Na základě společného jednání zástupců Jihomoravského krajského úřadu a zástupců Ústavu územního rozvoje bylo iniciováno pokračování prací na „Monitoringu geografického vymezení a funkčnosti mikroregionů v Jihomoravském kraji“ jeho druhou etapou.
Úkolem druhé etapy je především zpracování katalogu mikroregionů a stanovení disparit mikroregionů na základě vybraných ukazatelů. Hodnocení disparit mikroregionů je zpracováno na základě hodnocení vybraných ukazatelů poskytnutých ČSÚ a úřady práce.
Data se však nepovedlo zajistit v plné požadované výši a data požadovaná z finančního úřadu nebyla poskytnuta vůbec. Při hodnocení disparit bylo tedy pracováno pouze s ukazateli, které byly k dispozici. Velkým nedostatkem je zejména absence ekonomických ukazatelů, nutných k objektivnímu hodnocení situace v jednotlivých mikroregionech.
Různorodost podmínek v jednotlivých mikroregionech způsobuje mnohdy významné rozdíly v jejich ekonomické úrovni. Nestejné jsou šance obyvatel také pokud jde o uplatnění na trhu práce, úroveň a dostupnost veřejných služeb a v jiných oblastech života obyvatel.
Vedle dílčích disparit, týkajících se většinou jednoho faktoru ekonomického rozvoje, existují disparity, které znamenají všeobecnou slabost mikroregionů a neschopnost řešit své rozvojové problémy vlastními silami. Je vhodné reagovat na tyto nerovnosti disparity tak, aby docházelo k postupnému vyrovnávání rozvojových šancí jednotlivých mikroregionů a to především podporou podnikání.
Hodnocení disparit mikroregionů je zpracováno na základě hodnocení vybraných ukazatelů. Jde vesměs o data, kterými disponuje ČSÚ a úřady práce.
Ukazatel míra atraktivity pro cestovní ruch není běžně k dispozici. Tento ukazatel byl převzat z prací ÚÚR zejména z důvodu, že nebyly z dispozici žádné jiné ukazatele, které by vypovídaly o vhodnosti obcí a mikroregionů pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu.
Pro všechny výše uvedené ukazatele bylo zpracováno kartografické vyhodnocení. Jako příklad uvádíme některé vybrané kartogramy.
Lze konstatovat, že výrazně nejlepší je situace je u mikroregionů v jižní a v jihozápadní části kraje. Pouze 10 z celkového počtu 46 mikroregionů, má index stáří vyšší než 1 a má tedy vyšší podíl obyvatel do 15 let než obyvatel nad 60 let. Všechny mikroregiony s hodnotu vyšší než 1 se nacházejí právě v jižní a jihozápadní části kraje. Výjimkou jsou pouze mikroregiony Hájek a Malá Haná. Nejlépe je na tom mikroregion Jevišovka s hodnotou 1,44 a dále potom mikroregiony Niva a Hrušovansko s hodnotami 1,25 a 1,22.
Naopak nejnižších hodnot dosahují mikroregiony v severní a severozápadní části kraje. Nejhorší je situace v mikroregionu Černohorsko s hodnotou 0,70 a dále potom v mikroregionech Kahan a Drahanská vrchovina s hodnotou 0,73. Celkem 39 ze 46 mikroregionů má index stáří vyšší než je hodnota za Jihomoravský kraj, která činí 0,84.
Saldo migrace je, obdobně jako přirozený přírůstek, vykazováno na 1000 obyvatel středního stavu. Saldo migrace pro celý kraj činí 0,71/ 1000 obyvatel, což znamená, že kraj .má za posledních 5 let spíše imigrační charkter. Nejvýrazněji imigrační charakter má přitom mikroregion Černohorsko s hodnotou 22,61. S velkým odstupem následuje mikroregion Ponávka s hodnotou 14,38. Mikroregiony Domašovsko a Deblín vykazují hodnoty vyšší než 10. Jedná se přitom téměř o sousední mikroregiony, ležící v severozápadním zázemí Brna. Dalších 32 mikroregionů vykazuje hodnotu lepší, než je hodnota za celý kraj.
Nejvýrazněji emigračním je naopak mikroregion Vranovsko s hodnotou -5,55 a mikroregion Olešnicko s hodnotou -5,09. Následuje mikroregion Hodonínsko s hodnotou téměř -3 a dále mikroregiony Svitava, LVA, Horňácko a Větrník, které mají saldo migrace nepříznivější než 1. Horší hodnoty, než je průměr kraje, dosahují již jen mikroregiony Nový Dvůr a Moravskokrumlovsko.
Míra podnikatelské aktivity v kraji dosahuje hodnoty 20,59 %. Jen 3 mikroregiony dosahují vyšších hodnot než je průměr kraje. Jedná se o mikroregiony Ponávka s 23,57 %, Hodonínsko s 21,27 % a LVA s 21,07 %. Průměru kraje se dále blíží mikroregiony Domašovsko, Mikulovsko, Hustopečsko a Kloboucko, Vranovsko a Strážnicko. Z výčtu je patrné, že se v mnoha případech jedná o mikroregiony vhodné k podnikání v oblasti rekreace a cestovního ruchu.
Nejnižší hodnoty dosahuje mikroregion Malá Haná s hodnotou 10,98 % , která je jen o málo vyšší než je polovina průměru kraje. Následují mikroregiony Moštěnka, Kahan, Koválov, Niva Olešnicko a Svitava, které nedosahují ani 15 %. Mikroregiony se nacházejí spíše v severní části kraje nebo v oblastech s nevhodnými podmínkami pro podnikání, zejména v rekreaci a cestovním ruchu.
Obdobně jako v případě neobydlených domů je vysoký podíl neobydlených bytů zejména v severní části kraje s výjimkou Černohorska a dále potom v několika mikroregionech na Znojemsku a v mikroregionu Drahanská Vrchovina a Horňácko. Vysoký podíl neobydlených bytů je důkazem menší atraktivity území z hlediska trvalého života. Nejvyšší podíl neobydlených bytů a sice 30,06% je v mikroregionu Sever Znojemska. V mikroregionech Vranovsko, Moravia, Olešnicko, Podyjí, Drahanská Vrchovina, Lysycko-Kunštátsko, Lomnicko Domašovsko a Deblín mají podíl neobydlených bytů vyšší než 20%. Dalších 28 mikroregionů má podíl neobydlených bytů vyšší, než je krajský průměr, který činí 10,90 %.
Nejnižší podíl neobydlených bytů má naopak Hodonínsko s 6,51 %. Následují mikroregiony LVA, Jih, Nový Dvůr, Mikulovsko a Černohorsko, které mají méně než 10% neobydlených bytů.
Krajský průměr podílu zemědělské půdy je 60,44 %, což přibližně odpovídá průměru mikroregionů. Vyšší podíl zemědělské půdy mají přitom mikroregiony v jižní části kraje. Nejvyšší podíl zemědělské půdy má Hájek s 85,32 % a Melicko s 85,30 %. Následují mikroregiony Miroslavsko, Cezava, Větrník, Jevišovka, Koválov, Hrušovansko a Niva, které mají podíl zemědělské půdy vyšší než je 80 %.
Naopak nejnižší podíl zemědělské půdy má mikroregion Ponávka s 19,71 %. S velkým odstupem následuje Hodonínsko, kde je nízký podíl zemědělské půdy způsoben zařazením Hodonína s vysokým podílem zastavěné půdy do mikroregionu. V ostatních obcích mikroregionu je podíl zemědělské půdy poměrně vysoký. Dále následují mikroregiony Moravský Kras a Drahanská Vrchovina, které mají podíl zemědělské půdy nižší než 40 %. Dalších 9 mikroregionů má podíl zemědělské půdy téměř 50 %. Padesátiprocentní podíl zemědělské půdy má mikroregion Lysicko-Kunštátsko.
Podíl lesní půdy celého kraje je 27,76 %. Nejvyšší a nejnižší hodnoty jednotlivých mikroregionů jsou od této hodnoty značně odlišné.
Nejnižší podíl lesních ploch vykazuje mikroregion Melicko s hodnotou jen 2,29 %. Následují mikroregiony Koválov, Cezava a Jih s hodnotami mezi 4 % a 5 %.
Nejvyšší podíl lesní půdy má naopak mikroregion Ponávka s 73,39 % lesů. Následují Domašovsko, Drahanská vrchovina, Moravský kras a Lomnicko ve kterých je podíl lesní půdy vyšší než 50%. U dalších 18 mikroregionů je podíl lesní půdy vyšší než činí průměr celého kraje.
Vyšší podíl orné půdy mají mikroregiony v jižní, východní a jihovýchodní části kraje.
Nejvyšší je podíl orné půdy přitom v mikroregionu Niva, kde činí celých 96,24 %. Následují mikroregiony Hájek, Větrník a Hrušovansko s více než 95 % orné půdy. Dalších 11 mikroregionů má podíl orné půdy vyšší než 90 %. Většina těchto mikroregionů je na Znojemsku. Dalších 24 mikroregionů má ještě vyšší podíl orné půdy než je průměr kraje, který činí 84,17 %.
Nejnižší podíl orné půdy má naopak mikroregion Ponávka s 55,90 % orné půdy. Následují mikroregiony Horňácko, Strážnicko a Lomnicko s méně než 65 % orné půdy.
Ukazatel ekologické stability území pro území celého kraje je 0,71, což znamená, že převažují plochy spíše nestabilní nad plochami stabilními. Nejstabilnějším územím z ekologického hlediska je území mikroregionu Ponávka s hodnotou ukazatele 6,52. Následující mikroregiony mají velký odstup od této hodnoty. Jedná se o mikroregion Lomnicko s hodnotou 2,44 a dále mikroregiony Moravský Kras, Drahanská Vrchovina, Porta a Boskovicko, jejichž hodnoty se pohybují okolo 2.
Naopak nejnižší hodnoty dosahuje mikroregion Hájek s 0,11 a dále mikroregiony Větrník Miroslavsko, Melicko, Cezava, Hrušovansko, Niva a Jevišovka, u kterých hodnota ukazatele nedosahuje ani hodnoty 0,2.
Nejlepší přírodní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu má mikroregion Lomnicko hodnotou 60,43. Následují mikroregiony Olešnicko, Letovicko, Moravský kras a Lysicko- Kunštátsko, jejichž dosažená hodnota vhodnosti přírodního prostředí pro rekreaci je vyšší než 50.
Naopak nejnižších hodnot dosahují zejména zemědělsky intenzivně využívané mikroregiony jižně od Brna. Nejméně je to v případě mikroregionu Koválov s hodnotou 17 a dále u mikroregionu Jih s hodnotou 18,44. Hodnotu menší než 20 dosahuje ještě mikroregion Hájek, ležící východně od Brna s 19,26 a následuje sousední mikroregion Větrník s 20,03. Nízkých hodnot dosahují rovněž některé mikroregiony Znojemska a sice Miroslavsko, Niva, Hrušovansko a Moravia.
Při hodnocení jednotlivých mikroregionů byl zvolen postup pracující s dílčími skupinami ukazatelů.
U většiny ukazatelů byly použity stavové veličiny k jednomu datu a sice k 31.12.2001.
V případě některých ukazatelů byly použity delší časové řady. Záměrem bylo postihnout delší časové úseky, reprezentované průměrnými hodnotami. Na základě pětiletých časových řad byly konstruovány pětileté průměry. Pětiletý průměr byl použit v případě přirozeného přírůstku a migračního salda.
Ukazatele byly v dalším zpracování transformovány do podoby skupin ukazatelů, jejichž hodnoty byly vyjádřeny bodovým ohodnocením. Jedná se o následující 4 kombinované ukazatele které byly dále vyhodnoceny a vyjádřeny formou kartogramů.
tvořený následujícími základními ukazateli:
Nejvyšší hodnoty lidského potenciálu dosáhl mikroregion Ponávka s 32 body. Mikroregion má vzhledem k vysoké imigraci obyvatelstva dobrou věkovou strukturu a kvalifikační strukturu. Dobrý výsledek mikeroregionu je jistě způsoben i polohou v bezprostředním zázemí Brna a dobrou dopravní polohou. Následuje mikroregion Hodonínsko s 31 body. V tomto mikroregionu je výsledek ovlivněn existencí velkého města. 25 a více bodů dosáhly mikroregiony LVA, Boskovicko, Domašovsko a Mikulovsko.
Nejnižší hodnoty dosáhl naopak mikroregion Moštěnka s pouhými 7 body. Tento mikroregion v jihovýchodní části kraje je špatně dostupný, má vysokou míru dlouhodobé nezaměstnanosti a špatnou možnost pracovního uplatnění. Všechny tyto faktory vedou ke skutečnosti, že mikroregion neláká kvalifikované mladé obyvatelstvo. Jedná se tedy o uzavřený kruh. špatného bodového ohodnocení dosáhly rovněž dva mikroregiony Znojemska a sice Sever Znojemska a Niva s 11 a 13 body. Situace je zde v mnohém podobná předchozímu mikroregionu. 13 bodů charakterizuje rovněž mikroregion Větrník. Další mikroregiony s nízkým lidským potenciálem se nacházejí zejména na Znojemsku.
tvořená následujícími základními ukazateli:
Nejlepší situace na trhu práce, tedy relativně nízká míra nezaměstnanosti, nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti a přijatelný poměr mezi počtem nezaměstnaných a volných pracovních míst je u mikroregionu Ponávka. Tato situace je jistě ovlivněna především polohou mikroregionu v bezprostředním zázemí města Brna. Dobrá je rovněž situace v mikroregionech Boskovicko, Černohorsko, Svitava, Čebínka, Lysycko-Kunštátsko a Moravský kras severně od Brna.
Z mikroregionů, ležících na jih od Brna, je nejlepší situace u mikroregionů Kloboucko, Miroslavsko, Moravskokrumlovsko, Jevišovka a Hustopečsko.
Nejhorší je naopak situace v mikroregionech Hodonínsko a Moštěnka v jihovýchodní části kraje. Špatná je rovněž situace v dalších mikroregionech jihovýchodu a sice v mikroregionech Horňácko, Severovýchod a Nový Dvůr. Lze tedy konstatovat, že situace je špatná v celé jihovýchodní části kraje. Kromě výše jmenovaných lokalit je třeba jako problémovým věnovat pozornost zejména mikroregionům Mikulovsko, Podyjí a Kahan.
tvořená následujícími základními ukazateli:
Nejhorší předpoklady pro rekreaci a cestovní ruch z hlediska přírodních předpokladů mají podle očekávání převážně zemědělské mikroregiony na jihu a jihovýchodě kraje. Jedná se zejména o mikroregiony Jih, Koválov, Hrušovansko, Niva a Nový Dvůr.
Nejlepší předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace mají z hlediska přírodního prostředí naopak mikroregiony v severní části kraje. S poměrně velkým odstupem dosahuje přitom nejlepší hodnoty mikroregion Lomnicko a 43 body. Následují dále mikroregiony Ponávka, Lysycko-Kunštátsko, Moravský kras a Drahanská vrchovina, které dosáhly více než 35 bodů. Rovněž další mikroregiony s vysokým počtem dosažených bodů jsou situovány v severní, severozápadní a severovýchodní části kraje. Jedná se o mikeroregiony Drahanská vrchovina, Letovicko, Boskovicko, Olešnicko, Porta, Deblín a Domašovsko s více než 30-ti body.
tvořená následujícími absolutními ukazateli:
Obecně lze konstatovat, že lepší je situace v jižní části kraje a zejména potom v pruhu, táhnoucím se od Brna na jih k hranicím s Rakouskem.
Nejlepšího bodového ohodnocení dosáhl mikroregion Jih s 41 body. Jedná se o mikroregion v blízkém zázemí Brna. Velmi dobré podmínky jsou rovněž v sousedících mikroregionech Koválov a Cezava s 37 a 36 body. Stejného bodového ohodnocení jako Cezava dosáhly dále i mikroregiony LVA, Rokytnice a Nový Dvůr. Rovněž další mikroregiony , které vykazují dobré podmínky pro trvalé bydlení se nacházejí v jižní části kraje nebo v blízkém zázemí Brna. Velmi dobrého ohodnocení dosáhl mikroregion Hodonínsko, který je hned na druhém místě s 39 body. V případě tohoto mikroregionu je výsledek, obdobně jako v případě některých dalších posuzovaných ukazatelů ovlivněn zařazením Hodonína jako velkého sídla, bývalého okresního města do mikroregionu.
Naopak jako nejméně atraktivní k životu se jeví mikroregiony na Znojemsku.a sice Vranovsko s pouhými 13 body a Sever Znojemska s 15 body. Rovněž další mikroregiony s malou atraktivitou pro trvalé bydlení se nacházejí na Znojemsku. Jedná se o mikroregiony Při formanské cestě, Moravia a Podyjí. Nepříznivé jsou rovněž podmínky v mikroregionu Lomnicko v severozápadní části kraje. Jedná se vesměs o dopravně špatně dostupné mikroregiony a mikroregiony v okrajových částech kraje.