MONITORING MIKROREGIONŮ a jejich rozvojových dokumentů
Vznik mikroregionů je nutný pro společné prosazování zájmů a záměrů venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích určitého prostoru a je pozitivním trendem, probíhajícím ve venkovském prostoru. Pomáhá obcím, které jsou součástí mikroregionů rovněž k získání finančních prostředků z různých fondů formou vytváření mikroregionálních programů, aktivit a konkrétních projektů. Mnohé z těchto finančních prostředků by samotné obce nebyly schopné získat
Terminologická poznámka: Pokud je užíván výraz „mikroregion“ bez dalšího určení, je tím míněn dobrovolný svazek obcí DSO dle § 49 zákona č.128/2000 Sb., o obcích se širším než jednoúčelovým zaměřením, případně zájmové sdružení právnických osob dle § 20f až §20j Občanského zákoníku.
Důvody, které vedou ke vzniku jednotlivých mikroregionů, jsou různé. V minulosti vznikaly zejména monotematicky zaměřené mikroregiony, které většinou po splnění účelu, za kterým byl mikroregion vytvořen, nepokračovaly v další spolupráci. Některé založené na jednorázovém úkolu postavily další spolupráci a svůj komplexní rozvoj. Mikroregiony, vznikající zdola mají stále častěji komplexní charakter a monofunkční mikroregiony jsou méně četné. Geografické vymezení nově vznikajících mikroregionů se stále častěji blíží reálným funkčním mikroregionům a má v mnoha případech nodální charakter.
Ústav územního rozvoje (ÚÚR) v souladu se statutem organizace a na základě pověření Ministerstva pro místní rozvoj, monitoruje od roku 2000 na území ČR zdola vznikající mikroregiony a jejich rozvojové dokumenty. Agenda průběžného sledování mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů je součástí celostátního úkolu.
Podnětem k zahájení monitoringu mikroregionů v roce 2000 bylo zjištění, že v té době neexistovala ucelená databáze mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů. Monitoring mikroregionů na ÚÚR byl zpočátku prováděn prostřednictvím dotazníkového šetření na okresní a později na krajské úřady.
Vedle geografického vymezení mikroregionů je monitorována celá řada dalších údajů o mikroregionech například rozvojové dokumenty mikroregionů, zpracovatel rozvojových dokumentů, zahraniční kontakty jiné.
Údaje získané v dotazníkovém šetření byly do roku 2005 zpracovány za celou ČR formou tematicky zaměřených kartogramů. Kartografické výstupy je možné si prohlédnout na www stránkách Ústavu územního rozvoje.
V roce 2005 Ústav územního rozvoje poprvé oslovil dotazníky přímo jednotlivé mikroregiony. Účelem bylo navázání kontaktu s jednotlivými mikroregiony. Velká část mikroregionů se aktivně zapojila do spolupráce při vytváření databáze mikroregionů ČR. Dotazníky bylo osloveno více než 500 mikroregionů. Šetřením se podařilo získat a zpracovat dostatečné množství podkladových dat o mikroregionech, potřebných pro vytvoření databáze mikroregionů ČR, jako podkladu pro zpracování on-line evidence mikroregionů ČR.
V roce 2006 byl na ÚÚR založen informační systém / registr GIS mikroregionů ČR včetně grafiky a jeho webová aplikace Monitoring mikroregionů vč. mapové prezentace byla zveřejněna na www stránkách ÚÚR.
Tabulka č. 1: Zapojení obcí do mikroregionů v letech 2003–2012
| Rok | Počet obcí celkem | Obce v mikroregionech | Obce mimo mikroregiony | Počet mikroregionů | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Absol. | % | Absol. | % | Absol. | ||
| 2003 | 6 249 | 4 625 | 74,01 | 1 624 | 25,99 | 491 |
| 2004 | 6 249 | 4 685 | 74,97 | 1 564 | 25,03 | 505 |
| 2005 | 6 248 | 5 280 | 84,51 | 968 | 15,49 | 533 |
| 2007* | 6 249 | 5 385 | 86,17 | 864 | 13,83 | 551 |
| 2008 | 6 249 | 5 473** | 87,58 | 776 | 12,42 | 570 |
| 2009 | 6 249 | 5 407 | 86,53 | 842 | 13,47 | 553 |
| 2010 | 6 249 | 5 399 | 86,40 | 850 | 13,60 | 555 |
| 2011 | 6 249 | 5 420 | 86,73 | 829 | 13,27 | 550 |
| 2012 | 6 252 | 5 361 | 85,75 | 891 | 14,25 | 532 |
* v roce 2006 došlo ke změně metodiky zjišťování, data k tomuto roku jsou pouze odhadem, proto nejsou součástí tabulky
** k 31.8.2008
Pramen: Ústav územního rozvoje
Vedle rámcového monitoringu mikroregionů za celou ČR se věnuje Ústav územního rozvoje podrobně monitoringu a hodnocení mikroregionů Jihomoravského kraje.
Spolupráce s Krajským úřadem Jihomoravského kraje v této oblasti začala již v roce 2001. Od roku 2001 bylo zpracováno množství modelových prací a doporučení, která jsou využitelná i v dalších krajích ČR.
Bylo zpracováno například „Hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů Jihomoravského kraje“, podklad pro „Katalog mikroregionů JM kraje“, „Hodnocení vývoje mikroregionů v letech 2002-2005“, „Vymezení a hodnocení středisek průmyslu a služeb v Jihomoravském kraji, jejich vztah k mikroregionům“, „Zhodnocení přirozené soudržnosti současně existujících mikroregionů s důrazem na vyhodnocení nodálních mikroregionů s přirozenou spádovostí“ a další výstupy. Některé vybrané materiály lze nalézt v plném znění na stránkách Ústavu územního rozvoje