Česky English Deutsch Francais

Monitoring mikroregionů 2004

Z provedeného monitoringu v roce 2004 vyplývá několik základních poznatků:

  • Převážná většina evidovaných mikroregionů má právní formu svazku obcí (dle § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Evidovány jsou však i zájmová sdružení právnických osob (dle § 20 písm. f až § 20 písm. j Občanského zákoníku). V některých případech se vyskytuje i jiná forma mikroregionů, případně mikroregiony, které fungují bez jakéhokoliv právního ustavení.
  • Předmět činnosti mikroregionu je většinou v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Eviduje se zejména vztah k rozsahu činností, vymezených v § 50 tohoto zákona. Převážná většina mikroregionů vykazuje předmět své činnosti v plném rozsahu výše uvedeného zákona.
  • Pohyb evidovaný při vzniku a zániku mikroregionů v jednotlivých letech a změny v územním vymezení jsou stále poměrně značné.
  • Do mikroregionů je rovněž zapojen stále vyšší počet obcí. Oproti očekávání se zvýšil i počet obcí, které jsou zapojené do dvou a tří mikroregionů. Počet obcí ve čtyřech mikroregionech se snížil ze dvou na pouze jednu.
  • Vysoké procento mikroregionů má v současné době zpracováno aktuální rozvojový dokument pro svoje území, nebo takový dokument pořizuje.
  • Na zpracování dokumentů se stále nejvíce podílejí soukromé firmy a na druhém místě jsou to rozvojové agentury. Jejich celkový podíl na zpracovaných dokumentech je územně velmi diferencován.
  • Návrhové období dokumentů je nejčastěji stanoveno do roku 2006-20010. Časové horizonty jsou však velmi rozmanité a nejzazší byl evidován do roku 2022.
  • Obecně lze konstatovat, že v poslední době vznikající mikroregiony mají stále častěji komplexní charakter a jsou zaměřeny na komplexní rozvoj mikroregionu.
  • Na mnoha místech docházelo i v roce 2004 k překryvům jednotlivých mikroregionů, které byly mnohdy vícečetné (jedna obec byla evidována max. ve 4 mikroregionech).
  • Průměrný počet obcí v mikroregionu je 11,51 obce. Je to však velmi hypotetický počet, neboť velikost mikroregionů je velmi rozdílná.
  • Oproti roku 2003 vzrostl počet obcí zapojených do mikroregionů.
  • Narostl bohužel i počet obcí zařazených do více mikroregionů, tedy do 2 a 3 mikroregionů.

Hranice mikroregionu:

Prověřován byl rovněž vztah územního vymezení mikroregionu, správního obvodu příslušné pověřené obce a správního obvodu obce s rozšířenou působností. Lze konstatovat, že soulad těchto hranic je poměrně malý.

U všech mikroregionů, které tuto otázku zodpověděli nepřesahují hranice mikroregionu území správního obvodu příslušné pověřené obce u 150 mikroregionů.

Hranice přesahují hranice území správního obvodu příslušné pověřené obce a nepřesahují hranice správního obvodu obce s rozšířenou působností u 71 mikroregionů.

Hranice přesahují hranice správního obvodu pověřené obce i obce s rozšířenou působností: 137. Oproti celkem 208 mikroregionům, které tyto hranice nepřekračují.

V několika případech, které nejsou četné (celkem 32 mikroregionů z téměř 500 evidovaných) dochází k přesahu mikroregionů přes krajské hranice.

V souladu s požadavky Ministerstva vnitra jsou v databázi dále evidovány informace o případném dalším postupu členských obcí v rámci daného mikroregionu a dalším prohloubení meziobecní spolupráce. Pozornost je věnována případnému společnému postupu v rámci mikroregionu při zajišťování řádného výkonu veřejné správy při plnění úkolů obcí v samostatné působnosti. Obecně lze konstatovat, že mikroregiony dovedou na tyto otázky obtížně odpovídat a jejich nezodpovězenost byla z celého dotazníku nejvyšší. Mikroregiony zhruba v polovině případů odpovídají na otázky kladně. I v tomto případě je reakce mikroregionů výtazně územně diferencovaná podle jednotlivých krajů.

Kartogramy

Kartogram č. 1: Mikroregiony v ČR

Na kartogramu je možno srovnat hranice mikroregionů s hranicemi ORP.

Seznam obcí v mikroregionech podle čísel uvedených v kartogramu(xls 59kB)

Je zde rovněž počet obcí v jednotlivých mikroregionech a počet obyvatel mikroregionů.

Kartogram 1

Kartogram č. 2: Mikroregiony podle právní formy vzniku

Naprostá většina mikroregionů má právní formu svazku obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

Kartogram 2

Kartogram č. 3: Mikroregiony podle stavu SRD

Poměrně vysoký podíl mikroregionů má zpracován aktuální rozvojový dokument. A mnohé mikroregiony rozvojový dokument připravují. U nově vzniklých mikroregionů je nejčastěji evidována odpověď – zpracovává se, připravuje se. Některé mikroregiony uvádějí existenci neaktuálního rozvojového dokumentu.

Kartogram 3

Kartogram č. 4: Mikroregiony podle zpracovatelů SRD

Nejčastějším zpracovatelem stále zůstává odborná firma. Na druhém místě je rozvojová agentura. Fyzická osoba je nejvíce zastoupena v kraji Středočeském a v ostatních krajích jen ojediněle.

Kartogram 4

Kartogram č. 5: Mikroregiony podle návrhového období

U této otázky je poměrně vysoká nezodpovězenost. Nejčastěji je návrhové období do roku 2006 a 2010. Nejdelší časový horizont má mikroregion v Královéhradeckém kraji a sice do roku 2022.

Kartogram 5

Kartogram č. 6: Zřízení pečovatele, poradce

Odpověď ano a ne je v podstatě v rovnováze. Asi největší počet mikroregionů počítá, že tuto funkci bude vykonávat fyzická osoba za úhradu.

Kartogram 6

Kartogram č. 7: Společný postup obcí mikroregionu

Zodpovězenost je velmi nízká. Nejčastěji se předpokládá společný postup v oblasti právních služeb přípravy obecně závazných vyhlášek a dále v oblasti vedení účetnictví a přípravy společných rozpočtů. Velmi častá je kombinace dvou i více variant.

Kartogram 7

Kartogram č. 8: Vztah mikroregionů k zřizování společného zařízení veřejných služeb

Zodpovězenost je velmi nízká. Z toho důvodu jsme do kartogramu zapracovali jen varianty ano a ne. Tyto odpovědi jsou téměř v rovnováze. Právní forma je většinou předpokládaná jako obecně prospěšná společnost.

Kartogram 8

Kartogram č. 9: Mikroregiony podle vztahu ke krajům

Kartogram 9

Kartogram č. 10: Obce podle četnosti zastoupení v mikroregionech

Kartogram 10
TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 29. 2. 2012 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2025