Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. prosince 2008, sp. zn. 31 Ca 145/2007 - 406
Čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod,
§ 37 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
§ 4 odst. 1, § 8 odst. 1, § 13 odst. 1 vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu,
§ 32 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Rozsudkem ze dne 12. prosince 2008 Krajský soud v Brně zrušil na základě čtyř podaných žalob územní rozhodnutí o umístění stavby.
Stavební úřad i magistrát města totiž zákonným způsobem neuvedly, proč se odmítly zabývat desítkami námitek účastníků řízení, takže rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Soud nabyl přesvědčení, že o umístění stavby nerozhodovalo nestranné a pečlivé uvážení magistrátu o námitkách podle zákonů a předložených podkladů. Soud také zpochybnil nestrannost magistrátu, neboť text zamítavého rozhodnutí vychází z vyjádření investora. Věc tímto byla vrácena žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení.
Protože soud zjistil zcela zásadní vady řízení a nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného, nezbylo mu v této situaci než žalobami napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost zrušit, aniž by se vůbec mohl zabývat věcnými námitkami žalobců z pohledu práv hmotných.
Soud svým rozhodnutím o zrušení žalobami napadeného rozhodnutí neřešil otázku, zda má či nemá dojít v budoucnu k umístění plánované stavby, resp. přestavby, v dané lokalitě a na předmětných pozemcích, řešil jen a pouze otázku zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí z hledisek námitek žalobců a ve vztahu k nim dodržení a ochranu jejich práv přiznaných jim zákonem v tomto typu řízení, a to z pohledu převážně práv procesních.
Soud uznal těchto 5 (procesních) námitek jako chyby magistrátu či stavebního úřadu:
1) změna předmětu územního řízení ze strany investora (odstranění několika staveb ze žádosti) bez upozornění účastníkům řízení ze strany magistrátu v odvolacím řízení, kteří se k ní nemohli vyjádřit,
2) odmítnutí magistrátu se zabývat doplněním odvolání účastníka řízení,
3) omezení práva občanských sdružení podávat jakékoliv námitky, které se týkají jejich činnosti (soud odkázal na Aarhuskou úmluvu, která garantuje soudní přezkum jejich procesních i věcných práv),
4) narušení pohody bydlení osob trvale bydlících v přilehlém území, přestože z rozporuplného souhlasného stanoviska Krajské hygienické stanice vyplývá, že navrženými opatřeními jsou přinejmenším stále překročeny limity hluku, přičemž stavební úřad i magistrát alibisticky námitky občanů odmítly řešit (odkaz na různé judikáty, neboť jde o zásadní věcnou námitku),
5) absence rozhodnutí o výjimce k zásahu do biotopů a jedinců zvláště chráněných druhů živočichů, zjištěných na území nádraží, před vydáním územního rozhodnutí (odkaz na rozsudek NSS, neboť jde o zásadní věcnou námitku).