Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. května 2010, sp. zn. 8 Ao 1/2007 – 94
Publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 5/2011; rozhodnutí č. 2265
Územní plánování: formální náležitosti zasedání zastupitelstva; změna funkčního využití pozemku
§ 11 odst. 1, § 20 odst. 2, § 21 odst. 4, § 22 odst. 2, 4 a 5, § 26 odst. 2, § 31 odst. 2, § 124 odst. 1 a § 139b odst. 15 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 40 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
§ 12, § 93 odst. 1 a § 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů
§ 2, § 8 odst. 1 písm. n) a § 10 odst. 3 vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb.
Nejvyšší správní soud rozhodl o návrhu na zrušení územního plánu obce tak, jej zamítl.
Ze soudního rozhodnutí vyplývá:
- Pokud podle jednacího řádu přijatého na základě ustanovení § 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, mají být písemné materiály určené pro zasedání zastupitelstva doručeny členům zastupitelstva nejpozději 7 dní přede dnem zasedání, ale některé z podkladů jsou členům zastupitelstva dodány ve lhůtě kratší, nezpůsobuje tato okolnost sama o sobě nezákonnost rozhodnutí přijatého na základě těchto podkladů.
- V případě zveřejnění informace o konání zasedání zastupitelstva je účelu zveřejnění informace dosaženo i tehdy, kdy se do doby zveřejnění informace započítá den, kdy byla informace o konání zasedání zveřejněna. Na základě zveřejnění informace o místě, době a programu totiž nezačíná běžet žádná lhůta ke splnění povinnosti, a není proto důvodu aplikovat ustanovení § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004, který pojednává o situacích, kdy je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu (ustanovení o počítání času).
- Pozemek, na kterém navrhovatelé zamýšlí v budoucnu postavit rodinný dům, se nestává stavebním pozemkem podle ustanovení § 139b odst. 15 stavebního zákona z roku 1976 jenom proto, že bylo vydáno stavební a následně kolaudační rozhodnutí na stavbu kanalizační přípojky pro tento rodinný dům.
- V územním plánování jde o vyvážení zájmů vlastníků dotčených pozemků s ohledem na veřejný zájem, kterým je v nejširším slova smyslu zájem na harmonickém využití území. Tato harmonie může mít nesčíselně podob a ve své podstatě bude volba konkrétní podoby využití určitého území výsledkem určité politické procedury v podobě schvalování územního plánu, ve které je vůle politické jednotky, jež o něm rozhoduje (tedy obce rozhodující svými orgány), omezena požadavkem nevybočení z určitých věcných (urbanistických, ekologických, ekonomických a dalších) omezení, která jsou dána zákonnými pravidly územního plánování. Uvnitř těchto omezení však zůstává široký prostor pro samostatné rozhodování obce.
(Poslední z výše uvedených výroků vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Ao 2/2007-73, z něhož vycházel senát, který soudil tento případ.)