Rozsah a způsob oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin stanoví prováděcí vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. v § 18s.
Působnost SSTP je v souladu s vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, zaměřena především na následující ustanovení vyhlášky:
Vyhláška o technických požadavcích na stavby stanoví v § 8 základní požadavky na stavby. Pro účely SSTP jsou důležité především požadavky mechanické odolnosti a stability (§ 9) a bezpečnosti užívání (§ 15). Stavby není možné posuzovat bez okolního prostředí a zatížení. Je třeba vzít v úvahu interaktivní vlivy mezi stavbou a prostředím.
Citace vybraných ustanovení vyhlášky je pro úplnost uvedena v závěru tohoto textu.
havárie staveb a zařízení, poruchy a závažné vady ve výstavbě, došlo-li při nich:
a byly způsobené pochybením:
SSTP se zabývá závadami, poruchami a haváriemi budov a inženýrských děl vč. zařízení. Do systému jsou zahrnuty události týkající se obecných, speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů. Postupně v dalších etapách budou do systému zapojeny také další instituce.
Do SSTP je oznamována a hlášena každá závažná vada, porucha a havárie. Na základě informací z Pasportů událostí evidovaných v databázi SSTP jsou získávány přehledy, prováděna vyhodnocení a následně se projeví opakující se anebo často se opakující vady, poruchy a havárie (např. stejná vada se objeví u různých staveb, v jiném místě, na jiném funkčním dílu apod.)
O tom, zda vada, porucha nebo havárie je opakující se nebo často se opakující, rozhodne řídící výbor systému na návrh odborné skupiny.
Stavbou se rozumí dle stavebního zákona veškerá stavební díla i jejich části nebo změny dokončené stavby (změnou dokončené stavby je nástavba, přístavba a stavební úprava). Z působnosti SSTP tedy nejsou žádné stavby vyloučeny.
Stavba 1) nebo zařízení 2) musí vyhovovat určenému využití, musí být navržena, provedena a udržována tak, aby odolala všem účinkům zatížení a nepříznivým vlivům prostředí, a to i předvídatelným mimořádným zatížením nebo následkům selhání lidského činitele, kterým by bylo možno předejít nebo je alespoň omezit.
V případě, že stavba/zařízení neodpovídá všem ustanovením vyhlášky o technických požadavcích na stavby, bude závada, porucha a havárie stavby/zařízení v SSTP evidována a zatříděna podle následujících příčin:
a dále závadami, poruchami a haváriemi staveb/zařízení způsobenými:
Pokud se po dalším vyšetřování příčiny události nebo zpracování odborného posudku u již zaevidované závady, poruchy a havárie stavby/zařízení prokáže, že přesahuje rámec sledování v SSTP, bude taková událost ze systému dodatečně vyřazena.
Citace vybraných ustanovení z vyhlášky č. 268/2009 Sb.,o technických požadavcích na stavby:
ČÁST TŘETÍ
POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A VLASTNOSTI STAVEB
§ 8
Základní požadavky
(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná
pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou
a) mechanická odolnost a stabilita,
b) požární bezpečnost 3),
c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí 4),
d) ochrana proti hluku 5),
e) bezpečnost při užívání,
f) úspora energie a tepelná ochrana 6).
(2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby.
(3) Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce 1.
§ 9
Mechanická odolnost a stabilita
(1) Stavba musí být navržena a provedena v souladu s normovými hodnotami tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit
a) náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby,
b) nepřípustné přetvoření nebo kmitání konstrukce, které může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a funkční způsobilost stavby nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby,
c) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce,
d) ohrožení provozuschopnosti pozemních komunikací a drah v dosahu stavby a ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci a dráze přiléhající ke staveništi,
e) ohrožení provozuschopnosti sítí technického vybavení v dosahu stavby,
f) porušení staveb v míře nepřiměřené původní příčině, zejména výbuchem, nárazem, přetížením nebo následkem selhání lidského činitele, kterému by bylo možno předejít bez nepřiměřených potíží nebo nákladů, nebo jej alespoň omezit,
g) poškození staveb vlivem nepříznivých účinků podzemních vod vyvolaných zvýšením nebo poklesem hladiny přilehlého vodního toku nebo dynamickými účinky povodňových průtoků, případně hydrostatickým vztlakem při zaplavení,
h) ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, případně údolních profilů, mostů a propustků.
(2) U staveb sloužících k zajištění zásobování odběratelů energií a dalších vybraných staveb, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit 7), musí být konstrukce navrženy a provedeny tak, aby nedošlo k nepředvídanému trvalému ani dočasnému ohrožení provozuschopnosti stavby jako celku.
(3) Stavební konstrukce a stavební prvky musí být navrženy a provedeny v souladu s normovými hodnotami tak, aby po dobu plánované životnosti stavby vyhověly požadovanému účelu a odolaly všem účinkům zatížení a nepříznivým vlivům prostředí, a to i předvídatelným mimořádným zatížením, která se mohou běžně vyskytnout při provádění i užívání stavby.
(4) Stavby umístěné na území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu seizmických účinků se navrhují též s ohledem na předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seizmické činnosti na povrch.
(5) V záplavovém území
a) konstrukce staveb pod úrovní hladiny, pro kterou bylo stanoveno záplavové území, musí být navrženy na mimořádné zatížení, zejména při povodni a jejím opadnutí,
b) při povodni musí stavebně technické řešení staveb umožňovat gravitační odtok vody z nejnižšího podlaží nebo musí být navrženo zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov,
c) nejnižší obytné podlaží se navrhuje tak, aby nosná konstrukce podlah byla nad úrovní hladiny rozhodné pro stanovení záplavového území,
d) pokud je stavba, některá její část nebo součást chráněna před vniknutím vody při povodni, musí být odolná také proti vyplavání a překlopení. Pro podzemní nádrže na látky, které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, je požadován stupeň bezpečnosti 2 a vyšší nebo posouzení mezních deformací připojovacích potrubí.
§ 15
Bezpečnost při provádění a užívání staveb
(1) Hlavní domovní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950×1950×800 mm; u staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950×1950×900 mm. Uvedený požadavek se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.
(2) Technické vybavení staveb v záplavových územích musí být navrženo a provedeno se zvýšenou odolností proti možným účinkům vod při povodních. Technické provedení trafostanic, hlavních rozvaděčů elektřiny, elektrických rozvodů a rozvodů sítí elektronických komunikací, hlavních uzávěrů plynu a vody, odvádění odpadních vod ze staveb, zařízení kotelen 8) na vytápění budov a strojoven výtahů budov pro bydlení a občanského vybavení musí odpovídat požadavkům pro bezpečnou obsluhu a funkčnost při možném zaplavení vodou při povodni.
(3) Při provádění a užívání staveb nesmí být ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a drahách.
1) Stavba – § 2 odst. 3 a 4 stavebního zákona – rozumí se veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití
a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.
2) Zařízení – § 3 odst. 2 stavebního zákona – rozumí se informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle § 2 odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu.
3) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
4) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
5) Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
6) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.
7) § 122 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
8) Vyhláška č.91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách.