Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. května 2008, sp. zn. č. j. 2 As 8/2008 - 39
Publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 9/2008; rozhodnutí č. 1657
§ 28 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
§ 59 odst. 1 písm. b) a § 139 písm. f) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
Nejvyšší správní soud rozhodl v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku městského soudu tak, že ji zamítl.
Ze soudního rozhodnutí vyplývá:
Usnesení o tom, zda osoba tvrdící své účastenství účastníkem řízení je, či nikoli, není správní orgán povinen vydávat v případech, kdy není třeba provádět jakékoli právní hodnocení věci nad rámec prosté aplikace normy; o takový případ se jedná v situaci, kdy je toto účastenství expressis verbis řešeno přímo v zákoně. Stejně může postupovat i v případě, kdy pro posouzení této otázky není třeba provést skutková šetření. V ostatních případech je nutno vycházet z existence „pochybností“ (§ 28 odst. 1 věta první správního řádu z roku 2004) a musí být o tvrzeném účastenství vydáno usnesení.
Postup, kdy o tvrzeném účastenství nebude vydáno usnesení (a věc bude vyřešena toliko neformálním sdělením), je třeba omezit na zcela nesporné situace, a v hraničních případech postupovat cestou vydání usnesení ve smyslu § 28 odst. 1 věty druhé správního řádu z roku 2004, podrobeného instanční kontrole.