalších větších měst nad 10 000 obyvatel a 1 město pod 10 000 obyvatel – viz Mapa č. 1 „Přehled oslovených měst“. Dotazníková akce sledovala opakovaně průzkum okruhů otázek, obdobně jako v roce 2000 a 2001, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem, a to: privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním obecních bytů, náklady na správu obecního bytového fondu a další doplňující fakultativní údaje.
Ve fakultativní části dotazníku byly zahrnuty některé další otázky týkající se bydlení, jako například software používaný pro evidenci obecního bytového fondu, metody pro vyhodnocení technického stavu domu, systém evidence žádostí o přidělení obecního bytu a kritéria pro jeho přidělení, problém bytových náhrad, restitucí a vznik nových bytových jednotek adaptací prázdných nebytových prostor. V letošním roce sem byly zařazeny i otázky na hlavní problémy respondentů v oblasti bydlení v současné době a na řešení problematiky bezdomovců.
V dotazníkovém šetření bylo posouzeno s aktivním přispěním oslovených měst celkem 299 817 bytů, což sice představuje 7,8 % z celkového počtu 3 828 912 všech trvale obydlených bytů v ČR, avšak současně 27,4 % ze všech obecních bytů v ČR.
Hlavním úkolem průzkumu bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů po převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2001.
Vývoj privatizace obecního bytového fondu ve vztahu k celkovému počtu bytů ve vybraných městech je zřejmý z grafu č. 1 a č. 2 „Změny v bytovém fondu vybraných měst vlivem privatizace obecních bytů v letech 1991 – 2001“.
Grafy nezachycují sledovanou problematiku v Praze, neboť počty bytů by bylo třeba nasčítat z údajů od MHMP a od jednotlivých městských částí. Ty však nebyly zcela kompletní. Rovněž administrativní členění hlavního města se od Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 změnilo.
V grafu č. 1 je zachycena situace v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni a v dalších 35 větších městech, a to: Olomouci, Liberci, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Pardubicích, Havířově, Zlíně, Kladně, Mostu, Frýdku-Místku, Opavě, Karlových Varech, Děčíně, Teplicích, Jihlavě, Chomutově, Přerově, Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi, Třinci, České Lípě, Třebíči, Táboře, Znojmě, Chebu, Písku, Kroměříži, Hodoníně, Uherském Hradišti, Otrokovicích, Svitavách, Českém Krumlově, Kyjově, Velkém Meziříčí a Valticích.
V grafu č. 2 je pro možnost postižení vlivu privatizace ve velkých městech na celkové výsledky privatizace zachycen stav v obecním bytovém fondu pouze ve výše uvedených 35 větších městech bez zohlednění Brna, Ostravy, Ústí nad Labem a Plzně.
Z grafu č. 1 je zřejmé, že v roce 1991 činil počet obecních bytů z celkového počtu bytů v tomto roce ve vybraných městech 39,0 %. Počet ostatních bytových jednotek tvořil 61,0 %.
Z celkového počtu bytů ve vybraných městech v roce 1991 bylo do konce roku 2000 zprivatizováno 15,8 % bytů, tzn., že počet obecních bytů poklesl na 23,2 %. Z celkového počtu bytů ve vybraných městech v roce 1991 bylo do konce roku 2001 zprivatizováno 18,0 % bytů, tzn., že počet obecních bytů poklesl na 21,0 %.
Z grafu č. 2 je zřejmé, že v roce 1991 činil počet obecních bytů z celkového počtu bytů v tomto roce ve vybraných městech 40,1 %. Počet ostatních bytových jednotek tvořil 59,9 %.
Z celkového počtu bytů ve vybraných městech v roce 1991 bylo do konce roku 2000 zprivatizováno 19,7 % bytů, tzn., že počet obecních bytů poklesl na 20,4 %. Z celkového počtu bytů ve vybraných městech v roce 1991 bylo do konce roku 2001 zprivatizováno 22,6 % bytů, tzn., že počet obecních bytů poklesl na 17,5 %.
Stanovení úbytku v počtu obecních bytů v průběhu privatizace vzhledem k původnímu počtu bytů, které dostala vybraná města do svého vlastnictví v roce 1991, ukazuje graf č. 3 „Změny v bytovém fondu vybraných měst vlivem privatizace obecních bytů v letech 2000 – 2001 a předpokládaný stav po ukončení privatizace (ve srovnání s rokem 1991)“, a to souhrnně pro Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem, Plzeň a ostatních 28 měst. Dále tuto situaci doplňují grafy č. 4 – 10 „Změny v obecním bytovém fondu vlivem privatizace obecních bytů v letech 1991 – 2001“ hlavního města Prahy, Brna, Ostravy, Ústí nad Labem, Plzně, ostatních měst a všech sledovaných měst.
Poslední sloupec v grafech č. 4 – 10 znázorňuje předpokládaný stav po ukončení privatizace (většina měst uvádí jako nejzazší termín ukončení privatizace rok 2004, pouze v Brně je ukončení privatizace plánováno až na rok 2009). V těchto grafech nebyly zohledněny nové obecní byty, postavené od roku 1991 do 31.12.2001.
Pokud by byly zohledněny i nové obecní byty (postavené od roku 1991 do 31. 12. 2001), potom lze uvést, že hlavní město Praha si hodlá ponechat ve svém vlastnictví 44 % bytů ve srovnání s rokem 1991.
Pokud by byly zohledněny i nové obecní byty (postavené od roku 1991 do 31. 12. 2001), potom lze uvést, že město Brno si hodlá ponechat ve svém vlastnictví 44 % bytů ve srovnání s rokem 1991.
Pokud by byly zohledněny i nové obecní byty (postavené od roku 1991 do 31. 12. 2001), potom lze uvést, že město Ostrava si hodlá ponechat ve svém vlastnictví 35 % bytů ve srovnání s rokem 1991.
Město Plzeň uvedlo, že si po ukončení privatizace bytového fondu chce ponechat ve svém vlastnictví 4000 - 7000 bytů, což představuje 18 % až 31 % oproti roku 1991. Pro grafické znázornění změn v obecním bytovém fondu Plzně byla použita průměrná výše, tj. 25 %.
Pokud by byly zohledněny i nové obecní byty, postavené od roku 1991 do 31.12.2001, potom lze uvést, že sledovaná města (kromě Prahy, Brna, Ostravy, Ústí nad Labem a Plzně) si hodlají ponechat ve svém vlastnictví 27 % bytů ve srovnání s rokem 1991.
Pokud by byly zohledněny i nové obecní byty (postavené od roku 1991 do 31. 12. 2001), potom lze uvést, že sledovaná města si hodlají ponechat ve svém vlastnictví 33 % bytů ve srovnání s rokem 1991.
Z grafu č. 4 pro Prahu vyplývá:
Z celkového počtu obecních bytů zprivatizovaných od roku 1991 ke konci roku 2001 jich 93 % bylo zprivatizováno v období od roku 1991 do konce roku 2000 a 7 % jich bylo zprivatizováno v průběhu roku 2001.
Z grafu č. 5 pro Brno vyplývá:
Z celkového počtu obecních bytů zprivatizovaných od roku 1991 ke konci roku 2001 jich 77 % bylo zprivatizováno v období od roku 1991 do konce roku 2000 a 23 % jich bylo zprivatizováno v průběhu roku 2001.
Z grafu č. 6 pro Ostravu vyplývá:
Z celkového počtu obecních bytů zprivatizovaných od roku 1991 ke konci roku 2001 jich 92 % bylo zprivatizováno v období od roku 1991 do konce roku 2000 a 8 % jich bylo zprivatizováno v průběhu roku 2001.
Z grafu č. 7 pro Ústí nad Labem vyplývá:
Z celkového počtu obecních bytů zprivatizovaných od roku 1991 ke konci roku 2001 jich 97 % bylo zprivatizováno v období od roku 1991 do konce roku 2000 a 3 % jich bylo zprivatizováno v průběhu roku 2001.
Z grafu č. 8 pro Plzeň vyplývá:
Z celkového počtu obecních bytů zprivatizovaných od roku 1991 ke konci roku 2001 jich 92 % bylo zprivatizováno v období od roku 1991 do konce roku 2000 a 8 % jich bylo zprivatizováno v průběhu roku 2001.
Z grafu č. 9 pro ostatních 28 měst vyplývá:
Z celkového počtu obecních bytů zprivatizovaných od roku 1991 ke konci roku 2001 jich 86 % bylo zprivatizováno v období od roku 1991 do konce roku 2000 a 14 % jich bylo zprivatizováno v průběhu roku 2001.
Z grafu č. 10 pro všechna sledovaná města (včetně Prahy, Brna, Ostravy, Ústí nad Labem a Plzně) vyplývá:
Z celkového počtu obecních bytů zprivatizovaných od roku 1991 ke konci roku 2001 jich 89 % bylo zprivatizováno v období od roku 1991 do konce roku 2000 a 11 % jich bylo zprivatizováno v průběhu roku 2001.
Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných letech včetně odhadu dalšího vývoje je znázorněn v grafu č. 11 - „Postup privatizace obecního bytového fondu v letech 1991 – 2001 a předpokládaný stav po ukončení privatizace“. Graf vypovídá o vývoji v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni a v ostatních 28 vyhodnocovaných městech. Většina měst uvádí jako nejzazší termín ukončení privatizace rok 2004, pouze v Brně je ukončení privatizace plánováno až na rok 2009.
Pokud jde o obecné poznatky z privatizace obecního bytového fondu, převažují zcela města, kde privatizace obecního bytového fondu dosud probíhá. Ve městech Třebíč a Most privatizace obecního bytového fondu proběhla a je již ukončena. Žádné z měst neuvedlo, že se privatizace obecního bytového fondu neuskutečnila a ani se nepřipravuje, případně, že privatizace obecního bytového fondu neproběhla, ale připravuje se. V Praze ve 4 MČ privatizace obecního bytového fondu proběhla a je již ukončena, 1 MČ privatizaci obecního bytového fondu neuskutečnila a ani ji nepřipravuje. V Brně 3 MČ a v Ostravě 5 MO privatizaci obecního bytového fondu neuskutečnily a ani ji nepřipravují.
Ve většině měst se projevuje velký zájem, případně spíše zájem o privatizaci obecního bytového fondu. Žádné město neuvádí, že o privatizaci zájem není. Pouze v Ostravě uvádějí 2 MO, že není zájem o privatizaci.
Tři čtvrtiny měst nerozlišují při privatizaci obecního bytového fondu úroveň technického stavu domů. Pouze město Svitavy a MČ Starý Lískovec v Brně dává při privatizaci obecního bytového fondu přednost privatizaci domů v dobrém technickém stavu po rekonstrukci. Město Havířov dává při privatizaci obecního bytového fondu přednost privatizaci domů v dobrém technickém stavu, stejně tak jako MO Polanka nad Odrou a MO Hrabová v Ostravě a MO Neštěmice v Ústí nad Labem.
Mapy č. 2 – 7 „Přehled počtu obecních bytů v roce 1991, ke konci roku 2000 a ke konci roku 2001“ ve vybraných městských částech hlavního města Prahy, ve vybraných městských částech města Brna, ve vybraných městských obvodech města Ostravy, v městských obvodech města Ústí nad Labem, ve vybraných městských obvodech města Plzně a ve vybraných městech ukazují názorně postup a současný stav privatizace.
Výsledky dotazníkové akce z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, v Brně, v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Plzni, tak i v ostatních vyhodnocovaných městech a lze tudíž předpokládat obdobnou situaci v celé ČR. Pro informaci lze uvést:
Problematika komunálního bydlení je zpracovávána na základě dotazníkových akcí a jejich vyhodnocování již od roku 2000, kdy byly sledovány údaje za roky 1998 a 1999, šetření v roce 2001 sledovalo danou problematiku v letech 1999 a 2000 a letošní průzkum mapoval situaci v letech 2000 a 2001.
Provedená šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace dávají možnost srovnání vývoje dynamiky tohoto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby a ukazují, jak asi bude tento proces pokračovat. Výsledky šetření jsou cenným podkladem pro práci Odboru bytové politiky MMR.
Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření je k dispozici na MMR a ÚÚR. Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2000, 2001) provedené v roce 2002 budou k dispozici na www stránkách Ústavu územního rozvoje.
Začátkem roku 2003 bude dotazníková akce dle požadavků Ministerstva pro místní rozvoj opět zopakována. Předpokládá se stejný vzorek oslovených měst a dle dohody se zadavatelem obdobné otázky dotazníku. Pro jejich formulaci budou využity zkušenosti z předchozích šetření.
Úkol je již zařazen do stálých činností Ústavu územního rozvoje, to znamená, že se pravidelně každý rok opakuje. Navazuje na koncepci bydlení a závěry tohoto úkolu jsou součástí materiálů, kterých je využíváno při hodnocení bytové politiky.
Zadavatel MMR – Odbor bytové politiky i řešitelský kolektiv ÚÚR děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a poskytnutím potřebných podkladů přispěli ke zpracování závěrečné zprávy, která postihuje současnou situaci v obecním bytovém fondu.
Mapa č. 1: Přehled oslovených měst.