V konceptu lze optimálně uplatnit páté metodické kritérium vymezování ÚSES (kritérium společenských limitů a záměrů). Jde o upřesnění ÚSES v konfrontaci a následně v koordinaci se stávajícími i předpokládanými funkcemi, zájmy a záměry v řešeném území.
V konceptu územního plánu obce je generel (nebo jinak nazvaný podklad) místních ÚSES, převedený do měřítka hlavního výkresu, upřesněn podle aktuálního stavu příslušné části “kostry ekologické stability”. Pro jednotlivé prvky ÚSES je třeba v maximálně možné míře využít ekologicky nejstabilnější části řešeného území. Následně je upřesněný generel koordinován s ostatními funkcemi, záměry a zájmy v řešeném území. Ve střetových situacích jsou navrženy případné dílčí územní alternativy prvků ÚSES nebo přiměřená technická řešení (např. vedení biokoridoru podchodem nebo přemostěním apod.).
Přípustné územní alternativy vymezení ÚSES vyhoví těmto podmínkám (viz Rukověť):
K nejdůležitějším kritériím pro rozhodování o řešení jednotlivých střetů patří míra ekologické stability dotčených společenstev (nejstabilnější společenstva se vyvíjejí po staletí a jsou tedy v horizontu lidského života nenahraditelná).
ÚSES vymezený v minimálních parametrech je limitem využití území ve smyslu § 2 stavebního zákona v platném znění a jako takový požívá ochranu ze zákona. ÚSES v menším rozsahu, než stanoví minimální parametry, již nebude funkční. ÚSES vymezený v minimálních parametrech zaručuje pouze minimální funkčnost systému. Proto vyhláška č. 395/1992 Sb. předpokládá, že funkčnost ÚSES bude průběžně sledována a vyhodnocována. Na základě aktuálních poznatků bude ÚSES upřesňován. Rozsah vymezeného ÚSES je tedy na jedné straně limitován minimálními parametry a na druhé straně je omezen prostředky, které je schopna a ochotna společnost v dané době na realizaci ÚSES vyčlenit (např. zajištění pozemků pro ÚSES, realizace výsadeb, náklady na následnou údržbu apod.). Je nutné graficky odlišit minimální rozsah ÚSES.
V prezentovaném územně technickém podkladu je vymezen minimální počet regionálních prvků.
ÚSES nelze ztotožňovat s generelem zeleně v sídle nebo s krajinářskými úpravami zemědělského území. Tato řešení je vhodné vzájemně koordinovat, ale je nutné mít na vědomí, že každý z nich má v území jiný funkční význam. V dokumentaci je proto nezbytné rozlišovat plochy ÚSES od ploch veřejné zeleně v sídle a ploch krajinné zeleně.
Jsou-li poskytnuty také starší podklady pro ÚSES, je třeba dbát, aby do územního plánu obce byla zapracována aktuální varianta. Vždy je třeba zohlednit republikovou koncepci podle územně technického podkladu regionálních a nadregionálních ÚSES ČR a dořešit případné nesrovnalosti v návaznosti ÚSES na sousední území.
V etapě konceptu územního plánu se předpokládá, že nejednoznačné vstupy a střetové situace budou prověřeny ve variantách řešení. Při vyhodnocování variant je jedním z kritérií vliv na vymezení a funkčnost ÚSES a riziko negativního působení na ÚSES.