Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. února 2012, sp. zn. 6 Ao 8/2011 – 74
Opatření obecné povahy: určení pozemku jako veřejné prostranství bez označení jako veřejná infrastruktura
Územní plánování: schválené funkční využití pozemků a faktický způsob jejich využívání
§ 2 odst. 1 písm. k) bod 3 a 4, § 6 odst. 5 písm. c), § 43 odst. 4, § 52 odst. 2 a 3, § 53 odst. 1 § 58 odst. 2 písm. d), § 101 a § 170 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Nejvyšší správní soud rozhodl o návrhu na zrušení opatření obecné povahy o vydání územního plánu tak, že návrh zamítl.
Ze soudního rozhodnutí vyplývá:
- Vlastník pozemků není opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech, jestliže schválené funkční využití pozemků odpovídá dosavadnímu faktickému způsobu jejich využívání.
- Skutečnost, že pořizovatel napadeným opatřením obecné povahy nezměnil reálný stav užívání pozemku, ani že nezměnil účelové určení pozemku tak, aby na něm mohla proběhnout výstavba podle představ vlastníka pozemku, nemůže být kvalifikováno jako nezákonnost, neboť to je projevem procesu územního plánování, které je výrazem práva obce na samosprávu.
- Případnou náhradu za omezení vlastnického práva za omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, v němž se praví, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu, nelze poskytnout v rámci procesu tvorby územního plánu či jeho změny.