Město Litoměřice, stejně tak jako i větší část litoměřického okresu patřila v roce 1989 k postiženým oblastem dřívějšího Severočeského kraje. V období let 1992 – 1995 došlo v Litoměřicích k masivní plynofikaci podpořené dotační politikou státu a vlastními finančními prostředky města.
V tomto období byly plynofikovány všechny zdroje znečišťování ovzduší v majetku města a 90 % lokálních topenišť v domácnostech. Dále se podařilo zajistit ekologizaci zdrojů znečišťování ovzduší u 90 % podniků na území města. Všechna tato opatření vedla k radikálnímu snížení obsahu oxidu siřičitého a polétavého prachu v ovzduší. Pro ilustraci došlo cca k 10 násobnému snížení obsahu oxidu siřičitého a k cca 3 násobnému snížení obsahu polétavého prachu v ovzduší města. I po roce 1995 město udrželo pozitivní trend v poklesu škodlivin v ovzduší tím, že vyčlenilo finanční prostředky v rozpočtu na poskytování dotací občanům, kteří zruší lokální vytápění tuhými palivy. I tyto dotace, jako dřívější státní dotace, byly vázány smlouvou s určitým sankčním prvkem v případě jejího porušení ve vztahu k přitápění tuhými palivy.
Toto rozhodnutí se ukázalo jako velice pozitivní, neboť v období let 1995 - 2000 došlo k dalšímu poklesu výše uvedených škodlivin v ovzduší, avšak začal se projevovat negativní trend v obsahu oxidů dusíku v ovzduší. V této době se objevily hlasy směřující proti pokračující plynofikaci a částečně tím došlo k jejímu zpomalení a pozastavení městských dotací občanům.
Vedení Litoměřic reagovalo před několika lety na zvyšující se ceny plynu propagací slunečních kolektorů. Městský úřad Litoměřice se snažil cestou podpor alternativních zdrojů energie (zvláště pak přímou podporou instalací solárního ohřevu TUV) zajistit čisté ovzduší ve městě i v době výrazného zdražování plynu. Snažil se informovat nejširší veřejnost o možnostech získání dotace na instalaci solárního systému na ohřev TUV. Městským zastupitelstvem byla pro občany města schválena dotace ve výši 20 000,- Kč na vybudování solárního ohřevu TUV pro žadatele, který splnil několik podmínek města.
Bylo iniciováno zřízení soukromé agentury, která jednala se Státním fondem životního prostředí ČR a za obyvatele města vyřídila jejich žádosti pro získání významné dotace.
Město má vybudovaný solární ohřev TUV na městském skladovém dvoře v Třebouticích, na 1. ZŠ, kde celý systém slouží nejen k ohřevu TUV, ale také jako učební pomůcka, neboť škola je zaměřena na ekologickou výchovu, dále na azylovém domě pro muže, na který město, stejně jako na 1. ZŠ, získalo 70% dotaci od SFŽP ČR. V roce 2002 byla dokončena instalace solárního systému na budově dětského domova a budově městské hájovny.Do budoucna se uvažovalo o rozšíření těchto zařízení na všechny školy a školky ve městě. V roce 2003 bylo nainstalováno tepelné čerpadlo na krytý plavecký bazén a připravovala se instalace tepelného čerpadla pro vytápění budovy MěÚ v Litoměřicích.
V roce 2004 bylo v Litoměřicích instalováno více než 200 m2 solárních kolektorů. Prakticky 95% instalací bylo provedeno po roce 2000, kdy byly zavedeny městské dotace. Efekt těchto instalací byl prakticky okamžitý, neboť lidé, kteří uvažovali o návratu k vytápění tuhými palivy, až na několik výjimek, přeorientovali svůj zájem na solární ohřev TUV. Podařilo touto cestou zachovat pozitivní trend v poklesu obsahu oxidu siřičitého v ovzduší. U obsahu oxidů dusíku a polétavého prachu v ovzduší, došlo ke stagnaci roční průměrné koncentrace.