Za MMR - Odbor politiky bydlení: Ing. Blanka Burdová
Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová
Ústav územního rozvoje Brno zopakoval v roce 2010 již pojedenácté šetření formou dotazníkové akce, zaměřené na aktualizaci a získání potřebných údajů a informací o obecním bytovém fondu, pro Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR). Po dohodě se zadavatelem - Odborem politiky bydlení MMR - byl v letošním roce ponechán stejný vzorek měst jako v roce 2009. Dotazník byl tedy rozeslán Praze včetně vybraných městských částí, 23 statutárním městům (stav v době zadání úkolu) a 30 dalším městům - Mapa "Přehled oslovených měst". Mapa byla v letošním roce aktualizována dle platného zatřídění měst do velikostních kategorií, to znamená, že města byla pro tento účel zatříděna do velikostních kategorií dle Sdělení MMR č. 180/2009 Sb. platného pro roky 2010 až 2012. Dotazníková akce sledovala opakovaně průzkum 5 tematických okruhů otázek, obdobně jako v letech předchozích, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem, a to: privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním obecních bytů, náklady na správu obecního bytového fondu a doplňkové údaje.
V doplňkové části dotazníku byl položen důraz na otázky nasměrované na pronájem obecních bytů a pronájem obecních bytů pro vybrané skupiny obyvatel a s tím spojenou evidenci žádostí o pronájem těchto bytů i na to, zda jsou stanovena kritéria pro pronájem obecních bytů a pronájem obecních bytů pro vybrané skupiny obyvatel. Další otázky byly zaměřeny na metody užívané při snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách a dále na to, zda obec nabízí nájemníkům odstupné v případě, že uvolní byt a zda při výstavbě nových obecních bytů došlo v roce 2009 k participaci soukromého sektoru na financování výstavby. Vzhledem k tomu, že rok 2010 byl vyhlášen jako Evropský rok pro potírání chudoby a sociálního vyloučení a že do tohoto tématu byly zahrnuty i otázky bydlení - vyloučení z bydlení a bezdomovectví, a již v loňském roce byly na úrovni EU v rámci evropské sociální ochrany a strategie sociálního začleňování zpracovány studie věnované vyloučení z bydlení a bezdomovectví, byla loni zcela nově zařazena a letos zopakována otázka, zda na úrovni obce existuje zpracovaný dokument (nebo se připravuje), který by usiloval o řešení popsané oblasti. Respondentům zde byl nabídnut i prostor pro reakce a doporučení, na co by dle jejich názoru mohl být dotazník zaměřen v příštím roce.
Města/MČ/MO, která byla oslovena v letošním dotazníkovém šetření, obhospodařují celkem 192 970 obecních bytů, což sice představuje 5,0 % z celkového počtu 3 827 678 (SLDB 2001) všech trvale obydlených bytů v České republice (dále jen ČR), avšak současně cca 42 % z celkového počtu 457 451 (stav k 31. 12. 2009) obecních bytů v ČR. Počty bytů posouzených v dotazníkovém šetření byly v závislosti na posuzovaném tématu různé, a to vesměs nižší než celkový počet bytů ve vlastnictví oslovených měst, neboť ne všichni respondenti odpověděli na všechny otázky a ne všechny odpovědi mohly být do řešení příslušného tématu zahrnuty.
Hlavním úkolem průzkumu bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů od převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2009.
Postupný vývoj privatizace od převedení bytů ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 do 31. 12. 2009 je znázorněn v čárovém Grafu č. 1 „Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných městech v letech 1991 - 2009“.
Z grafu vyplývá, že do konce roku 2001 bylo z původního počtu bytů převedených do vlastnictví obcí v roce 1991 zprivatizováno 46,2 % těchto bytů, do konce roku 2002 to bylo 51,0 %, do konce roku 2003 se jednalo o 55,1 %, do konce roku 2004 se jednalo o 59,9 %, do konce roku 2005 o 63,4 %, do konce roku 2006 o 66,8 %, do konce roku 2007 o 70,0 %, do konce roku 2008 o 71,8 % a do konce roku 2009 se jednalo o 73,7 %.
Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2009 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu ukazuje čárový Graf č. 2 „Počet obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2009 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu“.
Procentní podíl bytů, které si obec hodlá ponechat ve svém vlastnictví, je vztažen k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obce v roce 1991.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Údaje v grafu byly získány:
v Praze hodnocením údajů od 9 respondentů;
v Brně hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel hodnocením údajů od 11 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel hodnocením údajů od 10 respondentů.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka ke grafu č. 2:
Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je uváděn k nejzazšímu termínu ukončení privatizace, uváděný respondenty dané skupiny měst.
Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Praze uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Praha 5), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Brně uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Brno - Židenice a MČ Brno - Bystrc), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ostravě uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Michálkovice a MO Jih), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu v Ústí nad Labem není uveden (MO Severní Terasa ukončil privatizaci v r. 2008), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Plzni uváděn k roku 2009 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace dle zákona č. 72/1994 Sb. uvedený Magistrátem města Plzně za celé město), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel uváděn k roku 2012 - 2013 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Zlín), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel uváděn k roku 2023 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Kyjov), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Velká Bíteš).
Údaje v grafech byly získány:
v Praze - hodnocením údajů od 9 respondentů;
v Brně - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem - hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech velikostní - kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnocením údajů od 11 respondentů;
v ostatních městech velikostní - kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech velikostní - kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel - hodnocením údajů od 10 respondentů.
Z celkového počtu obecních bytů postavených v období od roku 1991 do konce roku 2009 jich 64,2 % bylo postaveno od roku 1991 do konce roku 2002, 9,8 % v průběhu roku 2003, 6,8 % v průběhu roku 2004, 8,9 % v průběhu roku 2005, 2,8 % v průběhu roku 2006, 5,2 % v průběhu roku 2007, 0,9 % v průběhu roku 2008 a 1,4 % v průběhu roku 2009.
Graf č. 3 „Počet nově postavených (zkolaudovaných) obecních bytů ve sledovaných městech od roku 1991 k 31. 12. 2009“ ukazuje počet nově postavených bytů za období let 1991 až 2009 v přepočtu na 1 000 obyvatel v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni a ve třech velikostních kategoriích1) ostatních měst. (Za Prahu, Ostravu, Ústí nad Labem a 3 velikostní kategorie ostatních měst byly pro graf použity údaje pouze za vybrané MČ/MO/města tak, aby korespondovaly se vzorkem respondentů použitým při vyhodnocování ostatních otázek okruhu privatizace. V případě Prahy tak dochází ke zkreslení údajů, protože nejsou zahrnuty byty postavené magistrátem. Počet nově postavených obecních bytů za celé město Praha od roku 1991 do 31. 12. 2009 činí 11,00 bytů na 1 000 obyvatel.)
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Uvedené počty bytů jsou pouze orientační, protože některá města do statistiky nově postavených obecních bytů nezařazují byty postavené se státní dotací, kdy město je většinovým spoluvlastníkem bytového domu (spoluvlastnický podíl města je větší než 50 %).
Údaje v Grafu č. 3 byly získány:
v Praze - hodnocením údajů od 9 respondentů;
v Brně - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem - hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnocením údajů od 11 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel - hodnocením údajů od 10 respondentů.
Struktura nově postavených obecních bytů v roce 2008 a v roce 2009 je patrná z Tabulky č. 1 „Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2008 a v roce 2009“.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Město | % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2008 | % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2009 | ||
---|---|---|---|---|
které vznikly v nových budovách | které vznikly změnami dokončených staveb | které vznikly v nových budovách | které vznikly změnami dokončených staveb | |
Praha | 0,0 | 100,0 | 3,4 | 96,6 |
Brno - MMB za celé město | 70,7 | 29,3 | 0,0 | 100,0 |
Ostrava | x | x | 93,0 | 7,0 |
Ústí nad Labem | 0,0 | 100,0 | x | x |
Plzeň - MMP za celé město | 0,0 | 100,0 | 0,0 | 100,0 |
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel | 92,9 | 7,1 | 85,3 | 14,7 |
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel | 0,0 | 100,0 | 0,0 | 100,0 |
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel | 0,0 | 100,0 | 0,0 | 100,0 |
Průměrná výše | 59,5 | 40,5 | 54,9 | 45,1 |
Údaje v Tabulce č. 1 byly získány:
v Praze - hodnocením údajů od 9 respondentů;
v Brně - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem - hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnocením údajů od 11 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel - hodnocením údajů od 10 respondentů.
Od roku 1991 do konce roku 2001 došlo k 43,8 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2002 došlo k 48,2 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2003 k 52,0 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2004 k 56,5 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2005 k 59,6 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2006 k 62,9 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2007 k 65,9 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2008 k 67,7 % poklesu a od roku 1991 do konce roku 2009 k 69,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů. Během roku 2002 došlo k 7,9 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2001, během roku 2003 k 7,3 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2002, během roku 2004 k 9,3 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2003, během roku 2005 k 7,1 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2004, během roku 2006 k 8,1 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2005, během roku 2007 k 8,0 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2006, během roku 2008 k 5,2 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2007 a během roku 2009 k 5,7 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2008.
Nejvíce respondentů uvádí předpokládané ukončení privatizace obecních bytů v letech 2010 a 2011. Nejzazší termíny ukončení privatizace, které respondenti uvádějí, jsou roky 2015 (MČ Praha 5, MČ Brno - Židenice, MČ Brno - Bystrc, MO Ostrava - Michálkovice, MO Ostrava - Jih a město Velká Bíteš) a 2023 (město Kyjov - v tomto termínu je počítáno s privatizací bytů, které byly postaveny na základě dotačních titulů z let 2000 až 2003, kde byla finanční spoluúčast obce a nájemníků bytů na výstavbě; dotace měla zakomponovanou mimo jiné podmínku, že tyto byty obec nesmí po dobu 20 let prodat). Někteří respondenti zatím nemají termín ukončení privatizace určen. 25 respondentů již privatizaci ukončilo (nebo alespoň 1. etapu a nyní pokračují opět v privatizaci) - město Kroměříž ukončilo privatizaci obecních bytů v roce 1998, město Třebíč ukončilo 1. vlnu privatizace obecních bytů rovněž v roce 1998 (termín ukončení současné vlny není stanoven), MČ Praha 9 v roce 1999 ukončila I. etapu privatizace a o termínu ukončení další etapy privatizace obecních bytů není zatím rozhodnuto, město Tišnov v roce 2000 dokončilo plošnou privatizaci (nyní prodávají byty fyzickým osobám po vyhlášení záměru prodeje za tržní cenu) a v tomto roce dokončilo privatizaci i město Teplice, v roce 2003 dokončil privatizaci obecních bytů MO Polanka nad Odrou v Ostravě, v tomto roce dokončila I. vlnu privatizace obecních bytů i MČ Praha 8 (ukončení další etapy je plánováno na rok 2012), v roce 2004 dokončila privatizaci obecních bytů MČ Praha - Horní Počernice a město Třinec, v roce 2005 MČ Praha 11, MČ Praha 15, dále MO Ostrava - Svinov a město Otrokovice (od roku 2006 prodávají byty ve výběrovém řízení), v roce 2006 MHMP a města Liberec a Velké Meziříčí, v roce 2007 MČ Praha 2 a město České Budějovice, v roce 2008 MČ Brno - Jundrov, MO Ústí nad Labem - Severní Terasa, město Chomutov a město Vodňany a v roce 2009 město Plzeň, které dokončilo privatizaci dle zákona č. 72/1994 Sb. (město ve skutečnosti chce pokračovat ve snižování počtu bytů, ale neuvádí jakým způsobem ani předpokládaný konečný termín), dále město Děčín a město Písek, které uvádí, že privatizace byla prakticky ukončena a od roku 2009 jsou byty prodávány za tržní ceny.
