Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. října 2009, sp. zn. 6 Ao 3/2009 – 76
Publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 2/2011; rozhodnutí č. 2201
§ 5 odst. 1 a 2, § 18 odst. 1 a 2, § 26 odst. 1, § 30, § 36 odst. 5, § 38 odst. 2, § 40 odst. 1 a 3, § 41 odst. 4, § 43 odst. 3, § 47 odst. 5, § 51 odst. 2 a 3, § 53 odst. 4 písm. a) a odst. 6, § 54 odst. 5, § 101 odst. 1 a 2, § 102, § 187 a § 192 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 1 odst. 2, § 8, § 9 - 14a a § 39 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod
§ 2 odst. 3, § 172 odst. 5 a § 173 odst. 1 a § 174 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
§ 3 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
Nejvyšší správní soud rozhodl v řízení o návrhu na zrušení části územního plánu obce vymezující veřejně prospěšnou stavbu, koridor dopravní infrastruktury tak, že jej zamítl.
Ze soudního rozhodnutí vyplývá:
Požadavek proporcionálního vztahu mezi veřejným zájmem na odstranění dopravní závady v obci a soukromým zájmem vlastníka pozemků zahrnutých do koridoru dopravní infrastruktury je naplněn, pokud je územní plán vymezující takový koridor v souladu s nadřazenou závaznou územně plánovací dokumentací a současně respektuje-li omezení plynoucí z rozhodnutí orgánů státní správy v oblasti státní památkové péče.