Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. května 2011, sp. zn. 2 Ao 2/2011 – 159
§ 31 odst. 4, § 32 odst. 1 písm. d), § 36 odst. 1, § 43 odst. 1, 3 a 4, § 48 odst. 5, § 51, § 53 odst. 4 písm. a), § 54 odst. 2 a 5, § 178 odst. 1, § 187 odst. 1, 3 a 7 a § 198 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 9 odst. 1, § 29 a § 33 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
nařízení vlády č. 105/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace, sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 392/2000 Sb., jímž se vyhlašuje 2. změna závazné části územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace
§ 30 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku,
příloha č. 3 vyhlášky č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášek č. 425/1990 Sb a č. 377/1992 Sb.
čl. 9 odst. 1Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě
§ 173 odst. 1zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
čl 9 odst. 3 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti
na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, vyhlášené v ČR pod č. 124/2004 Sb. m. s. (tzv. Aarhuská úmluva)
Nejvyšší správní soud rozhodl v řízení o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu obce tak, že ho zrušil.
Ze soudního rozhodnutí vyplývá: