Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. září 2009, sp. zn. 9 As 90/2008 – 70
Publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 5/2010; rozhodnutí č. 2041
§ 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
§ 14 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informací, ve znění pozdějších předpisů
Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti proti usnesení městského soudu tak, že ji zamítl.
Ze soudního rozhodnutí vyplývá:
Podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě – internetu – bez zaručeného elektronického podpisu podle § 37 odst. 4 správního řádu z roku 2004 je úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění (do 5 dnů) některou z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, aniž by přitom bylo nutné k takovému doplnění podatele vyzývat.
Poznámka (Smolová, Marcela. Stavebně správní praxe. Urbanismus a územní rozvoj, 2010, roč. XIII., č. 3. ISSN 1212-0855.):
V daném případě (šlo o rozklad proti fi ktivnímu rozhodnutí o odepření informace, kdy žaloba proti fi ktivnímu rozhodnutí o rozkladu byla odmítnuta jako nepřípustná usnesením soudu, které bylo napadeno kasační stížností) Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že je nepodstatná argumentace stěžovatelky ustanovením § 14 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím, „neboť předmětné ustanovení řeší pouze dílčí problém ohledně postupu při podávání a vyřizování žádostí o poskytnutí informace, když za účelem sjednocení rozdílné praxe při podávání žádostí s účinností od 23. 3. 2006 (novelou provedenou zákonem č. 61/2006 Sb.) stanoví, že (cit): je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný zřídil. Pokud adresa elektronické podatelny není zveřejněna, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu.“
To podle názoru Nejvyššího správního soudu znamená, že citované ustanovení § 14 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím „upravuje zacílení tohoto druhu komunikace, tj. kam (na jakou adresu) má být elektronicky činěná žádost zaslána, z čehož rozhodně nelze dovodit, že není stanovena povinnost elektronického podpisu při učinění podání v elektronické podobě, jak tvrdí stěžovatelka.“
Nejvyšší správní soud uvedl, že právu na svobodný přístup k informacím je poskytnuta odpovídající procesní ochrana zajištěná právem podat odvolání, respektive rozklad, a „při jeho projednání je s ohledem na § 16 v souvislosti s § 20 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím nutno podpůrně vyjít ze správního řádu, jenž pro případ elektronického podání stanoví jasná pravidla jednání.“