Privatizace je ve velmi pokročilém stavu v Ústí nad Labem, kde z původního počtu bytů, které byly v roce 1991 převedeny do vlastnictví města, bylo do konce roku 2009 zprivatizováno 97,5 % těchto bytů. Ve městě Plzni bylo zprivatizováno do té doby 85,9 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel bylo zprivatizováno do té doby 84,9 % bytů, ve městě Ostrava se jedná o 73,7 % bytů, v hlavním městě Praha o 73,2 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel o 69,6 % zprivatizovaných bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel o 67,5 % bytů. Privatizace postupuje nejpomaleji ve městě Brně, kde bylo zatím zprivatizováno pouze 37,0 % bytů.
Porovnání počtu obecních bytů s celkovým počtem bytů ze SLDB 1991 a SLDB 2001 je znázorněno v Grafu č. 4 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v roce 1991“ a v Grafu č. 5 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v letech 2008 a 2009“.
Procentní podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů ve sledovaných městech od roku 1991 postupně klesá (v roce 1991 činil tento podíl 39,1 %, v roce 2001 se jednalo o 21,0 %, v roce 2002 o 19,2 %, v roce 2003 o 17,9 %, v roce 2004 o 16,5 %, v roce 2005 o 15,1 %, v roce 2006 o 13,8 %, v roce 2007 o 13,2 %, v roce 2008 o 12,5 % a v roce 2009 o 12,0 %).
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Počet obecních bytů byl srovnáván k celkovému počtu bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Počet obecních bytů byl srovnáván k celkovému počtu obydlených bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.
Poznámka ke grafům č. 4 a 5:
Oba grafy shrnují údaje stejného počtu respondentů (průměr v obou grafech byl vypočten bez Prahy).
Údaje v obou grafech byly získány:
Praha do vyhodnocení nezahrnuta, protože počty obecních bytů bylo třeba nasčítat z údajů od MHMP a od jednotlivých MČ, které však nebyly kompletní (zahrnuty MČ Praha 1, 3, 5, 7, 10, 11, 13, Horní Počernice a Letňany); v kolonce SLDB pro rok 1991 nelze nasčítat počty všech bytů za MHMP a MČ, od nichž máme k dispozici odpovědi vztahující se k počtu obecních bytů (administrativní členění hlavního města se od SLDB 1991 změnilo), máme údaje k počtu všech bytů pouze za celé město;
v Brně - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem - hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnocením údajů od 11 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel - hodnocením údajů od 10 respondentů.
Obce si do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví 20,1 % bytů (vztaženo k počtu bytů, které byly převedeny do jejich vlastnictví v roce 1991).
Vzhledem k počtu bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2009, si hodlají ponechat 65,9 % bytů (počet bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2009, je součtem počtu bytů, které obcím zbyly po privatizaci z bytového fondu převedeného v roce 1991 a nově postavených obecních bytů).
Tab. č. 2 „Ceny v Kč/m2, za jaké se prodávají byty v roce 2010, případně ceny uplatňované v roce 2009 za předpokladu, že privatizace byla v roce 2009 již ukončena“ zachycuje nejnižší a nejvyšší ceny uvedené jednotlivými respondenty:
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Město | Rok 2010 | |
---|---|---|
nejnižší cena v Kč/m2 uvedená respondenty | nejvyšší cena v Kč/m2 uvedená respondenty | |
Praha | 2 800 (MČ Praha 9) | 21 700 (MČ Praha 5), ev. 11 000 - 23 000 při individuelním ocenění každé b. j. (MČ Praha 3) |
Brno | 2 096 (MČ Kohoutovice) | 14 000 (MMB) |
Ostrava | 1 610 (MO Petřkovice) | 18 251 (MO Jih) |
Ústí nad Labem | ani jeden z respondentů neuvedl konkrétní cenu | ani jeden z respondentů neuvedl konkrétní cenu |
Plzeň | 2 500 (údaje za celé město za rok 2009) | 2 500 (údaje za celé město za rok 2009) |
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel | 1 042 (Most), ev. 900 bez pozemku (Karlovy Vary) | 12 500 (Pardubice), ev. 18 022 (Zlín - tzv. přímý prodej obálkovou metodou) |
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel | 700 (Příbram) | 10 200 (Hodonín), příp. 17 800 (Tábor - volné byty) |
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel | 2 441,44 (Velká Bíteš) | 10 000 (Zruč nad Sázavou, Brtnice - prázdné byty) |
Reakce na otázky dotazníku, týkající se skutečnosti, jak vstup České republiky do Evropské unie (dále jen EU) v květnu 2004 a z toho vyplývající nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnil průběh privatizace bytového fondu.
Respondenti na otázku, zda vstup České republiky do EU v květnu 2004 a s tím související nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnily průběh privatizace v jejich obci, odpověděli:
Respondenti využívají následující způsoby jak se nevystavit riziku poskytování zakázané veřejné podpory:
Z celkového počtu 112 oslovených respondentů, jich 13 % konzultovalo v uplynulém období problematiku souladu poskytnutí veřejné podpory s komunitárním právem s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, 53 % respondentů tuto problematiku nekonzultovalo, 21 % respondentů uvádí, že neprivatizuje (a proto danou problematiku nekonzultovalo), 3 % respondentů neuvedla na tuto otázku odpověď, 10 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.
Výsledky dotazníkové akce z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, v Brně, v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Plzni, tak i v ostatních vyhodnocovaných městech - pohyby v rámci obecního bytového fondu jsou vcelku malé - v průměru asi do 3 % vzhledem k celkovému počtu obecních bytů. Lze tedy předpokládat obdobnou situaci v celé ČR. Pro informaci lze uvést:
Vývoj počtu neplatičů nájemného a/nebo služeb v letech 2001 - 2009 je znázorněn v Grafu č. 6 „Index vývoje počtu neplatičů v obecních bytech v letech 2001 - 2009 (rok 2000 = 100)“. Z vývoje v letech 2001 - 2009 je patrné, že od roku 2000 počet neplatičů postupně klesal až do roku 2008 s výjimkou drobného výkyvu (nárůstu) počtu neplatičů v roce 2004 v Praze, v roce 2004 a v roce 2005 v Brně, v roce 2005 v Ostravě, v roce 2007 a 2008 v Plzni a v roce 2005 u skupiny měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel. V roce 2009 se však tento trend ve většině měst zastavil (výjimkou je město Ústí nad Labem) a počet neplatičů naopak vzrostl. Lze předpokládat, že se projevil vliv ekonomické krize v kombinaci s postupnou deregulací nájemného, čemuž odpovídá i zjištění, že v posledních dvou letech vzrostl podíl „krátkodobých“ neplatičů na celkovém počtu neplatičů. Nejvíce klesl počet neplatičů vzhledem ke stavu v roce 2000 v Ústí nad Labem (o 77 %) a v Praze (o 67 %).
Vývoj podílu počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2000 - 2009 je patrný z Tab. č. 3 „Počet neplatičů (nájemného a/nebo služeb) v letech 2000 - 2009 (souhrnná tabulka)“.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Údaje o počtu neplatičů v Praze, Brně a Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO. Údaje o počtu neplatičů v Ostravě se týkají celého města kromě neplatičů evidovaných MMO.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Praha (vybrané MČ) | Brno (vybrané MČ) | Ostrava (všechny MO bez MMO) | Ústí nad Labem (vybrané MO) | Plzeň (celé město) | Ostatní města | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
50 000 a více obyv. (vybraná města) | 10 000 - 49 999 obyv. (vybraná města) | 2 000 - 9 999 obyv. (všechna města) | |||||||
Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech/MČ/MO k 31. 12. | 2000 | 28,3% | 18,6% | 30,7% | 58,5% | 31,5% | 31,7% | 18,6% | x |
2001 | 24,7% | 29,1% | 29,6% | 74,3% | 27,3% | 32,5% | 19,5% | x | |
2002 | 24,3% | 17,3% | 31,6% | 75,0% | 24,0% | 32,9% | 21,1% | x | |
2003 | 22,5% | 16,7% | 31,3% | 61,9% | 18,9% | 28,8% | 21,0% | 8,8% | |
2004 | 24,4% | 18,1% | 33,1% | 93,1% | 19,6% | 20,6% | 20,8% | 8,7% | |
2005 | 17,5% | 21,4% | 41,5% | 111,0% | 28,1% | 21,5% | 22,9% | 9,1% | |
2006 | 12,7% | 19,5% | 37,8% | 85,2% | 33,4% | 21,5% | 22,2% | 11,2% | |
2007 | 12,9% | 13,3% | 41,4% | 72,2% | 41,6% | 18,6% | 19,7% | 10,8% | |
2008 | 13,9% | 12,7% | 37,8% | 97,7% | 65,0% | 17,8% | 19,2% | 12,5% | |
2009 | 19,0% | 18,3% | 45,4% | 89,2% | 70,2% | 22,0% | 24,5% | 14,3% | |
Index změny počtu neplatičů | 2001/2000 | 84,3 | 184,3 | 91,3 | 125,8 | 79,7 | 95,9 | 94,8 | x |
2002/2001 | 91,3 | 57,0 | 99,2 | 88,5 | 84,1 | 96,5 | 97,1 | x | |
2003/2002 | 84,8 | 92,2 | 92,7 | 78,3 | 78,3 | 83,2 | 90,3 | x | |
2004/2003 | 101,2 | 102,2 | 96,9 | 80,1 | 95,6 | 69,1 | 90,9 | 100,0 | |
2005/2004 | 70,7 | 112,4 | 110,9 | 98,7 | 98,4 | 97,5 | 105,6 | 105,0 | |
2006/2005 | 69,4 | 87,6 | 79,1 | 55,3 | 100,1 | 91,1 | 92,2 | 115,8 | |
2007/2006 | 83,6 | 67,5 | 97,9 | 78,1 | 103,3 | 86,0 | 81,9 | 94,1 | |
2008/2007 | 99,6 | 92,8 | 82,2 | 91,1 | 134,8 | 95,5 | 87,2 | 106,5 | |
2009/2008 | 122,5 | 139,1 | 115,8 | 84,2 | 109,0 | 111,1 | 113,1 | 111,9 |
Poznámka:
Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů dosahuje v některých městech hodnoty vyšší než 100 %, tzn., že města mají buď staré pohledávky za dlužníky i k bytům prodaným v privatizaci novému nájemníkovi, který již není dlužníkem, nebo evidují na 1 byt více dlužníků.
Z tabulky plyne, že od roku 2000 dochází ve sledovaných městech (spolu s pokračující privatizací bytového fondu) k velké diferenciaci hodnot ukazatele „podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů“. V roce 2009 se podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech pohyboval v rozmezí od 14,3 % (města s 2 000 až 9 999 obyvateli) do 89,2 % (Ústí nad Labem). Vypovídací hodnotu ukazatele podílu počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů však výrazně ovlivňuje stupeň pokročilosti privatizace obecních bytů. Proto je v tabulce tento ukazatel doplněn „indexem změny počtu neplatičů“ - v roce 2009 vykázala většina měst (s výjimkou města Ústí nad Labem) růst počtu neplatičů oproti předcházejícímu roku. V případě některých měst se jedná o dlouhodobější trend (například Plzeň a města s 2 000 - 9 999 obyvateli). K největšímu meziročnímu růstu počtu neplatičů došlo v Brně, a to o 39,1 % (index 139,1). Ve městě Ústí nad Labem došlo k meziročnímu poklesu počtu neplatičů, a to o 15,8 % (index 84,2).
Graf č. 7 „Indexy vývoje počtu obecních bytů a neplatičů ve sledovaných městech v letech 2001 - 2009 (r. 2000 = 100) bez měst s 2 000 - 9 999 obyvateli“ ukazuje vztah mezi vývojem počtu neplatičů a vývojem počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2001 - 2009. Z grafu je zřejmé, že v uvedeném období klesal počet obecních bytů a počet neplatičů zhruba stejným tempem, přičemž do roku 2002 byl pokles neplatičů jen pozvolný, v roce 2003 se však tempo poklesu počtu neplatičů výrazně zvýšilo a předstihlo tempo poklesu počtu obecních bytů. V roce 2009 však počet neplatičů oproti roku 2008 výrazně vzrostl a tempo poklesu počtu neplatičů se přiblížilo se tempu poklesu počtu obecních bytů. (Do hodnocení nebyla zařazena města s 2 000 - 9 999 obyvateli, z nichž některá byla v dotazníkovém šetření poprvé oslovena až v roce 2005, proto nejsou k dispozici údaje o počtu neplatičů za delší časové období.)
? Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31. 12. 2008 je znázorněn v Grafu č. 8 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2008“ a k 31. 12. 2009 v Grafu č. 9 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2009“.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem se vztahují pouze k vybraným MČ/MO, přičemž v celkovém počtu neplatičů v Ostravě chybí pouze neplatiči evidovaní MMO.
Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem se vztahují pouze k vybraným MČ/MO, přičemž v celkovém počtu neplatičů v Ostravě chybí pouze neplatiči evidovaní MMO.
Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.
Na otázku počtu „krátkodobých“ neplatičů (nájemného a/nebo služeb), kteří nesplňují podmínku, aby jim pronajímatel mohl vypovědět nájem bez přivolení soudu podle § 711 odst. 2 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, odpověděl nižší počet respondentů, protože některým respondentům neumožňuje jimi využívaný způsob evidence neplatičů zjistit počet „krátkodobých“ neplatičů. Celkově lze konstatovat, že podíl „krátkodobých“ neplatičů byl v roce 2009 stejně jako v roce 2008 poměrně vysoký.
Průměrná výše předepsaného čistého nájemného v roce 2008 činila 2 326 Kč/byt/měsíc a v roce 2009 se jednalo o částku 2 902 Kč/byt/měsíc.
Průměrná výše plateb předepsaných za služby v roce 2008 činila 1 740 Kč/byt/měsíc a v roce 2009 se jednalo o částku 1 814 Kč/byt/měsíc.
Průměrná výše plateb za užívání bytu v roce 2008 činila 4 066 Kč/byt/měsíc a v roce 2009 se jednalo o částku 4 716 Kč/byt/měsíc.
V roce 2009 oproti roku 2008 vzrostly jak průměrné výše plateb předepsaných za čisté nájemné, tak průměrné výše plateb předepsaných za služby, a tím i celková výše plateb za užívání bytu.
Výše dlužné částky na čistém nájemném připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2008 činila 3 209 Kč a k 31. 12. 2009 činila 3 379 Kč.
Výše dlužné částky na platbách za služby připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2008 činila 2 442 Kč a k 31. 12. 2009 činila 2 588 Kč.
Výše dlužné částky na platbách za užívání bytu připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2008 činila 5 651 Kč a k 31. 12. 2009 činila 5 966 Kč.
V roce 2009 oproti roku 2008 narostla výše dlužných částek na čistém nájemném připadajících průměrně na 1 obecní byt, výše dlužných částek na platbách za služby rovněž narostla, a tím narostla i celková výše dlužných částek za platby spojené s užíváním bytu. Nárůst dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt může být do určité míry způsoben poklesem počtu obecních bytů v důsledku privatizace obecního bytového fondu.
Procentní zastoupení počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno nájemné, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb., počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů a počtu obecních bytů se smluvním nájemným, ukazuje Graf č. 10 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2008“ a Graf č. 11 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2009“.
Z grafů lze vyčíst, že podíl počtu bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů a se smluvním nájemným postupně vzrůstá, podíl počtu bytů s nájemným, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb. naopak postupně klesá.
Podíl počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno nájemné, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb., z celkového počtu obecních bytů, dosáhl ve sledovaných městech výše 81,4 % v roce 2008 a 80,5 % v roce 2009.
Podíl počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů, z celkového počtu obecních bytů, dosáhl ve sledovaných městech výše 7,0 % v roce 2008 a 7,3 % v roce 2009. Výrazně vyšší podíl těchto bytů byl v Ústí nad Labem (20,8 % v roce 2008 a 23,7 % v roce 2009), v kategorii měst s 2 000 - 9 999 obyvateli (22,2 % v roce 2008 a 22,6 % v roce 2009), v kategorii měst s 10 000 - 49 999 obyvateli (13,6 % v roce 2008 a 14,0 % v roce 2009) a v Plzni (12,4 % v roce 2008 a 13,4 % v roce 2009).
Podíl počtu obecních bytů se smluvním nájemným dosáhl ve sledovaných městech výše 11,5 % v roce 2008 a 12,1 % v roce 2009. Výrazně vyšší podíl těchto bytů byl v kategorii měst s 2 000 - 9 999 obyvateli (21,4 % v roce 2008 a 22,1 % v roce 2009), v kategorii měst s 10 000 - 49 999 obyvateli (15,3 % v roce 2008 a 22,3 % v roce 2009), v Plzni, a to 44,1 % v roce 2008, v roce 2009 však počet bytů se smluvním nájemným v Plzni klesl na 9,8 %. Nejnižší podíl počtu bytů se smluvním nájemným byl v Praze (0,7 % v roce 2008 a 0,9 % v roce 2009).
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Údaje v grafech č. 10 a 11 byly získány:
v Praze - hodnocením údajů od 8 respondentů;
v Brně - hodnocením údajů od 20 respondentů;
v Ostravě - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem - hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnocením údajů od 13 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel - hodnocením údajů od 16 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie do 2 000 až 9 999 obyvatel - hodnocením údajů od 10 respondentů.
Jednostranné zvyšování nájemného na základě zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů a na základě Sdělení MMR č. 180/2009 Sb. (Podle zákona č. 107/2006 Sb. může pronajímatel uplatnit jednostranné zvýšení nájemného jedenkrát ročně a následně vždy k 1. lednu, popřípadě později v období, které začíná 1. lednem 2007 a končí dnem 31. prosince 2010. U bytů v hlavním městě Praze, v obcích Středočeského kraje s počtem obyvatel k 1. lednu 2009 vyšším než 9 999 a městech České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Olomouc a Zlín končí období, kdy lze uplatnit jednostranné zvýšení nájemného pronajímatelem, dnem 31. prosince 2012):
Tab. č. 4 „Podíl bytů ve vlastnictví obce (na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb.), pro které byl v roce 2009 využit systém jednostranného zvýšení nájemného“ a Graf č. 12 „Respondenti podle odpovědi na otázku, zda v roce 2009 využili maximální přírůstek nájemného“ znázorňují přístup respondentů k jednostrannému zvýšení nájemného v roce 2009.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Město | Podíl bytů ve vlastnictví obce, pro které byl v roce 2009 využit systém jednostranného zvýšení nájemného | ||||
---|---|---|---|---|---|
0 - 24% | 25 - 49% | 50 - 74% | 75 - 99% | 100% | |
Počet respondentů | Počet respondentů | Počet respondentů | Počet respondentů | Počet respondentů | |
Praha | 0 | 1 | 0 | 8 | 8 |
Brno | 2 | 0 | 0 | 9 | 8 |
Ostrava | 2 | 0 | 0 | 4 | 7 |
Ústí nad Labem | 0 | 0 | 0 | 0 | 3 |
Plzeň | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 |
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel | 3 | 0 | 2 | 2 | 8 |
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel | 3 | 2 | 2 | 1 | 12 |
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel | 1 | 2 | 1 | 1 | 5 |
Celkem | 11 | 5 | 5 | 25 | 52 |
Podíl | 11,22% | 5,10% | 5,10 % | 25,51 % | 53,06 % |
Poznámka:
Praha - 2 respondenti neuvedli odpověď.
Brno - 3 respondenti neuvedli odpověď.
Ostrava - 1 respondent (MMO) neuvedl odpověď, 3 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č.107/2006 Sb.
Ústí nad Labem - 1 respondent nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Města s 50 000 a více obyvateli - 1 respondent neuvedl odpověď, 3 respondenti v roce 2009 jednostranně nezvýšili nájemné v obecních bytech.
Města s 10 000 - 49 999 obyvateli - 2 respondenti neuvedli odpověď, 3 respondenti v roce 2009 jednostranně nezvýšili nájemné v obecních bytech.
Města s 2 000 - 9 999 obyvateli - 1 respondent neuvedl odpověď.
Tabulka ukazuje, že více než polovina respondentů v roce 2009 jednostranně zvýšila nájemné ve všech obecních bytech, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb. Celkem 8 respondentů, kteří vlastní byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., nevyužilo v roce 2009 možnost jednostranně zvýšit nájemné - MČ Brno - Vinohrady, MO Ústí nad Labem - Severní Terasa, Karlovy Vary, Děčín, Teplice, Mladá Boleslav, Příbram a Kyjov.
Údaje za všechna města, resp. části měst.
Poznámka:
Město Ostrava - 3 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Město Ústí nad Labem - 1 respondent nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyl zařazen do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Z grafu vyplývá, že více než polovina respondentů (56 %) využila v roce 2009 maximální přírůstek nájemného u všech bytů, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb. Celkem 14 % respondentů využilo maximální přírůstek nájemného, ale ne u všech bytů. Dalších 23 % respondentů nevyužilo maximální přírůstek nájemného (včetně respondentů, kteří v roce 2009 nezvýšili nájemné v obecních bytech).
Nejvyšší podíl respondentů, kteří v roce 2009 nevyužili maximální možný přírůstek nájemného, byl v Brně, a to 45 % respondentů. Nejnižší podíl respondentů, kteří využili maximální přírůstek nájemného u všech bytů, byl v Praze (32 %). V Praze byl současně nejvyšší podíl respondentů (37 %), kteří využili maximální přírůstek nájemného pouze u vybraných městských bytů. Lze usuzovat, že městské části v Praze a MHMP, které mají předpisy stanovenou vyšší hranici maximálního možného nájemného, v řadě případů diferencují výši nájemného podle kvality bytu, lokality, sociální situace žadatele, popř. podle dalších hledisek.
Zájem měst o jednostranné zvýšení nájemného v roce 2010 dokládá Graf č. 13 „Jednostranné zvýšení nájemného v roce 2010“. Z grafu vyplývá, že 70 % respondentů využilo v roce 2010 možnost jednostranně zvýšit nájemné v obecních bytech. Celkem 4 % respondentů neuvedla na tuto otázku odpověď a zbylých 26 % respondentů v roce 2010 jednostranně nezvýšilo nájemné v obecních bytech. Nejméně respondentů zvýší v roce 2010 jednostranně nájemné v Brně (45 %) a v Praze (47 %) - jedná se o města, u nichž byla deregulace nájemného prodloužena až do roku 2012.
