Pandemie COVID-19 negativně ovlivnila úroveň a strukturu spotřeby a produkce na celém světě. Evropské regiony a města čelily šoku způsobenému touto pandemií v době, kdy digitalizace, růst znalostní ekonomiky (Knowledge Economy), demografické změny a globalizace
změnily trhy práce.
Navzdory všem negativním dopadům na životy lidí a fungování měst a regionů může mít pandemie COVID-19 dlouhodobé inovační účinky, neboť přechod na digitální technologie mohl být urychlen a poskytování digitálních služeb bylo posíleno. Tento vývoj bude i nadále
utvářet způsob života a práce lidí, neboť práce na dálku a mobilní pracovní režimy založené na informačních a komunikačních technologiích mohou zajistit větší flexibilitu, pracovní autonomii,
lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a zkrácení doby dojíždění. Tyto posuny mohou znevýhodněným územím poskytnout nové příležitosti k rozvoji, zároveň však mají potenciál zvýšit socioekonomické a územní rozdíly v regionech se špatným nebo žádným přístupem k širokopásmovému připojení k digitálním dovednostem.
Regionální socioekonomická konvergence je hlavním cílem politiky soudržnosti, která bude muset po roce 2020 řešit socioekonomické a územní výzvy spojené s urychlením digitalizace a rostoucí úlohou znalostní ekonomiky.
Přeloženo z anglického originálu.
Překlad: Lubor Fridrich
Redakce české verze: Lubor Fridrich a Milada Hroňková
Českou verzi vydal Ústav územního rozvoje, říjen 2021
Teze politik. Migrační vzorce a znalostní ekonomika.
(2021-10-espon-migracni-vzorce.pdf, 10 603 kB)
Publikaci naleznete také v sekci Publikační činnost a knihovna – Metodické příručky a publikační materiály – 2021.