Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. prosince 2008, sp. zn. č. j. 1 As 80/2008 – 68
Publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 3/2009; rozhodnutí č. 1787
§ 114 a § 192 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 27 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti proti rozsudku krajského soudu tak, že ji zamítl.
Ze soudního rozhodnutí vyplývá:
I. Námitky uplatněné účastníky v řízeních dle stavebního zákona (§ 114 stavebního zákona z roku 2006) mají dvojí povahu, jednak se v nich tvrdí skutečnosti, které zakládají dané osobě postavení účastníka řízení, jednak představují věcné výtky směřované proti záměru. Stavební úřad je povinen posoudit uplatněné námitky nejprve z toho pohledu, zda zakládají účastenství v řízení (§ 192 téhož zákona a § 27 odst. 2 správního řádu z roku 2004). Teprve pokud je odpověď na tuto otázku kladná, projedná věcné námitky proti záměru. Oba okruhy námitek přitom mohou být po obsahové stránce shodné.
II. Podmínkou účastenství v řízení není vyhovění věcným námitkám uplatněným účastníkem. Pro úspěšnost námitky vztahující se k účastenství postačuje potence dotčení práva (§ 27 odst. 2 správního řádu z roku 2004).