Česky English Deutsch Francais

Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (1999, 2000)

Za MMR - Odbor bytové politiky: Mgr. Jaroslav Kubečka, Ing. Blanka Burdová
Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ludmila Rohrerová

Ústav územního rozvoje Brno zopakoval v roce 2001 dotazníkovou akci za účelem získání dalších aktuálních informací o změnách v obecním bytovém fondu pro Ministerstvo pro místní rozvoj. V tomto roce byla oslovena Praha, 16 statutárních a 25 dalších větších měst nad 10 000 obyvatel a 1 město pod 10 000 obyvatel – viz Mapa č. 1. Jednalo se o opakovaný průzkum okruhů otázek, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem, a to privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním bytu, náklady na správu bytového fondu a další doplňující fakultativní údaje.

Ve fakultativní části dotazníku byly zahrnuty některé otázky týkající se například softwaru používaného pro evidenci obecního bytového fondu, metod pro vyhodnocení technického stavu domu, systému evidence žádostí o přidělení obecního bytu, neoprávněně obsazených obecních bytů, problému bytových náhrad, restitucí a vzniku nových bytových jednotek přeměnou prázdných nebytových prostor.

V dotazníkovém šetření bylo posouzeno s aktivním přispěním oslovených měst celkem 347 984 bytů, což představuje 9 % z celkového počtu 3 828 912 všech trvale obydlených bytů v ČR. V současné době nejsou z předběžných výsledků SLDB 2001 ještě vyčleněny počty obecních bytů.

Hlavní problematikou, na kterou byl uvedený průzkum zaměřen, bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů po převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2000.

Privatizace obecního bytového fondu ve vybraných městech

Vývoj privatizace obecního bytového fondu ve vztahu k celkovému počtu bytů ve vybraných městech je zřejmý z grafu č. 1 a č. 2 "Změny v bytovém fondu vybraných měst vlivem privatizace obecních bytů v letech 1991–2000".

Grafy nezachycují sledovanou problematiku v Praze, neboť počty bytů bylo třeba nasčítat z údajů od MHMP a od jednotlivých městských částí. Ty však nebyly zcela kompletní. Rovněž administrativní členění hlavního města se od Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 změnilo.

Graf č. 1
Graf 1

V grafu č. 1 je zachycena situace v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem a v dalších 25 větších městech, a to: Plzni, Olomouci, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Pardubicích, Zlíně, Mostu, Frýdku-Místku, Teplicích, Chomutově, Přerově, Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi, Třinci, Třebíči, Znojmě, Chebu, Hodoníně, Uherském Hradišti, Otrokovicích, Svitavách, Českém Krumlově, Kyjově, Velkém Meziříčí a Valticích.

V roce 1991 činil počet obecních bytů z celkového počtu bytů v tomto roce ve vybraných městech 39,0 %. Počet ostatních bytových jednotek tvořil 61,0 %.

Z celkového počtu bytů ve vybraných městech v roce 1991 bylo do konce roku 2000 zprivatizováno 15,8 % bytů, tzn., že počet obecních bytů poklesl na 23,2 %.

Graf č. 2
Graf 2

V grafu č. 2 je pro porovnání zachycen stav v obecním bytovém fondu ve výše uvedených 25 větších městech bez zohlednění Brna, Ostravy a Ústí nad Labem.

V roce 1991 činil počet obecních bytů z celkového počtu bytů v tomto roce ve vybraných městech 39,9 %. Počet ostatních bytových jednotek tvořil 60,1 %.

Z celkového počtu bytů ve vybraných městech v roce 1991 bylo do konce roku 2000 zprivatizováno 20,1 % bytů, tzn., že počet obecních bytů poklesl na 19,8 %.

Stanovení úbytku v počtu obecních bytů v průběhu privatizace vzhledem k původnímu počtu bytů, které dostala vybraná města do svého vlastnictví v roce 1991, ukazuje graf č. 3 "Změny v obecním bytovém fondu vybraných měst vlivem privatizace obecních bytů v letech 1991–2000 a předpokládaný stav po ukončení privatizace", a to souhrnně pro Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem a ostatních 25 měst.

Dále tuto situaci doplňují grafy č. 4 – 8 "Změny v obecním bytovém fondu vlivem privatizace obecních bytů v letech 1991–2000" hlavního města Prahy, Brna, Ostravy, Ústí nad Labem a vybraných měst.

Poslední sloupec v grafech č. 4 – 8 znázorňuje předpokládaný stav po ukončení privatizace (rok 2005).

Graf č. 3
Graf 3
Graf č. 4
Graf 4
Graf č. 5
Graf 5
Graf č. 6
Graf 6
Graf č. 7
Graf 7
Graf č. 8
Graf 8

V Praze:

  • V období od roku 1991 do konce roku 1999 došlo k 34 % úbytku komunálních bytů.
  • V období od roku 1991 do konce roku 2000 došlo již k 37 % úbytku komunálních bytů.

Z celkového počtu obecních bytů zprivatizovaných od roku 1991 ke konci roku 2000 jich 93 % bylo zprivatizováno v období od roku 1991 do konce roku 1999 a 7 % jich bylo zprivatizováno v průběhu roku 2000.

V Brně:

  • V období od roku 1991 do konce roku 1999 došlo k 5 % úbytku komunálních bytů.
  • V období od roku 1991 do konce roku 2000 došlo již k 7 % úbytku komunálních bytů.

Z celkového počtu obecních bytů zprivatizovaných od roku 1991 ke konci roku 2000 jich 80,6 % bylo zprivatizováno v období od roku 1991 do konce roku 1999 a 19,4 % jich bylo zprivatizováno v průběhu roku 2000.

V Ostravě:

  • V období od roku 1991 do konce roku 1999 došlo k 28 % úbytku komunálních bytů.
  • V období od roku 1991 do konce roku 2000 došlo již k 34 % úbytku komunálních bytů.

Z celkového počtu obecních bytů zprivatizovaných od roku 1991 ke konci roku 2000 jich 82,4 % bylo zprivatizováno v období od roku 1991 do konce roku 1999 a 17,6 % jich bylo zprivatizováno v průběhu roku 2000.

V Ústí nad Labem:

  • V období od roku 1991 do konce roku 1999 došlo k 62 % úbytku komunálních bytů.
  • V období od roku 1991 do konce roku 2000 došlo již k 71 % úbytku komunálních bytů.

Z celkového počtu obecních bytů zprivatizovaných od roku 1991 ke konci roku 2000 jich 87,6 % bylo zprivatizováno v období od roku 1991 do konce roku 1999 a 12,4 % jich bylo zprivatizováno v průběhu roku 2000.

V ostatních 25 městech:

  • V období od roku 1991 do konce roku 1999 došlo k 42 % úbytku komunálních bytů.
  • V období od roku 1991 do konce roku 2000 došlo již k 50 % úbytku komunálních bytů.

Z celkového počtu obecních bytů zprivatizovaných od roku 1991 ke konci roku 2000 jich 83,2 % bylo zprivatizováno v období od roku 1991 do konce roku 1999 a 16,8 % jich bylo zprivatizováno v průběhu roku 2000.

Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných letech včetně odhadu dalšího vývoje je znázorněn v grafu č. 9 - "Postup privatizace obecního bytového fondu v letech 1991– 2000 a předpokládaný stav po ukončení privatizace v roce 2005". Graf vypovídá o vývoji v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem a v ostatních 25 vyhodnocovaných městech. Vzhledem k tomu, že ne všechna města (případně městské části či obvody) uvedla časovou představu o dokončení privatizace obecních bytových jednotek, lze předpokládat prodloužení procesu privatizace oproti předloženému grafickému znázornění (rok 2005).

Graf č. 9
Graf 9

Pokud jde o obecné poznatky z privatizace obecního bytového fondu, většina respondentů shodně s loňským průzkumem uvedla, že již začala privatizovat obecní bytový fond a hodlá v současné vlně privatizace pokračovat. Existují i taková města, která již obecní bytový fond zprivatizovala, a proto v současné vlně privatizace již pokračovat nebudou - Třebíč, Most. V podstatě dokončena je privatizace v Teplicích, Kroměříži a Otrokovicích. Doposud s privatizací obecního bytového fondu nezačaly a ani s ní nehodlají začít 1 MČ v Praze a 5 MO v Ostravě.

Ve městech je o privatizaci obecního bytového fondu vesměs zájem.

Města většinou obecní bytový fond privatizují bez ohledu na úroveň jeho technického stavu, případně v horším technickém stavu. Pouze MO Ostrava–Hrabová, MČ Brno–Jundrov a město Havířov uvádí, že privatizují domy v dobrém technickém stavu. MČ Praha 3 a Svitavy uvádí, že privatizují domy v dobrém technickém stavu po rekonstrukci.

Mapy č. 2 – 6 "Přehled počtu obecních bytů v roce 1991, ke konci roku 1999 a ke konci roku 2000" ve vybraných městských částech hlavního města Prahy, ve vybraných městských částech města Brna, ve vybraných městských obvodech města Ostravy, v městských obvodech města Ústí nad Labem a ve vybraných městech ukazují názorně postup a současný stav privatizace.

Výsledky z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu, plateb a nákladů spojených s užíváním bytů

Výsledky z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, tak v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem i ostatních vyhodnocovaných městech. Pro informaci lze uvést:

  • Počet bytových domácností, které uskutečnily výměnu bytů v rámci obecního bytového fondu, činil za sledované období 1999 a 2000 v průměru 2,2 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet přechodů nájmu v rámci obecního bytového fondu činil za sledované období 1999 a 2000 v průměru 2,1 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet nově přidělených obecních bytů v nových, ve volných nebo uvolněných bytech s nově vzniklým nájmem za sledované období 1999 a 2000 byl v průměru poměrně nízký, netvořil ani 2 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet právně volných bytů za sledované období 1999 a 2000 se pohyboval v průměru na úrovni cca 1 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet žalob o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu dle § 711, odst. 1 občanského zákoníku se za sledované období 1999 a 2000 pohyboval v průměru na úrovni cca 1 % z celkového počtu obecních bytů. Dále vyplynulo, že počet podaných žalob na výkon rozhodnutí vyklizením bytu dle § 340 - 2 občanského soudního řádu a počet uskutečněných soudních rozhodnutí o vystěhování z důvodu neplacení nájemného a/nebo služeb tvořil jen několik desetin procenta (0,3 %) z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet neplatičů nájmu a/nebo služeb v roce 1999 je znázorněn v grafu č. 10 "Podíl neplatičů (nájmu a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů v roce 1999" a situaci v roce 2000 uvádí graf č. 11. Počet neplatičů za sledované období 1999 a 2000 činil v průměru 31 % z celkového počtu obecních bytů.
Graf č. 10
Graf 10
Graf č. 11
Graf 11
  • Průměrný počet přechodných dlužníků za sledované období 1999 a 2000 činil 14,5 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Průměrné předepsané čisté nájemné za sledované období 1999 a 2000 činilo 1 381 Kč/b.j./měsíc a mělo ve sledovaných letech vzrůstající tendenci.
  • Průměrné předepsané platby za služby za sledované období 1999 a 2000 činily 1 539 Kč/b.j./měsíc.
  • Průměrný dluh na předepsaném nájemném za sledované období 1999 a 2000 činil 157 Kč/b.j./měsíc a měl ve sledovaných letech vzrůstající tendenci.
  • Průměrný dluh na předepsaných platbách za služby za sledované období 1999 a 2000 činil 140 Kč/b.j./měsíc a měl ve sledovaných letech vzrůstající tendenci.
  • Regulované nájemné uplatňovala města ve sledovaném období 1999 a 2000 u cca 96 % obecních bytů, věcně usměrňované nájemné u cca 2 % bytů a smluvní nájemné u cca 2 % obecních bytů – viz Graf č. 12.
  • Průměrné náklady měst na správce obecních bytů činily za sledované období 1999 a 2000 123 Kč/b.j./měsíc. V případě, že si města spravovala obecní byty sama, činily náklady na správu obecních bytů za stejné sledované období 161 Kč/b.j./měsíc. Náklady na správce či správu obecních bytů vykazují ve sledovaných letech vzrůstající tendenci.
Graf č. 12
Graf 12

Provedené šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace v roce 2000 a v roce 2001 dává možnost srovnání vývoje dynamiky tohoto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby, přičemž tento proces není ještě ukončen. Výsledky šetření jsou cenným podkladem pro práci Odboru bytové politiky MMR.

Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření je k dispozici na MMR a ÚÚR. Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (1999, 2000) provedené v roce 2001 budou k dispozici na www stránkách Ústavu územního rozvoje.

Začátkem roku 2002 bude dotazníková akce dle požadavků Ministerstva pro místní rozvoj opět zopakována. Předpokládá se stejný vzorek oslovených měst a dle dohody se zadavatelem téměř shodné otázky dotazníku.

Zadavatel MMR – Odbor bytové politiky i řešitelský kolektiv ÚÚR děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a poskytnutím potřebných podkladů přispěli ke zpracování závěrečné zprávy, která postihuje současnou situaci v obecním bytovém fondu.

Mapa č. 1: Přehled oslovených měst.

Mapa č. 2: Přehled počtu obecních bytů v roce 1991, ke konci roku 1999 a ke konci roku 2000 ve vybraných městských částech hl. města Prahy.

Mapa č. 3: Přehled počtu obecních bytů v roce 1991, ke konci roku 1999 a ke konci roku 2000 ve vybraných městských částech města Brna.

Mapa č. 4: Přehled počtu obecních bytů v roce 1991, ke konci roku 1999 a ke konci roku 2000 ve vybraných městských obvodech města Ostravy.

Mapa č. 5: Přehled počtu obecních bytů v roce 1991, ke konci roku 1999 a ke konci roku 2000 v městských obvodech města Ústí nad Labem.

Mapa č. 6: Přehled počtu obecních bytů v roce 1991, ke konci roku 1999 a ke konci roku 2000 ve vybraných městech.

TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 9. 1. 2012 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2025