Ochrana architektonických historických hodnot je úlohou státu. Historické stavby vypovídají o charakteristické podobě osídlení poskytující obyvatelům pocit domova a lákající turisty. Veškerá výstavba, která je rozhodující z hlediska historické podoby města, nemůže být pod stejnou ochranou jako památky, její ochrana vyžaduje jiné prostředky.
V roce 1993 vydal magistrát města Budapeště nařízení k ochraně těchto architektonických hodnot. Nařízení, založené na legislativním oprávnění, pokračuje v práci započaté před téměř dvaceti lety a slouží k ochraně architektonického dědictví dostatečně hodnotného k uchování, ovšem ne pod památkovou péčí. Základním cílem a také závazkem vůči příštím generacím je zachovat, obnovit a zajistit zachování staveb, souborů staveb a historického prostředí hodného ochrany z architektonického pohledu i z pohledu historie architektury.
Toto nařízení finančně pomáhá k zachování chráněných hodnot. Z tohoto důvodu zřídil magistrát v roce 1993 Obecní pomoc na ochranu cenného dědictví (Community Valuable Heritage Protection Assistance), která je dostupná vlastníkům a uživatelům staveb "chráněných obcí", střežící tradiční podobu a architektonické dědictví města nespadajícího ovšem do kategorie památek. Část podpory je dána jako nevratná částka a další část jako bezúročná půjčka. Při navracení části splátky (na účet obce) se navyšuje podpůrný fond, a tak částka pro záchranu dalších hodnot každý rok roste. Cílem této pomoci je podpora obnovy staveb, jejich částí i vybavení staveb, které byly vybrány v rámci ochrany historických staveb nebo souborů staveb.
Konkurenční systém Obecní pomoci na ochranu cenného dědictví výborně funguje, jelikož je schopen zmobilizovat dvakrát nebo třikrát více peněz, než je suma vyhrazená pro tento účel z magistrátu a dát je na službu obnovy staveb. Systém není lhostejný k vlastníkům, takže hodnota stavby se po obnově zvýší dokonce pětkrát nebo šestkrát oproti původní hodnotě (například v případě rekonstrukce fasády).
Významná část staveb v Budapešti má architektonickou hodnotu buď ve svém původním vzhledu, nebo jako součásti homogenní výstavby. Téměř dvě procenta obecních parcel jsou zastavěny chráněnými stavbami, pokud do tohoto čísla počítáme i chráněné soubory staveb. Od doby, kdy byla v roce 1994 založena Obecní pomoc na ochranu cenného dědictví, bylo obnoveno 157 fasád, včetně pavlačí, balkonů, 60 průchodů, bran, schodišť, 13 vyřezávaných dřevěných staveb, zahradního nábytku příslušenství v 8 zahradách, soch, schodišť, 7 nádherných interiérů, 19 plotů a opěrných zdí, a 27 vybavení užitého a krásného umění, tj. podlahové krytiny, ploty, mříže, lampy, vitrážová okna, dveře, mozaiky, fresky a zařízení interiéru. Spojení sil vlastníků a magistrátu vyústilo v 324 dokončených renovací z přibližně tří tisíc pěti set chráněných staveb. Rozsah podpory každým rokem roste; zrenovované stavby podněcují obnovu svého bezprostředního okolí. Toto je způsob, jakým Obecní pomoc na ochranu cenného dědictví nabývá rozhodující roli ve vzkříšení krásy starých domů i souborů staveb.