Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. října 2010, sp. zn. 2 Ao 5/2010 – 24
Publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 4/2011; rozhodnutí č. 2244
§ 23 odst. 2 a § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 7 odst. 1 a 5, § 65 odst. 2, § 101a a § 101c zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
§ 9 a § 172 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Nejvyšší správní soud rozhodl v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného o námitce tak, že věc vrátil městského soudu.
Ze soudního rozhodnutí vyplývá:
Zástupce veřejnosti (§ 23 stavebního zákona z roku 2006) je v souvislosti s vypořádáním jím uplatněné námitky proti opatření obecné povahy (územně plánovací dokumentaci) aktivně legitimován pouze k podání žaloby proti rozhodnutí o těchto námitkách (namítající těžké procesní vady předcházející jeho vydání, potažmo nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí), a to dle § 65 odst. 2 soudního řádu správního.