V této etapě vzniká invariantní návrh plánu ÚSES, který vychází z požadavků souborného stanoviska, zahrnujícího i výsledky projednání. ÚSES je koordinován se všemi ostatními funkcemi, záměry a oprávněnými zájmy, které se promítají do území, čímž je uplatněno páté metodické kritérium vymezování ÚSES.
Podle možností jsou prvky ÚSES navrhovány s ohledem na hranice pozemkových parcel. U prvků navržených k založení nejsou v některých případech dostatečné urbanistické ani metodické důvody pro jejich přesné umístění (např. celistvý hon orné půdy v jedné STG). V těchto případech nelze vyloučit možnost úpravy vymezení prvku v následujících oborových dokumentacích (např. komplexní pozemkové úpravy, lesní hospodářské plány) v mezích daných řešením územního plánu a metodickými principy ÚSES.
Na základě požadavku obce, vlastníků a dotčených orgánů státní správy vyjádřeného v souborném stanovisku lze výjimečně ÚSES rozšířit nad minimální parametry. ÚSES v minimálních parametrech však musí být graficky odlišen od doplňků a rozšíření. Jen ÚSES v minimálních parametrech je limitem využití území z hlediska stavebního zákona a veřejným zájmem z titulu zákona o ochraně přírody a krajiny. Na realizaci takto vymezeného ÚSES se mohou podílet prostředky z veřejných rozpočtů a lze pro něj ve veřejném zájmu zajišťovat pozemky.
V grafické části územního plánu obce musí být zakresleny všechny graficky vyjádřitelné regulativy, tedy i ÚSES. V grafické části se zakreslí:
Regulativy pro vymezený ÚSES musí reagovat na konkrétní situaci v řešeném území. Musí vycházet ze skutečnosti, že s územním plánem pracují stavební úřady a jiné správní úřady. Proto je nutné v nich formulovat jen takové podmínky, které neomezí stávající využití území, a které lze aplikovat v územním rozhodnutí, v rozhodnutí o pozemkových úpravách apod.
Textová část obsahuje základní charakteristiku území, seznam biogeografických jednotek, popis kostry ekologické stability, popis a zdůvodnění navrženého vymezení ÚSES, jeho koordinace s ostatními zájmy v území, návaznosti na vyšší hierarchickou úroveň a na sousedící území.
V tabulkách se vyjadřují základní charakteristiky existujících nebo navrhovaných biocenter a biokoridorů (číslo, název, katastrální příslušnost, biogeografický význam, geobiocenologická charakteristika, současný stav, cílový stav a výměra, typ cílového společenstva, základní využívací podmínky, doporučení následných opatření).