Většina měst/MČ/MO, která v roce 2010 jednostranně zvýšila nájemné, zvýšila nájemné již v 1. čtvrtletí, a to nejčastěji k 1. 1. 2010 - viz Graf č. 14 „Respondenti podle termínu jednostranného zvýšení nájemného v roce 2010“.
Údaje za všechna města, resp. části měst.
Poznámka:
Město Ostrava - 3 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Město Ústí nad Labem - 1 respondent nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyl zařazen do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Město Brno - MMB uvádí, že tato problematika je v kompetenci MČ.
Město Ostrava - 3 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek. MMO odkazuje na MO.
Město Ústí nad Labem - 1 respondent nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyl zařazen do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Města s 50 000 a více obyvateli - 1 respondent neuvedl na tuto otázku odpověď.
Města s 10 000 - 49 999 obyvateli - 1 respondent neuvedl na tuto otázku odpověď.
Města s 2 000 - 9 999 obyvateli - 3 respondenti neuvedli na tuto otázku odpověď.
Sazby nájemného pro standardní byt se po jednostranném zvýšení v roce 2008 pohybovaly v rozpětí od 12,37 Kč/m2 ve městě Most po nájemné ve výši 70,00 Kč/m2 uvedené MČ Praha 4 a v roce 2009 se pohybovaly v rozpětí od 13,00 Kč/m2 ve městě Příbram po nájemné ve výši 95,46 Kč/m2 uvedené MČ Praha 7 a v roce 2010 dosahovalo nájemné u standardních bytů hodnot od 12,91 Kč/m2 ve městě Most po 110,44 Kč/m2 uvedené Magistrátem hl. m. Prahy. Nájemné u bytů se sníženou kvalitou dosahovalo po jednostranném zvýšení v roce 2008 úrovně od 7,89 Kč/m2 ve městě Teplice po nájemné ve výši 54,82 Kč/m2 uvedené MČ Praha - Řepy a v roce 2009 se pohybovalo v rozpětí od 7,89 Kč/m2 ve městě Teplice po nájemné ve výši 76,53 Kč/m2 uvedené Magistrátem hl. m. Prahy a v roce 2010 dosahovalo nájemné u bytů se sníženou kvalitou hodnot od 7,19 Kč/m2 ve městě Děčín po 91,67 Kč/m2 uvedené Magistrátem hl. m. Prahy.
Ze srovnání sazby nájemného po jednostranném zvýšení v roce 2010 s nájemným v bytech postavených se státní dotací a se smluvním nájemným lze vyčíst, že k největším rozptylům hodnot mezi minimální a maximální částkou nájemného v jednotlivých skupinách měst/MČ/MO dochází u smluvního nájemného.
Z poznatků a připomínek respondentů k problematice jednostranného zvýšení nájemného lze souhrnně uvést:
Města využívají při správě svého obecního bytového fondu převážně správu prostřednictvím jedné nebo více specializovaných soukromých firem najatých obcí s nárokem na odměnu za výkon správy. V roce 2008 činil tento typ správy 51,0 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2009 se jednalo o 47,1 % z celkového počtu obecních bytů.
Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce činila 205,05 Kč/byt/měsíc v roce 2008 a 233,70 Kč/byt/měsíc v roce 2009. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, činila 186,25 Kč/byt/měsíc v roce 2008 a 217,15 Kč/byt/měsíc v roce 2009. Průměrná výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce v roce 2009 oproti roku 2008 vzrostla, stejně jako průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru. Z uvedených údajů současně vyplývá, že zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravují obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, vychází města levněji než zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce.
Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 vzrostla, stejně tak v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 vzrostla průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů. Průměrná výše nákladů města na správu a údržbu obecních bytů v roce 2008 činila 1 989 Kč/byt/měsíc a v roce 2009 se jednalo o částku 2 113 Kč/byt/měsíc; průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů v roce 2008 činila 2 668 Kč/byt/měsíc a v roce 2009 se jednalo o částku 3 057 Kč/byt/měsíc. Průměrná výše nákladů na správu a údržbu obecních bytů byla v roce 2008 i v roce 2009 nižší než průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů, přičemž rozdíl mezi těmito dvěma částkami se v roce 2009 oproti roku 2008 zvětšil.
Graf č. 15 „Porovnání respondentů podle odpovědi na otázku, zda příjmy z nájemného pokrývají náklady na údržbu a opravy obecního bytového fondu tak, aby nedocházelo ke zhoršení jeho technického stavu“ je vyhodnocením odpovědí jednotlivých respondentů na tuto otázku dotazníku.
Údaje za všechna oslovená města, resp. části měst.
Problematika pronájmu obecního bytu a pronájmu obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel:
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Údaje u Prahy, Brna, Ostravy a Ústí nad Labem jsou uvedeny za vybrané MČ/MO, u Plzně jsou údaje, které uvádí MMP za celé město;
Praha - hodnoceny údaje za 14 respondentů (bez MČ Praha 3, 6, 8, 11 a 14);
Brno - hodnoceny údaje za 19 respondentů (bez MMB, MČ Černovice a MČ Tuřany);
Ostrava - hodnoceny údaje za 16 respondentů (bez MO Stará Bělá);
Ústí nad Labem - hodnoceny údaje za 1 respondenta (bez MO Město, MO Severní Terasa a MO Střekov);
Plzeň - hodnoceny údaje za celé město, které uvádí MMP;
ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnoceny údaje za 8 respondentů (bez měst Olomouc, Liberec, Hradec Králové, Kladno, Most, Karviná, Karlovy Vary a Teplice);
ostatní města velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel - hodnoceny údaje za 15 respondentů (bez měst Mladá Boleslav, Příbram, Znojmo, Písek, Hodonín, Český Krumlov a Lanškroun);
ostatní města velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel - hodnoceny údaje za 10 respondentů (bez města Vodňany).
