Tento Návod na užívání ÚTP (dále jen Návod) upravuje způsoby použití územně technického podkladu regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability České republiky a informací v něm obsažených.
Návod je určen pořizovatelům územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů a pořizovatelům těch oborových dokumentací, jejichž obsahem nebo součástí jsou územní systémy ekologické stability.
Návod nabývá účinnosti dne 1. července 1997 a pozbude účinnosti s vyhlášením jiného adekvátního opatření, které jej nahradí nebo zruší.
Ministerstvo pro místní rozvoj pořídilo podle § 7 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb. a zákona č. 43/1994 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen zákon) a §§ 8 až 15 vyhlášky č. 84/1976 Sb. ve znění vyhlášky č. 377/1992 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, (dále jen vyhláška) pro účely územního plánování územně technický podklad regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability České republiky (dále jen ÚTP).
ÚTP byl v souladu s ustanovením odst. (1) § 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, pořízen ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.
ÚTP je uložen na ústředních správních úřadech (Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho regionální pracoviště, Ministerstvo životního prostředí a jeho územní odbory, Ministerstvo zemědělství), na okresních úřadech (zpravidla na referátech regionálního rozvoje a referátech životního prostředí) a na správách chráněných krajinných oblastí a národních parků. Na jednotlivých správních úřadech je ÚTP uložen v rozsahu odpovídajícím územní působnosti těchto úřadů.
Úřady, u nichž je ÚTP uložen, jej poskytují podle potřeby správním úřadům, orgánům územní samosprávy i ostatním subjektům. Přitom smluvně zabezpečí, že ÚTP nebude zneužit pro jiné účely, než pro které je určen platnými právními předpisy a tímto Návodem.
ÚTP obsahují podstatné informace o stavu, možnostech a limitech využití území a jiných závazných omezeních (§ 7 odst. (1) vyhlášky) a slouží zejména k těmto účelům:
Dále ÚTP slouží jako podklad pro:
Zpracování ÚTP vyšlo z tzv. „generelů regionálních ÚSES“, které byly pořízeny pro jednotlivé kraje ČR v letech 1991 až 1993, a dalších speciálních podkladů. Na jejich základě byl připraven ÚTP s rámcovou koncepcí regionálních ÚSES pro území ČR v prostředí ARC/INFO. Ten byl poskytnut ústředním správním úřadům a okresním úřadům. V roce 1995 byl zapracován do ÚTP a zpřesněn do jeho měřítka návrh plánu nadregionálního ÚSES, pořízený Ministerstvem životního prostředí. V roce 1996 byl ÚTP projednán s okresními úřady (zpravidla referáty regionálního rozvoje a referáty životního prostředí), regionálními pracovišti Ministerstva hospodářství, územními odbory MŽP a správami CHKO a NP. Na základě výsledků projednání a s ohledem na vymezení ÚSES ve schválené územně plánovací dokumentaci byl ÚTP upraven a dokončen.
ÚTP obsahuje grafické vymezení regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability se základními popisnými informacemi. Obsahem ÚTP není plán ÚSES ve smyslu §§ 2 až 5 vyhl. č. 395/1992 Sb.; ÚTP je naopak nezbytným podkladem pro zpracování tohoto plánu.
Vymezení ÚSES obsažené v ÚTP vychází z požadavku reprezentovat celou škálu trvalých ekologických podmínek v rámci každé biogeografické jednotky a logické migrační vazby, a to v minimálních parametrech limitujících funkčnost systému. To znamená, že jsou schematicky zachyceny všechny nutné prostorové nároky systému regionální a nadregionální úrovně. Z tohoto hlediska je třeba považovat prvky ÚSES vymezené v ÚTP za neopominutelné a redukci jejich počtu za nepřípustnou.
Nadregionální biocentra reprezentují všechny biogeografické regiony ČR a nadregionální biokoridory respektují existující hlavní migrační trasy bioty. Nadregionální ÚSES je provázán s evropskou ekologickou sítí (EECONET) a je její systémovou součástí. Reprezentativní nadregionální biocentra a biokoridory jsou vymezeny v nezbytném (minimálním) počtu.
Regionální ÚSES vymezuje minimální počet regionálních biocenter a jejich propojení, reprezentuje typy biochor vyskytující se v ČR a respektuje maximální délky regionálních i nadregionálních biokoridorů.
Bližší informace o obsahu ÚTP viz textová a tabulková část ÚTP.
ÚTP je vydán ve dvou formách: v počítačovém zpracování a vytištěný.
Počítačově byl ÚTP zpracován jako geografický informační systém v prostředí ARC/INFO. Grafické informace byly digitalizovány z mapových podkladů v měřítku 1 : 50 000 v souřadnicovém systému S - JTSK. K jednotlivým geografickým prvkům jsou připojeny základní informace z databázových souborů.
ÚTP obsahuje tyto části:
Textová a tabulková část ÚTP je vydána v textovém editoru T 602. Součástí ÚTP ve formě GIS však není podkladová mapa (digitální bezešvá rastrová ZM 50). Uživatelé, kteří nemají k dispozici digitální základní mapu, si ji mohou zakoupit u Zeměměřického úřadu, Kostelní 7, 170 00 Praha 7.
Blíže k obsahu ÚTP ve formě GIS viz Katalog tematických vrstev.
Vytištěný ÚTP byl zpracován jako soutisk tematických vrstev grafické části ÚTP a vrstev digitální bezešvé rastrové ZM 50.
(Do ÚTP budou doplněny charakteristiky typů cílových ekosystémů, parametry pro kombinovaná biocentra a biokoridory a vymezení biochor s jejich typologií.)
Úplnost a správnost obsahu ÚTP po jeho projednání a dopracování ověřil pořizovatel ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. ÚTP obsahuje metodicky úplnou koncepci nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability a je platným podkladem pro výše uvedené cíle (kap. Použití ÚTP). V případech, kdy jsou vedle ÚTP k dispozici také výsledky dřívějších etap zpracování regionálních a nadregionálních ÚSES (např. „krajské generely“), je nutno dát přednost řešení obsaženému v tomto ÚTP. Platnost schválené ÚPD zůstává nedotčena. Soulad odvětvových dokumentací pro místní ÚSES s koncepcí obsaženou v ÚTP zajišťují orgány ochrany přírody. Platnost ÚTP se předpokládá v rozsahu minimálně 10 let.
Vymezení ÚSES v ÚTP nerespektuje vždy jiné společenské zájmy a nebylo meziresortně projednáváno. Jeho uvedení do souladu s ostatními funkcemi území a oprávněnými zájmy a záměry je předmětem jeho zapracování do ÚPD. Veřejnoprávně je ÚSES schvalován jako součást závazné části ÚPD, případně součást návrhu pozemkových úprav, lesního hospodářského plánu nebo územním rozhodnutím.
Vymezení a hodnocení nadregionálního ÚSES provádí Ministerstvo životního prostředí (§ 79 odst. (3) písm. a) zákona č. 114/1992 Sb.). Územně technické podklady pro celé území ČR pořizuje ústřední orgán územního plánování. Z tohoto důvodu zapracoval odbor územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj nadregionální ÚSES vymezený v oborovém dokumentu MŽP do ÚTP.
V rámci zpracování územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů nebo oborových dokumentů bude docházet k upřesňování koncepce nadregionálních ÚSES převzaté z ÚTP. Ve výjimečných případech může dojít také k jejím změnám. Upřesňování bude prováděno samostatně v rámci zpracování uvedených dokumentací a podkladů a projednáno s příslušným orgánem ochrany přírody v režimu předepsaném platnými právními předpisy. Změny budou prováděny pouze s písemným souhlasem Ministerstva životního prostředí a budou bezprostředně oznámeny všem uživatelům, jejichž správního obvodu se týkají.