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Poznámka:
Údaje u Prahy, Ostravy a Ústí nad Labem jsou uvedeny za vybrané MČ/MO, u Brna a Plzně jsou údaje, které uvádějí příslušné magistráty za celé město;
Praha - hodnoceny údaje za 10 respondentů (bez MČ Praha 1, 3, 6, 8, 11, 14, MČ Řepy, MČ Horní Počernice a MČ Letňany);
Brno - hodnoceny údaje za celé město, které uvádí MMB;
Ostrava - hodnoceny údaje za 9 respondentů (bez MO Hošťálkovice, MO Mariánské Hory a Hulváky, MO Michálkovice, MO Petřkovice, MO Proskovice, MO Stará Bělá, MO Svinov a MO Třebovice);
Ústí nad Labem - hodnoceny údaje za 1 respondenta (bez MO Město, MO Severní Terasa a MO Střekov);
Plzeň - hodnoceny údaje za celé město, které uvádí MMP;
ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnoceny údaje za 7 respondentů (bez měst Olomouc, Liberec, České Budějovice, Hradec Králové, Kladno, Most, Karviná, Karlovy Vary a Teplice);
ostatní města velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel - hodnoceny údaje za 12 respondentů (bez měst Mladá Boleslav, Třebíč, Tábor, Příbram, Znojmo, Písek, Kroměříž, Hodonín, Český Krumlov a Lanškroun);
ostatní města velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel - hodnoceny údaje za 6 respondentů (bez měst Vodňany, Zruč nad Sázavou, Kdyně, Velká Bíteš a Valtice).
Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.
Vzhledem k tomu, že rok 2010 byl vyhlášen jako Evropský rok pro potírání chudoby a sociálního vyloučení a že do tohoto tématu byly zahrnuty i otázky bydlení - vyloučení z bydlení a bezdomovectví, byla již v loňském roce zcela nově zařazena otázka, zda se na úrovni obce připravuje nebo již existuje zpracovaný dokument, který by usiloval o řešení popsané oblasti. Z celkového počtu 112 oslovených respondentů jich pouze dvanáct uvedlo, že výše uvedený dokument je na úrovni obce připravován (MČ Praha 7 a město Olomouc) nebo již existuje (MČ Praha 1, Magistrát města Brna, MČ Brno - Sever, Magistrát města Ostravy, města Most, Karviná, Chomutov, Prostějov, Písek a Český Krumlov).
Problematika komunálního bydlení je zpracovávána na základě dotazníkových akcí a jejich vyhodnocování již od roku 2000, kdy byly sledovány údaje za roky 1998 a 1999, šetření v roce 2001 sledovalo danou problematiku v letech 1999 a 2000, v roce 2002 pak zkoumalo situaci v letech 2000 a 2001, v roce 2003 byly zjišťovány údaje za roky 2001 a 2002, v roce 2004 byla mapována situace v letech 2002 a 2003, v roce 2005 byl sledován vývoj v letech 2003 a 2004, v roce 2006 bylo šetření zaměřeno na roky 2004 a 2005, v roce 2007 sledoval průzkum roky 2005 a 2006, v roce 2008 šetření mapovalo situaci v letech 2006 a 2007, v roce 2009 byly sledovány údaje ze roky 2007 a 2008 a letošní šetření mapovalo situaci v letech 2008 a 2009. Pro zadavatele úkolu - MMR - Odbor politiky bydlení - je toto dotazníkové šetření jednou z možných cest, jak získat potřebné aktuální údaje z oblasti komunálního bydlení, protože Český statistický úřad tato data běžně nezjišťuje.
Provedená šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace umožňují sledovat vývoj tohoto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby a umožňují odhadnout, jak se bude tento proces pravděpodobně vyvíjet v budoucích letech. Z letošního průzkumu (tj. za rok 2009) vyplynulo stejně jako v loňském roce, že nejvíce respondentů předpokládá ukončení privatizace obecních bytů v letech 2010 a 2011. Nejvzdálenější termíny ukončení privatizace, které byly v letošním dotazníkovém šetření uvedeny, byly roky 2015 a 2023 (do tohoto termínu je počítáno s privatizací bytů, které byly postaveny na základě dotačních titulů z let 2000 až 2003, kde byla finanční spoluúčast obce a nájemníků bytů na výstavbě; dotace měla zakomponovanou mimo jiné podmínku, že tyto byty obec nesmí po dobu 20 let prodat).
Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření provedeného v roce 2010 je k dispozici na Ministerstvu pro místní rozvoj - Odboru politiky bydlení a na Ústavu územního rozvoje Brno. Stručná zpráva z tohoto šetření Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2008, 2009) je prezentována na www stránkách Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz) pod heslem bytová politika a regenerace sídel, dále pod heslem monitoring komunálního bydlení a dále jako Obecní bytový fond 2008 - 2009.
Začátkem roku 2011 bude dotazníková akce dle požadavků Ministerstva pro místní rozvoj opět zopakována. Se zadavatelem úkolu bude provedeno upřesnění otázek dotazníku a okruhu oslovených respondentů.
Úkol „Monitoring komunálního bydlení“, který vytváří ucelenou analýzu v rámci obecního bytového fondu, je pro svou důležitost zařazen do stálých činností Ústavu územního rozvoje, to znamená, že se pravidelně každý rok opakuje. Závěry tohoto úkolu jsou jedním z řady materiálů využívaných při řešení bytové politiky.
Zadavatel - Ministerstvo pro místní rozvoj - Odbor politiky bydlení i řešitelský kolektiv Ústavu územního rozvoje děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a včasným poskytnutím potřebných podkladů umožnili zpracování závěrečné zprávy, která zachycuje a vyhodnocuje současnou aktuální situaci z hlediska změn v obecním bytovém fondu.
1) Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a Sdělení MMR č. 180/2009 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledávání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt.